Reklama

Reklama

Žena za pultem

(seriál)
  • Slovensko Žena za pultom
Komedie / Rodinný
Československo, 1977, 10 h (Minutáž: 45–58 min)

Režie:

Jaroslav Dudek

Scénář:

Jaroslav Dietl

Hrají:

Jiřina Švorcová, Petr Haničinec, Josef Langmiler, Dana Medřická, Jana Boušková, Jan Potměšil, Vladimír Menšík, Hana Maciuchová, Zdeněk Řehoř (více)
(další profese)

Epizody(12)

Ľudské príbehy spoza pultu fiktívneho socialistického obchodu... Prvý diel seriálu Anna nastupuje vovádza diváka do jedinečnej predajne potravín, ktorá je niečím neobvyklá. Je akoby z inej krajiny - plná tovaru, dokonca aj zo zahraničia. Dalo by sa povedať, že pripomína Tuzex z tých čias. Anna Holubová nastupuje na miesto predavačky na oddelenie lahôdok. Jedinečnosť príbehu od začiatku stavia na skvelých dialógoch, situačnom humore a opravdivých ľudských vzťahoch. (RTVS)

(více)

Recenze (424)

Martin741 

všechny recenze uživatele

Presne tak, ako bolo napisane podo mnou. Svorcova exhibuje a stare komunisticke struktury krochkaju od blaha, ako sa nam to len skvele zilo v nasom Normalizacnom raji. A najradsej by tento normalizacny raj opat prinavratili k zivotu, aj s celou SNB, VB, StB, Tuzexom, bonmi .....Dal by som nulu , ale po Novembri 1989 priklusal este vacsi hnoj /Tisic a jedna noc, Esmeraldy, Simplemente Maria, Ordinace ...../, tak musim aspon tych 30 %. ()

Othello 

všechny recenze uživatele

Výkladní skříň normalizace, která perfektně plní účel budování iluze naprosté dějinné stagnace. Každý den vyjde slunce, pulty jsou plné, před lahůdkami vždy fronta a každý si do prodejny musí vzít košík. Nikdo neprojevuje jakoukoli ambici z tohoto statického žití vystoupit a všichni nadšeně přijímají svoji roli do konce života leštit jablka. Mumraj v přeplněný sámošce vytvářející roztomilé podzápletky typu užírající Stašová nebo mrouskající Hanzlík, je prostě zábavnej. Jakkoli Menšík by tady fakt potřeboval titulky a maskérka na ty postavy musela nanášet pudr zjevně ožralá. Seriál má ale i druhou stránku, temnou, hororovou. Stránku mezilidských vztahů. To je vlastně jediná proměnná v jinak nehybném dějinném prostředí. Zde je přirozené odpočítávat vteřiny od svatby do doby, než manžel ženu podmete, prakticky veškeré trvalé vztahy jsou zde ve větších či menších troskách a na trůnu životní zmařenosti stojí lahůdkářka Anna - Jiřina Švorcová, žena vamp šedé normalizace. Společně s Haničincem vytvářejí bezpečně nejasexuálnější duet v Mléčné dráze. Dvě třetiny vztahu strávený v Haničincově embéčku, neustále se stěhující obočí švorcový, doma retardovaný syn a manipulátorská dcera, k tomu nakýblovaný bujarý exmanžel, který chce zpátky a ona s tím nemůže nic udělat, protože děti ho maj rády. A to jsem se nezmínil ještě o tom, že celý je to natočený pouze v barevné paletě odstínů khaki. Takže ve výsledku je seriál, který měl opěvovat socialistickou normálnost a její malé lidské příběhy, spíše dusivý psychologický horor o tom jak je přirozená neutěšenost v rigidním prostředí ze kterého není jak uniknout. Bravo Dietl! ()

Reklama

dr.fish 

všechny recenze uživatele

Nejsem vůči Švorcové nijak předpojatý, ale tento seriál jednoznačně ukazuje jak průměrná herečka to byla. Všichni ostatní v seriálu hrají své party perfektně. Jen ona je problémová, jakmile je déle na obrazovce, okamžitě to ztrácí šťávu. To platí zejména o posledních dvou dílech, kde je hlavně ona v akci. Maciuchová je v seriálu zcela k zulíbání. Jestli je tu nějaká žena opravdu za pultem, je to Maciuchová. Menšík je jistota a není to celé ani špatně napsané. Jednou vidět mi vůbec nevadilo. 70% ()

Adam Bernau 

všechny recenze uživatele

"Dědo!" (podá mu balíček cigaret z ciziny) "Ale jsou tak slabý, že si zapalte dvě naráz a ještě k tomu šňupejte marihuanu." Cituji jednu roztomilou etudku Hany Maciuchové, která je potom též klíčovou účastnicí scény, kvůli které tento seriál rozhodně stojí za vidění. To když v jedenáctém díle nakráčí na její svatbu Jiří Hrzán, čas se zastavuje, Země se přestává otáčet a najednou nevíte, v jaké jste dimenzi. Geniální scéna, která ale vyzní právě jen v kontextu průměrného normalizačního seriálu, v němž působí jako vlk v ovčinci, a pro niž přidávám hvězdičku; seriálu jako celku dávám dvě. Legendární Anna Prodavačka je v podání neméně legendární Švorcové kupodivu příjemná postava (z Pláteníkovy manželky v podání téže soudružky v Okresu na severu jsem měl mnohem horší dojem). Zbožím (i luxusním, jako např. Martel nebo banány) "neskutečně" přetékající regály modelové samoobsluhy myslím dnes už nemá moc cenu řešit. Realita problémů v sektoru prodejen potravin je zde samozřejmě falšována, ale to se u normalizačních (a zvláště Dietlových) fiktivní svět "reálného" socialismu vytvářejících seriálů rozumí jaksi samo sebou. Komoušská propaganda zde má prostor nepatrný, vlastně jde v průběhu celého seriálu (kromě dcery, která najde smysl života v SSM) jen o několik málo rozhovorů či narážek vedoucího prodejny - tu s oblastním nadřízeným, tu se spolehlivou Annou. O to důrazněji však při nich zaznívá, jak se všechny tyto tři postavy považují za komunisty ze staré (znárodňovací) školy, jak my, socialističtí prodavači, musíme být přece lepší a poctivější než ti zlí hokynáři, co před Únorem vykořisťovali toho jednoho příručího a šidili své chudé zákazníky. Je-li jmenována Švorcová, musí být jmenován také miláček národa Menšík v roli vedoucího. Ačkoli se po celou dobu řeší pracovní problematika (zejména též z mravního hlediska) na prodavačské frontě, je celý seriál hlavně permanentní vztahovka - kdo s kým a jak. Možná proto, aby diváci byli vůbec ochotni se dívat a vstřebávat tu fikci socialismu. Prakticky co díl, to jeden páreček (případně jiný vztah) se řeší a vyřeší, vztahová a rodinná problermatika hlavní hrdinky má tento oblouk vyřešení rozklenutý přes všechny díly. Daleko největšími problémy celého seriálu jsou jednak nezvládnutý onen oblouk hrdinčiny rodinné eskapády, jednak značná přehnanost některých typicky dietlovských prvků, jejichž bází je v dietlovkách se stále opakující struktura, kterou v některých z nich najdeme různě modifikovánu, v Ženě za pultem je však čistoskvoucí: Jeden superkladný hrdina pracoviště, který má zpravidla v zásadě dobrého, chápavého a věci oddaného nadřízeného (dokonce i když jím je kapitalista v Jakubu skláři), jedna žába na prameni v podobě podřízeného nadřízeného nebo kolegy, pohybujícího se na škále od "málo schopný a spíše nepoctivý" až po "břídil a naprostá svině" a pak ostatní postavy, z nichž ty dlouhodobé jsou většinou v zásadě dobré, ale ne tak uvědomělé nebo zdatné jako superhrdina, případně procházejí různými mravními apod. krizemi. Obyčejně buď zastupují celou svou společenskou vrstvu, nebo nesou nějaké své monotéma či jedinou charakteristickou vlastnost, která je odlišuje od ostatních. Nezbytnou součástí jsou mnohé epizodní (a některé dlouhodobé) postavy, sloužící výhradně jako ukázka některého nešvaru či vadného charakteru. Vyznívají tak, aby v nich divák mohl jako pravý Čech bezpečně rozeznat některého ze svých bližních, nikdy však sebe. A právě v Ženě za pultem je to neúnosně přehnané. "Nešvarové" postavy zde buď působí jako podivné karikatury (např. manželka souseda, pokladní drbna, manželka zástupce vedoucího), nebo je autor odsuzuje k stěží uvěřitelné strategii jednání (prdůchova rodina). Funkci žáby na prameni zde vykonává zástupce vedoucího (i s manželkou) a je pozruhodné, že dobrý vedoucí, sdílící s ním kancelář a v prodejně stále přítomný, je v tomto ohledu vzdálen všemu dění stejně jako ÚV KSČ v Okresu na severu. V superkarikaturní a bezcharakterní zrůdu se v posledních dílech vyvine Annin bývalý manžel, čímž se dostáváme k druhému hlavnímu problému. Dietl ve snaze drama co nejvíc eskalovat a happy end s novým partnerem umístit opravdu až na sám konec, celou věc neúnosně natahuje, hrdinku nechá přijímat neuvěřitelná, jí samé ostatně protivná rozhodnutí, z jejích dětí dělá bezohledné spratky, na konci náhle prozřevší, a bývalého manžela deformuje způsobem, který takřka nemá žádný vztah k dosavadnímu image této postavy (byť od začátku problematické a spíše záporné). Nejde o to, že by si postavy něco takového "nezasloužily", ale o to, že jako dramatické dílo je to prostě trapné. Což neomluví ani hypotéza, že možná Dietl cítil potřebu bývalého manžela totálně zničit, aby si hrdinka z druhé pol. 70. let, matka jeho dětí, vůbec mohla dovolit přivést k nim nového muže. () (méně) (více)

argenson 

všechny recenze uživatele

Není úplně spravedlivé zatracovat Ženu za pultem jenom kvůli Jiřině Švorcové, protože od jiných prací Jaroslava Dietla se zas tak moc neliší. Musím přiznat, že emočně na mě tenhle seriál nepůsobí tolik jako Nemocnice, zas takovej průser to ale není. Zajímavé je to, že třeba Vladimíru Menšíkovi nikdo nevyčítá roli soudruha vedoucího. Což je o tom, že Menšík zemřel v roce 88 a je málem trestné jej kritizovat. Na druhou stranu nutno dodat, že Menšík to hodně zachraňuje, což pro mě o Jiřině Švorcové neplatí. V každém díle se sere do života někomu dalšímu, tu s lepším, jindy s horším výsledkem (jako sestra Stephanie), často s naprosto přiblblými zápletkami (typu kdy Simona Stašová sežere kus salámu). Do toho jako červená nit celým seriálem za Annou Holubovou neustále pochodují ctitelé, bývalý a současný (Langmiler, Haničinec), oba s naprosto asexuálníma prošedivělejma pejzama. A vztahy k nim vedou k neustále protivným náladám Jany Bouškové, jejíž pubescentní vzdor je nezřídka na lískanec. Dana Medřická překvapivě málo výrazná. Hana Maciuchová dokonale zastupující typ socialisticky přidrzlé prodavačky (tedy neplatí často kritizovaný moment, že v Ženě za pultem se vyskytují jenom ty úžasně ochotné). Podtrženo sečteno, trochu té socialistické reality si inteligentní člověk odmyslí, zbývá ovšem jenom průměrný seriál, který ovšem není nijak škodlivý. ()

Galerie (118)

Zajímavosti (67)

  • Popularita seriálu a postavy Anny Holubové (Jiřina Švorcová) v zemích socialistického bloku byla značná. Když Jiřina Švorcová přijela do bulharské Sofie, pořadatelé jí inkognito odvezli do největšího nákupního domu, kde se převlékla do pracovního pláště a postavila se za pult vedle ostatních prodavaček. Během deseti minut byla „odhalena“ nakupujícími, kteří utvořili obrovský dav, načež vznikla spontánní debata a autogramiáda. (kenny.h)
  • Scény z bytu Anny Holubové (Jiřina Švorcová) byly filmovány ve skutečném soukromém bytě. Tato varianta vyšla levněji, než stavět kulisy. Byt se nacházel kousek od Vinohradského divadla. Důchodci, kteří v něm běžně žili, pak bydleli v průběhu natáčení v hotelu. Ve skříních v bytě se po dobu natáčení nacházely věci původních majitelů. (M.B)
  • Natáčení probíhalo jeden rok a zúčastnilo se ho 69 herců. (M.B)

Související novinky

Zemřela herečka Hana Maciuchová

Zemřela herečka Hana Maciuchová

26.01.2021

Ve věku 75 let dnes v Olomouci po dlouhé nemoci zemřela česká filmová, televizní a divadelní herečka Hana Maciuchová. Nejvíce diváku si ji jistě bude pamatovat z televizních obrazovek. Zahrála si v… (více)

Jiřina Švorcová: 1928 - 2011

Jiřina Švorcová: 1928 - 2011

08.08.2011

Po dlouhé nemoci zemřela v pražské léčebně dlouhodobě nemocných česká herečka Jiřina Švorcová. Dcera stavebního dělníka a hostinské vystudovala učitelský ústav a Státní konzervatoř v Praze. Po jedné… (více)

Reklama

Reklama