Nesmrtelná teta

Bylo nebylo, v oněch časech se kvantum pohádek točilo a v mnoha z nich pobíhal jeden zlatovlasý princ, díky kterému se tolik pohádek sléválo, spájeloo, do neučité hmoty rozostřených okrajů se transformovalo, z onoho blobu vystupují tři díla, která jsou alespoň trochu rozpoznatelná, nespadající do Velkého patvaru a Nesmrtelná teta je z nich nejhorší, v mých očích před Perlovou pannou a Lněnou kytlí v prachu se ploužící. A jak to bylo dál, milé děti? Filip Blažek naštěstí oplešatěl. (19.08.2013)

Dlouho mi tato pohadka v TV unikala a i kdyz jsem ji uz kdysi asi videl, stala se na Stedry den mou nejdulezitejsi pohadkou, kterou jsem musel videt:-). Doba nataceni jeste dava nadeji, ze navaze na nase nejlepsi pohadky ze socialismu. Coz se do urcite miry povedlo. Pohadka ma vtip, vybornou Bohdalku s Hanzlikem a spatne triky. (24.12.2013)

Pohádka, která nemá potřebné kouzlo vlivem inklinace k televiznímu formátu. Rovněž kostýmy mohly být zpracovány méně lacině. Vyzdvihl bych herecké výkony, hlavně Blažek a Hanzlík to táhnou, ale Bohdalová ve stěžejní roli Závisti otravně přehrávala. Občas přijde ke slovu dobrý nápad, jako třeba nápadité zpracování abstraktních pojmů Rozum, Štěstí nebo Závist do lidských postav. Na pohádku docela dost nápadů, ale ne všechny byly úplně stoprocentně využity ve prospěch filmu, hlavně z toho viním průměrnou televizní režii. Při častých televizních reprízách se tahle pohádka mírně zprotiví, a tak je nejlepší ji vidět jen jednou a uchovat si tak naději, že její sledování nebyl promarněný čas a dalo se u ní příjemně pobavit. 60% (28.11.2011)

V celé té řadě ohraných Troškovin bych Nesmrtelnou tetu hodnotil velice kladně. Příběh je opravdu pohádkově krásný a postavy jsou sympatické až na samotnou Bohdalku, která má za úkol být šerednou babiznou a už mě vlastně po tom excesu se Zemanem ani o ničem jiném nepřesvědčí. Král a Jojo jsou nej, díky nim jsem si tuhle pohádku užil i v mém věku a těším se až si ji pustím se svými dětmi. (05.10.2014)

Velký porevoluční hit s Jiřinou Bohdalovou, který ve své době podpořilo její účinkování v Jedna kočka za druhou. Za normalizace převážila její práce pro televizi a proto každé její zastavení ve filmu se zdálo být uníkatním. Dnes se tato teze potvrdila, vzhledem k tomu, že dodnes jejím posledním velkým filmem byla Fany a po Nesmrtelné tetě se její poslední velkou pohádkou stala Jezerní královna, ve které de facto jen svou Závist zopakovala. Tato její poloha se nakonec ukázala platnou také pro několik dalších pohádek v TV (Boháč a chudák...). Při zpětném pohledu můžeme navíc ocenit zakořenění Filipa Blažka a litovat odchodu Barbory Bobuľové do zahraničí. (03.03.2011)