Přehrada (E04)

Jasně, takže jestli to chápu správně, tak z celého seriálu o devadesátkách se to nakonec smrsklo jen na kauzu orlických vrahů, která se tu řeší už čtvrtým dílem. Mrázek a Běla se tu jen mihli jako bezvýznamná stafáž v prvním dílu. Jonáka vyřešili během druhého dílu. A teď už jen Orlík a tak to bude až do konce. Kdybych se chtěl podívat na film o Kopáčovu gangu, pustím si Sametové vrahy. Navíc mi je čím dál tím více nesympatický hlavní potenciální klaďas Plíšek. Pokud tohle má být předobraz starého Plíška, čili moudrého a laskaveho nestora s intuicí Kolomba v podání Bolka Polívky, tak tvrdím, že jde o dvě naprosto a zcela diametrálně odlišné osoby. (05.02.2022)

Čím dál lepší, čím dál napínavější a hlavně čím dál temnější! Při scénách prohledávání přehrady jeden hudební motiv jakoby vypadl ze Sedmičky od Howarda Shoreho. Naprosto uhrančivá temnota. Konečně opravdu seriál srovnatelný například se skandinávskou produkcí. Naposledy mě takhle od nás zasáhla Pustina. (31.01.2022)

Tak dlouho jsme museli čekat na podobný seriál! Profi prácička. Atmosféra. Herci. A ten závěrečný pohled na sud v hlubinách - mňam. Jak nemusím Ondřeje Sokola, tak vážné role zvládá na jedničku. Jen ty jeho změny v emocích vyjádřené výrazem tváře, když se rozloučil s Kozákem s tím, že musí jet do Prahy. Není to uspěchaný, děj se příjemně valí dál, aniž by musel zkratkovitě přeskakovat a přitom se člověk ani na vteřinu nenudí. Tož jen tak dál! (31.01.2022)

Nepamatuji si, že bych si kdy z nějakého českého seriálu odnesl takový zážitek jako po čtvrté epizodě Devadesátek. To, co tato epizoda divákovi dala, by se dalo bez nadsázky přiřadit k highlightům nejen tuzemské seriálové tvorby, za kterou by se nemusely stydět ani lepší zahraniční produkce. Nevybavuji si, že bych po dosledování nějakého CZ/SK seriálu zíral na závěrečné titulky s otevřenou pusou a právě zpracovával zážitek, který daleko převyšuje návštěvu kina. Atmosféra, napětí a tíživá hudba Juraje Dobrakova vrhne diváka do středu dění a to způsobem, že si ani neuvědomíte, že sledujete televizní seriál. Už v tuto chvíli lze Devadesátky považovat za klenot české seriálové tvorby, který už teď sedí na trůnu a na míle převyšuje laciné, brakové, hloupé a scénáristicky/dramaturgicky primitivnější konkurenty, které cílí na nenáročné a po pracovním dni unavené publikum (zdravím Voyo a kreativní producenty tuzemských komerčních televizí). Pokud by se tvůrcům i nadále podařilo přidat pod kotel a zobrazit následující bezprostřední dění ve své surovosti a ohyzdnosti tak , jak se celá kauza udála, tak tu můžeme mít český Černobyl a to bez nadsázky. Klobouk dolů všem zúčastněným a Marešovi zvlášť. PS: Juraj Dobrakov coby skladatel se mi začíná čím dál tím víc líbit. (01.02.2022)

Tento díl má pro mě osobně až příliš dokumentární charakter. I když jsou některé momenty dramatické, vtípky v prolukách, jakkoli povedené, to nezachraňují… Uvědomuji si, že jde o specifický záměr, na kterém kvality seriálu naopak stojí. Ale tady to vnímám osobně už jako přestřelené a na úkor filmového napětí… Těším se nicméně na další díl! (30.01.2022)