Kráska dne

Je fascinující koukat na film o prostituci a sexu, ale žádnou otevřenou sexuální scénu nevidět. Jsem si jist, že kdyby to někdo točil dnes, je z toho prach obyčejné porno. Nicméně Kráska dne má po celou délku nádech erotiky a vzrušení a sny, které se odehrávají v hlavě hlavní hrdinky, to jenom dokreslují. A ze všeho nejlepší je konec, ale psát o něm nebudu, těch 101 minut Vám stejně uteče jako voda a konec si užijete sami. (07.02.2012)

Spiklenci slasti Luise Buñuela. Jan Švankmajer je ale dokázal natočit líp... Zajímavé také je, jak se Buñuel snaží vystupovat proti společenským konvencím, ale dobový úzus mu nedovolí v takhle vyhraněně otevřeném snímku ukázat byť jediné ženské ňadro, vše končí u dámského spodního prádla či odhalených ženských zad... (06.02.2012)

Vrstevnatá, mnohoznačná a já nevim co všechno ještě Kráska dne určitě je, s tím nelze udělat nic jiného než pokorně souhlasit. Jenomže nějak jsem z toho nepochopil jaké byly hrdinčiny pohnutky k tomu aby se chovala tak jak se chovala. Jestli jsem to měl pochopit z těch pár kraťounkých flashbacků do jejího dětství, tak jsem asi trubka, ale ty mi nějak nepomohly a spíš mi přišly dost rušivý. (01.12.2005)

Kesselova predloha bola kedysi mojim veľkým čitateľským zážitkom, pri ktorom som si prvýkrát uvedomil zložitosť a odlišnosť ženskej psychiky. Nemal som najmenšie pochybnosti o uveriteľnosti románových postáv a niekoľkokrát som sa k románu vrátil. Bunuelov film bol pri premiére pre mňa značným sklamaním, pretože sa výrazne rozchádzal s mojou predstavou. Včera som sa k filmu vrátil a moje sklamanie pokročilo až do naštvania sa, čo mu vynieslo púhe dve hviezdičky. Paradoxné je, že to, čo ostatní na filme vyzdvihujú, bolo pre mňa hlavným dôvodom nespokojnosti, teda Bunuel a Deneuve. Jednoducho nakrútený príbeh o zložitých hnutiach mysle a pre postavu Séraphine absolútne sa nehodiaca francúzska filmová ikona s imidžom oscilujúcim medzi prerastenou školáčkou a dámou z lepších kruhov. A tie quasi surrealistické vložky celkový dojem skôr pokazili, než vylepšili. Malo to byť inak. (28.02.2012)

Buňuel měl spokojené manželství. Kritizuje společnost, aby v ní dokázal žít, tak se taky charakterizoval. Na rozdíl od Dalího měl rád kamarádství. když už měl roky, tak se chtěl ještě jednou s Dalím setkat. Vzkázal mu, že by s ním rád na skleničku. Dalí mu na to odpověděl, že by se s ním taky moc rád setkal, jenomže už nepije. Buňuel tvrdil, že Dalího zkazila jeho žena. Jak ji poznal, tak začal být Dalí jiný. Ona žena, tedy Gala ho chtěla mít jen pro sebe, zakazovala mu kamarády, ale Dalímu to nevadilo. Buňuelovi ano. Vždyť spolu strávili dost času a natočili i jeden film zcela, jeden napůl. Dalí nepovažoval Buňuela za velkého umělce, ani ho neměl na svém seznamu osob, kterým říkal umělci. Buńuel Dalího považoval za velkého umělce, a některé části jeho knihy "Tajný život S.D." považoval za literární skvosty. I jeho obrazy velice obdivoval. Nevadilo mu, že ho Dalí nepovažuje za umělce, když ho považovalo za dobrého filmaře hodně lidí. Já mám rád Buňuela především skrz jeho knihu "Do posledního dechu". Dostala se ke mě náhodně, dlouho jsem jí nedůvěřoval, ale pak jsem jí byl překvapený, ba stala se trvale používanou knihou v mém životě a to nejen pro prázdné strany na jejím konci! (12.09.2010)