Vybíjená

Výborná komedie s dokonalým Benem Stillerem. Kdo se při sledování této komedie nezasměje ten snad ani nežije. Neviděl jsem tam Stillerovo "dvojce" Owena Wilsona, celkem se divím. Vypilování pravidel vybíjené do nejmenších detailů a z ní vytvořen masivně oblíbený sport. To může napadnout jen blázna, ale stojí to za to (ještě teďka se směju...). (25.10.2004)

Až na několik zbytečně nechutných vtípků je Vybíjená skvělou crazy komedií. Nebudeme chodit kolem horké kaše, esem filmu je stoprocentně úchylný Ben Stiller, jehož macho idiot je jak neřízená střela. Nutno dodat, že Vince Vaughn vedle něj vypadá trochu jako suchar Mirko-dušinovského typu, co ale chtít po představiteli "Světlé strany Síly". Vybíjená rychle odsýpá, dost legrace si užijete v sestřihu zápasů družstev seskládaných z rapperů nebo dřevorubců, o záměně dresů nemluvě. Oddechová pohodová záležitost, která zaručeně rozesmějě. Vedle šíleností typu Děsnej doják je vyloženě skvostem. (30.05.2006)

Ben Stiller pro mě není zárukou rozpohybované bránice, Vince Vaughn mi ve své roli přišel zoufale mdlý, Justin Long byl pro jednou snesitelný (i tak mě potěšil každý míč, co ho trefil do zvonečku) a nebýt tréninkové pasáže s francouzáky, vlastmě bych se u "Vybíjené" stěží pousmála. Patetický proslov Lance Armstronga mě div nepřiměl k ugrcnutí a štěk Chucka Norrise byl jen o málo lepší. Jak to tak po sobě čtu, hodit po filmu tři hvězdičky je možná plýtvání... Dalo se, no po druhé to vidět nemusím. 55% (07.03.2011)

"Normální chlapi mají na můj vkus poměrně složité dresy" - "Připadá mi to, jako bych se díval na video s Cher" --- Nevim jak vy, ale já si Vybíjenou budu pamatovat hlavně jako senzační parodii na řemeslo komentátora; opravdu jen houšť takových rolí pro Batemana! Mimoto taky víc podobně nahuštěných a výlučně GUMOVÝCH balonů (supr práce se zvuky po celej film), potažmo nezastavitelných Stillerů. Nebyl jsem příliš daleko od plnýho počtu. --- "Posranej Chuck Norris" (10.01.2013)

Kterak dobro a bisexualita zvítězily nad zlem, kultem těla, lesbismem a nenávistí.. Vybíjenou si dobře pamatuji z tělocviku, akorát že tehdy naše škola měla jen na jeden míč a občas jsme to prostřídali i se sportem suplujícím v tělocvičně práci uklízečky nesoucím jméno sedací fotbal (rychlostí se to asi blížilo naší Gambrinus lize). To v Americe, tam se sportuje na jiné úrovni. Purpurové kobry proti Normálním chlapům, svaly proti nenucené eleganci propadlých hrudníků, více míčů, větší prize money a při tréninku létající klíč číslo 32. Stiller si střihl narcistické hovado s obrovskou chutí, cameo L.Armstronga posunulo jinak klišovité "never give up" proslovy do zcela jiné roviny a ryšavý Ranger ve flanelce opět prokázal, že jeho demokratický hlas vždycky rozhoduje. Ne nadarmo se říká, že zatímco americký prezident má klíč od jaderného kufříku, tak Chuck Norris má klíč od amerického prezidenta. A málem bych zapomněl: „Heil Hasselhoff!“ (07.03.2011)