Kos
Scarborn
Kos
Režie:
Paweł MaślonaScénář:
Michał A. ZielińskiKamera:
Piotr Sobociński Jr.Hudba:
Mikołaj TrzaskaHrají:
Bartosz Bielenia, Jacek Braciak, Jason Mitchell, Robert Więckiewicz, Agnieszka Grochowska, Piotr Pacek, Andrzej Seweryn, Joanna Szczepkowska (více)Obsahy(1)
Jaro 1794, v Polsku panuje neklid. Do země se vrací generál Tadeusz „Kos“ Kościuszko a plánuje mobilizovat polskou šlechtu a rolníky, aby vyvolal povstání proti Rusům. Doprovází ho jeho věrný přítel a bývalý otrok Domingo. Kościuszka pronásleduje nemilosrdný kapitán ruské kavalerie Dunin, který se snaží generála zajmout dřív, než vyvolá národní povstání. (Film Europe)
(více)Recenze (25)
"Eastern" na polský způsob - trochu Tarantino, trochu Sam Peckinpah. Další snímek, který jasně ukazuje, že Poláci - navzdory stereotypům - mají k vlastním dějinám určitý odstup, nejsou vlastenecky citliví a umí natočit postmoderní, zábavní a zároveň důležitý film o komplikované minulosti. Je to už vlastně jakýsi trend: stačí se podívat na historické knihy a kulturní díla, které vycházejí v Polsku v posledních letech. Vynikající herecké výkony, obzvlášť R. Więckiewicze, B. Bieleni a P. Paceka. Polská kinematografie (společně s tou rumunskou) je současně nejlepší ve středovýchodní Evropě, to je naprostý fakt. ()
Fiktivní, místy až tarantinovská komorní večeře skutečného polského levičáckého odbojáře Tadeáše Kostíka s transwestitou, negrem a rusáckým velezmrdem na prdeli, tedy pardon, chtěl jsem samozřejmě říct „na pozadí“ historických událostí na Rusko – Pruských hranicích koncem 18. století. Motorná a zcela japná historka, u níž je přítomnost deviantních či přepigmentovaných minorit docela opodstatněná, demonstrující především svévoli tehdejších zbuznělých a permanentně nalitých šlechtických degenerátů. Historka stejným dílem zábavná, hlavopatoidní, akční, výborně natočená a sqěle zahraná, kde za vypíchnutí stojí zejména jako vždy famózní Wieckiewiczova kreace nádherně oslizlého kapitána Dunina. Jen mě trochu překvapilo, že tu kinematografia państwowa nad svým národním hrdinou a fortifikátorem West Pointu nikterak nehoní jako obvykle, a ten je tu spíše vyobrazen jako takový fešácký neslaný, nemastný a víceméně zakřiknutý ňouma, co celý film jen tak tupě čumí. ()
Plejáda zdatných herců, vypořádávání se s problematickými kapitolami tamější historie a na poměry regionu bezesporu originální uchopení slibuje úplně odlišný zážitek, než jaký bychom od polské historické epiky čekali. Přesto se však nejde zbavit dojmu, že tady někdo opisoval až příliš důsledně. Více zde. ()
Polská Tarantinovka KOS si zaslouží Vaší pozornost ! Jaro rok 1794 byly v Polsku krušné časy, kde Polsko okupovali Rusové a tak přijíždí do Polska generál, který chce zmobilizovat místní rolníky a udělat národní povstání. Kos má výborné řemeslo, vypadá opravdu filmově, má slušné herecké výkony, notnou dávku zajímavé historie, slušný tempo a především hodně brutální a syrovou akci- Tady jsem si párkrát vzpomněl na polskou Wolyň a takový finále je vyloženě řežba jak z Tarantina- tohle mě bavilo !! :) Další silná Polská trefa, ti jsou prostě jinde. 75% ()
Ze začátku to zdánlivě směřuje k nějaké epické historické řežbě, ale poněkud překvapivě se to posune do jiných kolejí – film se po rozestavení figurek na hrací ploše stane doslova komorní záležitostí, ve které se nejzásadnější část stopáže odehraje během jednoho večera/noci v jedné chalupě a přilehlém okolí. Konverzační dynamikou to připomene vrcholnou hospodskou scénu z Inglourious Basterds, která se skvěle vyvíjí, několikrát příjemně překvapí a doputuje do silné tečky. Jakožto velký laik polské historie této doby jsem samozřejmě neznal dané historické postavy, takže mě samotný závěr ve výsledku dost překvapil, ale rozhodně má palec nahoru. Současná polská kinematografie drží prst na tepu doby a teď dokázala, že umí zplodit i moderně pojatou exkurzi do své historie a udělat z ní strhující film, který možná nebude historicky přesný, ale bezpochyby zaujme a dost možná i podnítí chuť si o daném období něco nastudovat. ()
„1794: Poľsko, kúsok po kúsku, mizne z mapy Európy, rozoberané susednými mocnosťami na čele s mocnou Ruskou ríšou. Tadeusz Kościuszko, hrdina americkej vojny za nezávislosť, sa vracia do vlasti. Pripravuje národné povstanie proti ruskej okupácii. Jeho snom je vybudovanie nového Poľska, ktoré bude krajinou slobody pre všetkých...” • Vedeli ste, že... najvyšší vrch Austrálie → Mount Kosciuszko s nadmorskou výškou 2 228 m n. m. , je pomenovaný práve podľa tejto významnej poľskej osobnosti? ← a to si pritom po celý čas i hovorím, že to skrátka muselo mať medzi sebou nejaký súvislý tok, pretože tento pojem mi je teda veľmi dlho známy, ktorý by som vám vedel povedať hoci aj o polnoci, pričom na základe koho vlastne vznikol, som v podstate ani nijako extra zvlášť zase vôbec netušil, že ako predobraz mu poslúžila táto rebelantská osobnosť; len toľko na margo veci, keďže som počas danej projekcie neustále premýšľal, či to náhodou nemá určité spojenie, a čuduj sa svete, ako mimoriadne vkusne som znovu udrel klinček po hlavičke! • Poľská herecká smotánka sa opätovne zišla nielen iba kvôli tomu, aby sa povedzme v danej sekvencii štylizovala do podoby Quentina Tarantina, à la tarantinovská atmosféra, pripomínajúca mi udalosti spojené so zasneženou drevenicou v podobe Osem hrozných, kde sa rovnako zišlo i niekoľko zaujímavých postáv, ktoré sa venovali kvákaniu, a následnej akcii-reakcii, ale zároveň ma autor tiež sprevádzal aj v rámci historického eposu na konci 18. storočia s dekadentnými prvkami, ako pridanou hodnotou extra naviac, kedy vzťahy medzi šľachtou a poddanými, neboli príliš ideálnymi; prichádzajúci protagonista Ignac Sikora [Bartosz Bielenia] je presne takým príkladom, čo sa napokon zlialo do jedného výpravného & kostýmového "suda" s naprosto perfektnou dejovou výstavbou, ktorou ma režisér Paweł Maślona, normálne neustále len zalieval, a to ďalej ani nehovoriac o vizuálnej stránke diela, ktoré bolo na rovnakej úrovni s príslušným obsadením; obsah a forma sa pohybovali v rovnakej harmónii; nebyť toho „Magora z videopožičovne,” zahrnutého v dianí, tak konečné skóre by sa rozhodne pohybovalo až kamsi v závratných výšinách, také silné spodobnenie sa mi vskutku dožičilo. • Nefalšovaná radosť z modernej poľskej kinematografie [a o tej klasickej platí úplne to isté!] stále pokračuje, vďaka Pánu Bohu za to, a tak pevne verím tomu, že ma výraznejším spôsobom nesklamú. P.S.: Pozor, nejedná sa o žiadny štandardný, životopisne štruktúrovaný titul, ale najmä o celkom neštandardné spracovanie, ktoré zachytávalo iba určitý úsek zo života tohto neprestajne aktívneho človeka - Vodcu, ktorý sa pripravoval na to, čo malo ešte len prísť... ()
Čekal jsem epický velkofilm, a dostal jsem komornější historické drama vyprávěné lehce ironickým tónem a gradující postupně do tarantinovského finále. Je fajn, že černoušek tam nakonec plnil především kvótu humoru. Užil jsem si to: jako jediný divák ve velkém kinosále. ()
Problematicka polska historia, v mnohom dost brutalna. Velmi kvalitny amterial tri delenia Polska 1772, 1793 a 1795. Smutne spatnu ulohu zohralo Liberum veto, cim bola veskera snaha polskeho Sejmu paralyzovana. 84 % ()
Mám rád ten pocit, když si pustím film, o kterém nic nevím, a on mi za to daruje kvalitní a dobrou podívanou. A to se mi stalo u filmu Kos. Nic jsem si nezjišťoval, pustil jsem si to, a pak jsem jsem se jen usmíval a užíval si jak to moc to šlape. Není to bezchybné, přesto u filmu vidím řemeslné kvality, dobré herecké výkony a nadšení. Režisér Paweł Maślona mi ukázal, že je velmi šikovný režisér, který má hodně nakoukáno a umí pracovat s herci a s atmosférou. Maślona neměl největší rozpočet, a proto si nemohl dovolit velkolepé akční scény. Naštěstí dobrý a kvalitní film nepotřebuje velké trikové orgie, aby byl kvalitní a dobrý. Maślona sází na přesné vedení herců, na atmosféru, poctivě budované napětí a na dialogové výměny. Nejvíce je to vidět v druhé půlce filmu, kdy se všechny důležité postavy sejdou u jednoho stolu a začnou si povídat, a atmosféra houstne. V tento moment jsem si místy vzpomněl na konkrétní scény z filmů od Tarantina. Přesto mi Kos jako celek nejvíce připomněl dánský film s Madsem Mikkelsenem Bastard, který má podobnou atmosféru. Popravdě žádného z herců jsem v žádném filmu ještě neviděl, ale o to více jsem si užil jejich výkony. Bartosz Bielenia se svou roli popral velmi dobře, ale něco mi tam chybělo. Jacek Braciak podal parádní výkon a jen co vkročí na scénu, tak si krade pozornost pro sebe. Jason Mitchell je zde hodně dobrý a moc si svou hláškující roli užívá. Robert Więckiewicz má velmi vděčnou roli a je v ní skvělý, protože má obrovské charisma a umí na sebe strhnout pozornost. Hodně se mi líbil výkon, který předvedla Agnieszka Grochowska, protože je kvalitní a je v něm cítit hodně bolesti. Nakonec jsem si nechal Piotra Paceka, který si svou roli velmi užil a zahrál své zmrdského záporáka skvěle. Film mi dost sedl a užil jsem si ho. Ale objektivně musím přiznat, že má pár nedostatků. Z mého pohledu největší zápor filmu je jeho úvod. Úvod filmu mi přišel lehce překombinovaný a trvalo mi, než jsem se dostal do děje a zorientoval se v motivacích všech postav. Ale to je jediný výrazný zápor filmu. Kos je zajímavý a dobře natočený film o slavném generálovi, který si zaslouží vaši pozornost. ()
Nečekaně komorní symbolický film, který má skoro vajb lehké Tarantinovky, ovšem se svým vlastním smyslem. Skvělé výkony. Skvělá myšlenka. Zajímavé protnutí. ()
Tarantino, jak vyšitý :)) a jak čtu, tak nejsem jediný, který si všimnul té podobné tvorby. Bohužel za mě to Poláci na můj vkus pojali více divadelně než filmově, ale i tak jsem spokojen. 70% ()
“Dobra, davaj monete”. Tak nějak asi vypadalo smlouvání režiséra a producenta, když šukali finance u různých fondů a společností. Žel bogu, i když je samotný začátek filmu jako vystřižený z té scénky z Griffinových a tvůrci dost možná zápasili v bagně o každý zloťák, do anotacemi slibovaného rozměru děje se to až tolik nepromítlo. Z bojů o svobodu Polska, z povstání či bitev nic neuvidíte. Tvůrci si však byli svých finančních pout vědomi, a tak zvolili spíše konverzační způsob eskalace situací, jejichž většinu zasadili k jídelnímu stolu osvětlenému pouze několika svícny. Takovéto scény pak mají jakýsi tarantinovský nádech, jelikož se postavy snaží odhalit sekrety svých protivníků bez přímé konfrontace či dávají okatě najevo, že mají nějakou výhodu - ruský kapitán Dunin zduněný mocí drží všechna esa a určuje dynamiku situace, zatímco ostatní hráči (sám Kościuszko a nejlepší a nejzábavnější postava filmu, Domingo) mu musí ustupovat. Nakonec ale vše skončí rubačkou asi tak čtyřiceti chlopů na dvorku a spáleným statkem. To by pak vlastně mohlo i docela dobře fungovat jako nastínění toho, co přišlo potom (samotné větší povstání a bitvy), JENŽE Kościuszko není hlavní postava. Tento status připadá Ignácovi, doslovnému sukinsynovi, okolo jehož ukřivděnosti se točí většina filmu. A on zkrátka nevzbuzuje potřebné sympatie, takže se některé části snímku docela vlečou. Aby z toho nebyl takový polský Jan Žižka. Film o národním hrdinovi doma neuspěje, protože dostatečně nečerpá z domácích filmařských tendencí/tradic, a v zahraničí nemá šanci, zvlášť prezentuje-li jej generický anglický název… ()
Historické drama jako současný akční film pro širší veřejnost.(50%) ()
Příjemné překvapení - od Poláků. Očekával jsem nějaké bitvy (které nebyly), ale i tak jsem měl informaci, že půjde o film, který není pro masy. Nebyl a v sále nás sedělo šest. Film použil období, kdy Polsko trpí pod rozpínavým Ruskem a myslím, že bylo i záměrem natočit film v době, kdy Rusko má snahu ukazovat svou sílu, a navíc v blízkosti Polska. Příběh je dobře vystavěn i natočen. Znatelné je jen, že pocit stále hledá "americké" podání, na které jsme více zvyklí. I hlavní postava Kos je zcela zbytečně podána dost obyčejně. Tím spíš, že má za sebou válečné zkušenosti z Ameriky. No a kromě jiných dobrých scén je vrcholkem filmu ona chválená scéna - spíš větší úsek filmu, kde v chalupě okolo stolu sedí několik vzájemných nepřátel, snaží se vypadat přátelsky a čekají, co z toho bude. Nemusel jsem čekat, co si přečtu po filmu a hned v kině se mě prohnaly hlavou dva výrazy: 8 hrozných a Tarantino. Na polský způsob. ()
80% rotmistr jako karikatura Stalina. Celé to připomíná 8 hrozných. ()
Človek si sadá k filmu s očakávaním poriadneho krváku a la Patriot s Melom Gibsonom, kde polska orlica bude viať z každej riti a namiesto toho dostane slušne zohranú minidrámu v perníkovej chalúpke tak 1,5 dňa cesty od Krakova. Trochu mi to pripomínalo Tarantina, dám tri złoté bažanty za to, že minimálne ten ruský zmrd kopíroval Hansa Landu. Ááále,veď to je jedno. Nakoniec z toho vyšla fajnová sonda nevoľníctva a tak nejak som nevedel rozlíšiť, kto je väčší hajzel. Či ruský okupant alebo poľský šľachtic. ()
Výborné zpracování pravdivosti a nepravidvosti historických událostí. Krásně vystavené scény napětí a konfliktů mezi množstvím postav. Záblesky brutality v elektrizujících akčních scénách. Skoro se chce říct, že je to nejlepší vykrádačka Tarantina, která byla kdy natočena. V závěru se bohužel ukazují omezené možnosti polské produkce i schopnosti tvůrců. Stále však Poláci ukazují velké věci, které jim můžeme jen tiše závidět. 7,5/10 ()
Toto není životopis Kožušky, jen si to z něj bere náčrt prostoročasu a postav a dělá si to co chce. Konkrétně to umožňuje setkávání toho "amerického" a "polského", nejen ve chvíli kdy se tmavý veterán snaží vyslovit jméno Srbowiczky, ale i třeba v podobnosti nevolnictví a otroctví. Možná proto neni blbost Tarantinovat v Polsku, naopak to dává nějak smysl. ()
Místní nadšenost opravdu nesdílím, už jen ten černoch z Ameriky mi tam vůbec neseděl,100 minut se vlastně nic neděje až na utahanou a zdlouhavou scénu v jedné místnosti, která mi připomínala Hanse Landu z Hanebných panchartů i když se to v žádném případě nedá srovnávat.Takže až posledních 15 je minut je tam akce a nezáživná záležitost končí. ()
Stretne sa polák, polák, polák, rus, žena, černoch v prdelákove v Polsku na konci 18.storočia a ... to nie ja začiatok trápneho vtipu ale filmu ktory sa toho nebojí a ukazuje realie boja za slobodu v Polsku. Vyuzitie konceptu 8 hroznych takmer k dokonalosti. Od scény v hospode by ani Tarantino nedýchal.... Poláci umí 8/10. ()
Reklama