Bouřlivé výšiny

Nebýt skvělé hudby a dokonalého výkonu Ralpha Fiennese, tak jdu ještě níž. Právě kvůli těmto věcem jsem uvažoval i o 70 %, ale ke konci toho přece jen bylo na mě "trochu" moc (kdo je čí bratranec sestřenice a z které strany, všechna ta neopětovaná láska). Knížku jsem nečetl, ale tipuju, že to bude pořádný slaďák, takže ji asi vynechám. A abych nezapomněl, Juliette byla kouzelná a i ona podala skvělý výkon, ale Ralph… ten (alespoň v tomto filmu) dokáže strhnout všechnu pozornost na sebe a stačí mu k tomu jenom jeden pohled. Možná, že někdy tomuto filmu dám šanci i v originále (ano, viděl jsem to s ucházejícím dabingem) uvidíme, jestli potom nezměním své hodnocení. Zatím tu nechám 60 %. (13.10.2011)

Osudové romantické melodrama vypustilo z knižní předlohy, předpokládám, desítky stran polidšťujících zamilované osoby a prohlubujících jejich citové pohnutky. Pro diváka filmové adaptace tak zůstala pouze spalující, leč nepochopitelná, destruktivní láska (doslova "až za hrob") mezi majetnickými, vrtošivými postavami, kterou nenaplnily ani atmosférické kulisy jak z gotického hororu, ani podmanivá hudba, ani uhrančivé herecké výkony. (10.01.2023)

Nebýt toho, že jsem nedávno dočetl knižní předlohu, která mě docela uchvátila, asi bych si tenhle film v životě nepustil, protože romantické filmy nejsou moje parketa. Kdybych knihu nečetl a přesto si film pustil, nevím, jak bych se k němu stavěl, ale takhle mě fakt dostal. Děj byl poměrně přesný, i když dost okleštěný, ale to mi po chvilce přestalo vadit, protože jsem měl knihu ještě v živé paměti a co ve filmu nebylo, tak tam automaticky naskočilo. Trochu se mi nelíbilo ztvárnění domu na Větrné hůrce, představoval bych si to spíše jako nějaký chladný neútulný špinavý barák (respektive během knižní četby jsem si to představavoval jako naší chalupu na vesnici, když se tam zrovna netopí:-)) a ne takovéto docelá velké sídlo, které měli autoři maličko snahu stylizovat do podoby nějakého strašidelného zámku. Jinak k Fiennesovu ztvárnění Heathcliffa není co dodat. (06.11.2008)

Bez ohledu na moje průměrné hodnocení musím u tohoto filmu pochválit výborné obsazení. Ralph Fiennes ve své nejpřitažlivější roli (ach!) a Juliette Binoche něžná a nádherná. Překrásná hudba, nelze se divit, když ji má na svědomí můj oblíbenec Sakamoto. Nemůžu však říct, že se mi film líbil, že se mě nějak dotkl nebo že mně snad u něj bylo smutno, ale rozhodně jsem vyhověla požadavku v začátku filmu a dala si pozor, abych se ani jednou neusmála. Knižní předlohu neznám a ve filmu jsem nepochopila jednání nikoho z nich, ani jejich věčné trápení. Je mi smutno u filmů, kdy osud zamíchá kartami nebo to ten druhý cítí jinak a nejde s tím nic dělat. Tady se však rozhodovali sami a že se pak trápili, byl jen jejich problém, stačilo se rozhodnout jinak a všichni by byli spokojení (mám-li jistotu, že mě ten druhý chce a já nechci nikoho jiného než jeho, proč bych se vdávala za někoho jiného?)... Zaujaly mě některé dialogy a co si budu už vždycky pamatovat je " Myšlenky jsou tyrani, kteří se znovu a znovu vracejí, aby nás mučili." a "Nemohu žít, odešel mi život, nemohu žít, odešla mi duše." (14.07.2016)

Temně romantická Větrná hůrka Emily Brontëové mne v pubertě nevratně zasáhla. Tohle zpracování je sice kapku sterilní, ale v některých dotecích, jako ve scénách s Katčiným zjevením nebo Heatcliffovou kletbou, má ty správné hororové grády. A to především díky nádhernému soundtracku Riuychiho Sakamota, který dokonale vystihl tu neředěnou osudovost, melancholii i mrazivé závany ze záhrobí. Heatcliffem mého srdce sice zůstal mladý Timothy Dalton, ale Ralph Fiennes prostě Heatcliffem je. (23.04.2017)