Jak je důležité míti Filipa

Jedna z nejvíce britských věcí, které jsem měl tu možnost vidět v poslední době. Kvalitní předloha z pera Oscara Wilda dává velký prostor skvělému hereckému obsazení, aby se náležitě vyřádili. Velmi svižné a velmi zábavné. Bez hluchých míst. Kvalitní a zajímavá britský romantické komedie točící se kolem vztahů vyšších vrstev Británie devatenáctého století. (23.07.2019)

Bohužel mě snímek ani trochu nenadchl, čekal jsem více humorných scén, namísto toho na můj vkus až moc dlouhé dialogy, ve kterých jsem neshledal skoro nic zábavného, mírně absurdno až trapno, ale každý má jiný vkus. Tento film mě bohužel neoslovil a to mám Oscara Wilda celkem v oblibě, divadelní hru jsem neviděl, předlohu nečetl, ale myslím, že by mě asi zaujala více než film. (30.08.2017)

K této divadelní hře mám opravdu vřelý vztah, protože jsme s ní v primě a v sextě vystupovali na školní vánoční akademii a pokaždé jsme měli obrovský úspěch (hlavně spolužák se svou tetou Augustou). Tahle adaptace mě prostě ale tak nějak zklamala - táhlý úvod, který jsme my zkrátili na dvě minuty, v rolích Algyho/Ernesta/Filipa a Jacka/Ernesta/Filipa jsem viděla divné cizí chlapy, kteří mi nesedli namísto úžasných Michala a Jeníka, nesympatická Reese Čichsi. Prostě to podle mě nemělo atmosféru a moc mi to nesedlo. (26.06.2013)

Tak už rovnou vim, kterou divadelní hru nepotřebuju vidět...Film hodně věrně napodobuje styl klasické divadelní hry, ale pro mě jí nedokázal dát ten správný filmový tah na branku, aby tomu dal něco navíc. Plus asi už v základu bude pro mě "chyba" v samotné předloze, jejíž příběh je hodně triviální a snaží se zbytečně kombinovat, aby byl zajímavější. Je fakt, že herecké obsazení je výborné, občas je tu nějaký povedený slovní fór či dialogová výměna, ale i přes krátkou stopáž to pocitově ubíhá hodně pomalu. (06.01.2024)

v každém pohledu je vidět, že štáb filmu oplýval bohatým rozpočtem a na ničem nemusel šetřit. Interiéry jsou patřičně přepychové, v exteriérech se nešetří početnou stafáží. Nic z toho ale nepomáhá zakrýt fakt, že sledujeme jakkoli vtipnou ale přece jen dost plytkou zábavu s až výsměšně prostinkou zápletkou. Spíš naopak tento opulentní film tuhle skutečnost zdůrazňuje mnohem razantněji než papundeklové studiové kulisy české adaptace ze 70. tých let, které pranic neskrývají, že se koukáme na divadelní konverzačku. Ba co hůř, přišlo mi, že tato velkolepá adaptace účinkem daleko zaostává za až lehce fraškovitou českou verzí. Jako kdyby ten anglický humor byl příliš chladný, příliš decentní, najednou se Wildeovy brilantní, hravé a místy dost švihlé repliky (dámy lpící na jménech, Ceciliiny zásnuby) dostávají do podivného kontrastu s úplně normálním jen místy lehce upjatým chováním postav. Početné rádobyvtipné vsuvky typu Algernonova prchání před věřiteli nebo Ceciliina snění o rytíři vyznění spíše zhoršovaly. Do sekce wtf pak spadaly záležitosti typu vzpomínky lady Bracknellové, tetování (??) nebo naprosto nepochopitelný posun do Algieho mladšího, nikoli staršího bratra (přičemž Firth tu vypadá o dost starší než Everett) nebo zpochybnění toho, kdo se tu vlastně doopravdy jmenuje Filip (Ernest). Jako třešinka na dortu stařičká a nevýrazná slečna Prismová, u které se těžko dalo předpokládat, že by si ji ještě někdo (kromě hrobníka) mohl chtít vzít. (27.02.2016)