Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V prosinci 1787 se z anglického přístavu Portsmouth vydala na dlouhou plavbu loď, jejíž jméno vešlo do dějin – Bounty. Její kapitán William Bligh (T. Howard) byl pověřen Britskou admiralitou odplout na Tahiti, tam naložit sazenice chlebovníku a převézt je do Karibiku, kde měly posloužit jako zdroj levné potravy pro černé otroky. Pokus zkrátit si cestu okolo Hornova mysu se nevydařil a po vysilující několikaměsíční plavbě tradiční trasou okolo mysu Dobré naděje loď dorazila na rajský ostrov Tahiti, aby se po naložení sazenic znovu vydala na dlouhou pouť. 28. dubna 1789 se část posádky pod vedením prvního důstojníka Fletchera Christiana (M. Brando) vzbouřila a nenáviděného Bligha a jeho stoupence vysadila do člunu na otevřené moře. Bounty se pak obrátila směrem k Tahiti, kde naložila zásoby a domorodé ženy. Vzbouřencům bylo jasné, že se nemohou nikdy vrátit do Anglie. Při hledání vhodného útočiště narazili na ostrov Pitcairn, který v té době nebyl zakreslen v mapách. Jejich potomci na ostrově žijí dodnes...Tato událost byla mnohokrát zpracována v literatuře, ve filmu, a dokonce jako muzikál. Výpravnou verzi z roku 1962 režíroval hollywoodský veterán Lewis Milestone (1895–1980) jako poslední snímek své kariéry. Do role Christiana obsadil jednu z tehdejších největších hereckých hvězd Marlona Branda (s nímž se často při natáčení dostával do sporů, což ho později vedlo ke známému výroku, že snímek by se spíš měl jmenovat „Vzpoura Marlona Branda"), a do úlohy Bligha významného anglického charakterního herce Trevora Howarda. Pro potřeby filmu byla v kanadských loděnicích v Lunenburgu postavena podle plánů z Muzea Britské admirality věrná replika trojstěžníku Bounty, dlouhá 36 metrů (téměř o 10 metrů delší než původní loď z důvodu větší pohyblivosti kamer při natáčení). Bylo to poprvé, kdy se pro potřeby filmařů postavila celá loď (obvykle se upravovala už existující plavidla) a její stavba pohltila 750 000 z tehdy rozmařilého rozpočtu 6 milionů dolarů. (Česká televize)

(více)

Recenze (118)

starbrejkr 

všechny recenze uživatele

Jako mnozí ostatní, ani já se nevyhnu srovnání s verzí s Anthony Hopkinsem. Pro mě osobně nezásadnější rozdíl tvořilo, že zatímco v novější verzi Bounty jsem byl spíš na straně Blighe (nakolik to bylo zapříčiněno Anthonym v této roli, to nevím:-)), v této verzi naopak jednoznačně na straně posádky a jen jsem se divil, že k oné vzpouře nedošlo dřív. V tomto snímku je asi nejzajímavější kruté vystřízlivění a proměna Fletchera po vzpouře. Bohužel úplný konec je už je takřka neúnosný, což je způsobeno předešlou doslova titánskou délkou filmu. Tak o půl hodiny kratší stopáž a méně natahovaný konec by filmu rozhodně prospěly. Rovněž přelom od "oddanosti" kapitánovi ke vzpouře byl až trochu moc rychlý, Melu Gibsonovi jsem to věřil víc. Mimochodem Brando mi tu strašně připomínal Billyho Zanea:-) ()

pursulus 

všechny recenze uživatele

Loď Bounty a film.¬         Podávám shrnující stručnou zprávu o třech významných mnou shlédnutých provedeních vzpoury proti kapitánu Blighovi proběhlé r. 1789 na lodi britského královského námořnictva Bounty, kterými jsou (1) Vzpoura na lodi Bounty (1935), (2) Vzpoura na Bounty (1962) a (3) Bounty (1984).¬                 Provedení příběhu Bounty z r. 1935 je klasicky dobře zpracováno a skutečnosti, jak je zaznamenána v historických dokumentech, se drží na v jádru dobrodružné zpracování dosti věrně. Kapitán Bligh je vylíčen coby tyranský, nesmlouvavý a sobecký velitel a v protějšku k tomu je vzpoura vlastně ospravedlňována. Poznámka: Tomuto pojetí odpovídá i románové zpracování příběhu ve své době známým tlumočníkem románů do podoby pro děti a mládež, Vátězslavem Kocourkem, jehož "Vzpoura na lodi Bounty" vyšla v r. 1962 ve Státním nakladatelství dětské knihy v oblíbené řadě Knih odvahy a dobrodružství (KOD).¬                 Podobně, i když poněkud méně ploše, tomu je i v provedení z r. 1962, snímku už barevnému a natočenému i na panoramatický 70 mm formát. S přihlédnutím k rokům výroby vidím kvalitu obou "dobrodružných" provedení (r. 1935 i r. 1962) jako rovnocennou, starší zpracování má své "černobílé" kouzlo, mladší zase svůj "Technicolor".¬                 Naposled natočené provedení z r. 1984 se od obou starších dosti liší, a to jak ve způsobu zobrazování časového sledu událostí, tak i pojetím Blighta a vzniku vzpoury. Blíže pravdě je toto provedení nejméně ploché ze všech tří zmiňovaných, za což platí úbytkem na dobrodružnosti a posílením v dramatické oblasti. Znatelně lepší v obecné rovině toto provedení ale není, opět tedy jde o snímek dobře natočený a hodný chvály.¬                 Shrnuto, všechna tři provedení jsou v obecné rovině stejně kvalitní, dobrá. Pokud má na výběr, ať si divák vybere to z nich, které bude více seděti jeho povaze, zájmu, okamžité náladě či snad oblíbenosti herců… ()

Reklama

berg.12 

všechny recenze uživatele

Velkolepá dobrodružná romantika, které vedle hereckých výkonů vévodí také skutečná, od kýlu po stěžeň postavená a plavby schopná replika Bounty, díky níž působí film velmi opravdově. Po hlavní události, kvůli které byl natočen, ztrácí sice ono napětí a na můj v kus se příliš utápí v dobově cudné exotice, ale mezi námořními filmy mu jich moc konkurovat nemůže. ()

Pohrobek 

všechny recenze uživatele

Přeslavný román Charlese Nordhoffa a Jamese Normana Halla o nejslavnější lodní vzpouře všech dob ve výjimečně povedeném zracování Lewise Milestona. Jedna z verzí, jímž absolutně kraluje rebelantská postava prvního důstojníka Fletchera Christiana - poněvadž byla ztvárněna Marlonem Brandem na vrcholu sil, nešlo vlastně jinak. ()

Fanucci 

všechny recenze uživatele

Tento film je dlouhý 3 hodiny a přesto úžasně rychle uteče. Takové velkofilmy jako je Bounty, Ben Hur, Spartacus a podobné už dnes těžko někdo natočí, a tak je super sledovat, jak se příběh před vámi nerozvíjí ve zkratce. Problém, který vede ke vzpouře postupně roste, bobtná a režisér nespěchá (ani nemůže:-) a věrohodně vykresluje atmosféru a pocity lidí na palubě. Včetně pocitů Christiana v podání Branda, u něhož člověk sleduje vnitřní boj. Zda se přidat k utlačované a týrané posádce, nebo přivřít oči a neohrožovat svou kariéru v námořnictvu...Sice mi vadila trochu rozvleklá a zbytečně natahovaná pasáž na Tahity, ale jinak jde o úžasný film, který je (naštěstí) úžasný až do konce. Závěr je zpracovaný a zahraný dokonale. A dostávám se k hercům...přesněji řečeno k herci. Bohužel nemám místo ve své pětce nej-herců a vážně mě to mrzí. To, co ve své kariéře totiž předváděl Brando je dokonalé herectví (např. snímky V přístavu, Kmotr, Tramvaj do stanice touha, Štvanice...). Své výjimečné kvality potvrdil i v tomto filmu a výkonem hodně přispěl k mému 5 hvězdičkovému hodnocení. ()

Galerie (23)

Zajímavosti (11)

  • Marlon Brando dostal za účinkování ve snímku honorář ve výši 1,25 milionu amerických dolarů a byl tak vůbec první herec, který prolomil hranici 1 milionu. (Zeebonk)
  • Režisér Milestone vzpomínal, jak jej Brando během natáčení občas zcela ignoroval a sám poučoval kameramana (a dával mu gesty najevo) kdy má točit a kdy ne... (džanik)

Reklama

Reklama