Útěk z New Yorku

„Nájdite si nového prezidenta.“ ÚTEK Z NEW YORKU teoreticky nie je príliš dobrý film. Scenár je v lepšom prípade priemer, herci sú síce fyzicky výrazní, ale o klasických výkonoch nemôže byť reč. Akčné scény sú drsné, ale je ich málo, film o nich skoro vôbec nie je a prejavuje sa na nich typicky mizerný carpenterovský (ne)rozpočet. Prečo teda až 4*? Pretože sa treba nechať unášať báječnou atmosférou 80. rokov, kedy sa rogalami pristávalo na mrakodrapoch, ženy sa s vami ihneď vyspali a v poslednej chvíli ste, ťažko zranení, zachránili prezidenta USA, hoci si to pravdepodobne nezaslúžil. A Kurt Russell. (16.04.2006)

První a nejlepší filmová "věznice budoucnosti", která strhla vlnu levných, převážně italských napodobenin jako Castellariho 1990: BOJOVNÍCI Z BRONXU. Na jednoduché zápletce a ději vybudoval Carpenter atmosférické akční dobrodružství s dobrou výpravou a kamerou a hlavně jeho vlastní, tradičně sugestivní hudbou. Obsazení je béčkově lahůdkové na čele s Russellem, který je jako Snake Plissken s tou bouchačkou, páskou přes oko a pár suchými hláškami ("MYSLELA JSEM, ŽE JSI MRTVÝ." - "TO JSEM.") neskutečně cool. Jinak ÚTĚK byl jedním z posledních filmů produkovaných a distribuovaných béčkovou společností AVCO EMBASSY, která produkovala Carpenterovi už MLHU a distribuovali pecky jako PHANTASM, HRA NA VRAHA, SCANNERS, LUPIČI ČASU aj. a která rok po jeho uvedení zkrachovala. Od Carpentera jsem ale vždycky měl, mám a budu mít nejradši VĚC. (31.12.2005)

Je to celkom dobrý akčný sci-fi film s Kurtom Russelom. Má dosť dobrý príbeh o svete blízkej budúcnosti, kde je oblasť Manhattan uzavreté miesto bez možnosti úteku a posielajú sa tam zločinci, pričom si žijú svojim životom, ale ked´ tam havaruje lietadlo s prezidentom, poslednou nádejou zostáva slávny zločinec, ktorý ho má nájsť a vyviesť. Spracovanie nie je zlé, ale nie som až tak spokojný. Film dokáže zaujať po celý čas a ani na okamih nenudí, ale má prekvapivo pomalé tempo a hlavne berie sa až zbytočne moc vážne, čo tu vôbec nesedí. Akcie je tu málo a moc na nezaujala. Ručnú akciu tvorí väčšinou zneškodnenie protivníka niekoľkými údermi, no to je po všetkých stránkach nezvládnuté, lepšie sú na tom prestrelky, ktoré sú dobre natočené, ale chýba im nejaký lepší moment alebo nápad. Herecké obsadenie je slušné, Kurt Russell sa tu skvelo hodí, lepšia voľba ma ani nenapadá, len škoda, že jeho postava je presne taká, ako aj celý film, teda zbytočne moc vážna a tu sa to vôbec nehodí. Ostatné postavy sú až na úplne nevhodného prezidenta bez väčších problémov. Réžia a technická stránka sú až na tú vážnosť perfektné, tu Carpentera chválim, film má výbornú atmosféru, veľmi dobré kulisy a slušné efekty, réžiu považujem za hlavný klad tohto filmu. Oceňujem aj hudbu, ktorá je pre tento typ filmu veľmi dobrá, ale je jej zbytočne moc, kedže hrá takmer neustále. Útek z New Yorku určite stojí za pozornosť, ale kvôli vážnosti a pomerne slabej akcii nemôžem hodnotiť lepšie. Viac mi sadla novšia verzia Útek z L.A. 64% (30.04.2011)

"Co když se nevrátím? - Nebude Hardfordský summit a nebude Snake Plissken." Neodolatelná nabídka je položena na stůl, neuspokojivé vysvětlení poskytnuto a jednooký bouchač může vyrazit zachránit prezidenta mezi hromadu týpků, kteří v sobě objevili svůj zvířecí původ. To je v pořádku, taková béčka mám rád. Mám prostě slabost pro snímky, které potvrzují, že v přímočarosti je síla, hlášky přitom zavánějí suchostí a hrdina dává jasně najevo, kdo je nezpochybnitelným vládcem Manhattanu. Nicméně ta zábavnost, kterou jsem v tomto útěku kdysi viděl, se s přibývajícími léty nějak vytratila a to mě nutí sáhnout jen po průměrném hodnocení. (20.04.2016)

Spatřuji v tomhle filmu podobnou rétoriku jako u G. Romera, tj. omezení vizuálních slastí pro diváka, zato přemíra snahy vyjadřovat se k soudobé společnosti, konkrétně k Watergateu (Snyderův Úsvit mrtvých na to šel přesně obráceně – vynikající akční survival, ovšem bez snahy něco říkat). Příznačný a zároveň trochu kuriózní je pak fakt, že většina lidí vidí v Útěku z New Yorku béčko, jímž není třeba se hlouběji zabývat. Přitom právě béčka nebo horory nabízejí alternativní čtení proti systému. Lidé si jinými slovy vytvářejí skrze zjednodušená žánrová označení (viz zdomácnělý terminus „akčňák“ nebo „krvák“) přezíravá stanoviska k tomu kterému filmu, aby nemuseli brát jeho idee příliš vážně. To samé se týká třeba nedávného Wanted (2008), který byl rovněž kolektivně označen za ptákovinu a blbůstku pro pobavení, přestože nabízel velice nepřijatelnou ideologickou agendu čerpající své závěry z noetických nebo sociologických komentářů rozházených napříč celým filmem. Hlavní hrdina Wanted v sobě objevil skryté síly, překonal hranice člověka, a tím narušil řád. A řádu se to nelíbí. Lze tady vysledovat paralelu s primární příčinou, proč je zatajováno UFO - pokud připustíme jeho existenci, pak nelze vyloučit, že kontakty s ním jednou přerostou ve skutečné rozsáhlé setkání, které by dalekosáhle ovlivnilo naši civilizaci. Primárním důvodem strachu z mimozemšťanů není, že jsme vůči nim bezmocní, ale že jsou vůči nim bezmocní ti, co jsou při moci. Střetnutí s mimozemšťany odhaluje slabost Vůdce, podkopává naši víru ve všemocnost Moci. Zkušenost „prázdného trůnu“ by vyvolala paniku. Proto, když už se podobné téma dere na plátno, je třeba ho uchopit jako béčko, nikoliv jako seriózní dílo - to by studia, která jsou této moci součástí, nepřipustila. (16.02.2009)