Reklama

Reklama

VOD (1)

V Rusku se píše rok 1904 a car Mikuláš II. slaví narození jediného syna. Zároveň vede válku s Japonskem kvůli jejich nepřátelskému tažení Ruskem. Ruská velmoc je na pokraji zkázy. Carevna Alexandra, původem z Německa, matka princezen Anastasie, Marie, Tatiany a Olgy, se obrací na charismatického mnicha Rasputina, aby uzdravil jejího jediného nemocného syna. Mikuláš II. je přesvědčen o jemu Bohem daném právu vládnout, přesto se nestará o potřeby svého lidu a nedaří se mu zastavit hrozbu světové války. Po bizarní smrti Rasputina, který měl nad Alexandrou až děsivou moc, Mikuláš II. pod nátlakem ruského parlamentu v březnu 1917 abdikuje. V mocenském vakuu se Kerensky s Leninem snaží každý prosadit svou. Královská rodina je nakonec uvězněna Sověty a popravena. (Cinemax)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (43)

Ampi 

všechny recenze uživatele

Film je sice hodně dlouhý, ale má jedno velké plus, je snaží se být nestranný a vykládat osudy zatím posledního cara vši Rusi neutrálně. Menším plusem je výběr herců a jejich podobnost s historickými postavami. Rovněž plusem je výprava - kostýmy a interiéry. Jedna z sympatických postav mi přišel námořník hraný Ianem Holmem alias Bilbem Pytlíkem. Toto je film pro milovníky historie a dlouhé opravdu dlouhé večery (popřípadě několik večerů). ()

NinonL 

všechny recenze uživatele

Doktoru Živagovi se film samozřejmě nevyrovná, ale není špatný. Soustředí se na osudy slabého cara Mikuláše II. a jeho Rusy nenáviděné německé manželky Alexandry. Car dělá spoustu chyb, hlavně vede mnoho válek, v nichž umírají Rusové. Ignoruje rady dobrých rádců, aby dělal něco pro lid a přestal zbytečně utrácet lidské životy. Carevna se od doby narození syna Alexeje stará hlavně o něho, protože je nemocný. A věří každému, kdo jí slibuje jeho zdraví. Hlavně Rasputinovi. Události spějí k tragickému konci. ()

Reklama

misterz 

všechny recenze uživatele

Historický snímok, ktorý ma prekvapil svojou veľkolepou výpravou a kostýmami (na svoju dobu naozaj paráda). Po obsahovej stránke to tiež nebolo najhoršie, našlo by sa tu síce pár udalostí v rozpore s historickými faktami, ale išlo skôr len o také nepodstatné drobnosti - napr. Rasputin bol otrávený hlavne kyanidom v jeho obľúbenom koláčiku a nielen v nápoji a pod. (ale pravdou je, že to nevyšlo :D, museli ho ešte zastreliť a pre istotu ešte hodiť do rieky). Najväčší problém je v tom, že film prudko skáče medzi jednotlivými udalosťami s minimálnym vysvetlením dôležitých momentov a pohnútok jednotlivých postáv. Niektoré menej dôležité scény sú zbytočne naťahované na úkor tých dôležitejších, nudné dlhé zábery kamery a pod. Snímok je preto vhodný hlavne pre tých, ktorý toto obdobie ruských dejín dobre poznajú, ostatní sa v deji môžu "stratiť", prípadne sa môžu trochu nudiť. Pomohlo by film trocha skrátiť, prípadne tieto scény nahradiť doplňujúcimi informáciami tak, aby jednotlivé skoky v deji neboli tak prudké. 75/100 ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Trojhodinová hodina dejepisu. Ale nie ako trojhodinová nudná prednáška v aule, skôr niečo v hesle škola hrou. V Rusku to bolo a stále je rovnako. Najskôr vojna s Japonskom o Kóreu, potom prvá svetová vojna a nakoniec vojna občianska. To iba v rámci tohto filmu. Scenár si nerobí ilúzie z Rasputina, ale snaží sa vzbudiť v rámci možností v divákovi sympatie k Mikulášovi, i keď by si ich toľko nezaslúžil. Sedem miliónov mŕtvych a sem tam nejaký masaker, o ktorom možno vedel, možno nevedel, dávalo podnet k túžbe po zmene. Ale ako to už býva, stále sa presúvalo iba z blata do kaluže. Až dodnes a zrejme na veky vekov. Film má spád, je príťažlivý, je potom škoda, že v poslednej fáze po odchode na Sibír sa začne trochu vliecť. Finále poznáme všetci a i keď nám nemusí byť ľúto bývalého cára, tých ostatných áno. Je mi spätne ľúto, že som nezaregistroval Jeremyho Bretta. ()

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Působivá historická freska. 1) Historické filmy zachycující v našem případě období 14 let, se jen těžko mohou zabývat vším podstatným. Dochází ke značnému zjednodušení a divák bez dostatečných dějepisných znalostí se pak v ději jen těžko orientuje._____ 2) Tvůrci to zpravidla řeší tak, že se zaměří jen na některé klíčové události, které lépe či hůře zobrazí a spoléhají na to, že empatický a historicky vzdělaný divák podle drobných náznaků pozná, o co vlastně jde. Ačkoli tento postup nemám moc rád, musím připustit, že v tomto případě tvůrci uspěli._____ 3) Divákovi je představena působivá freska jen s menšími historickými nepřesnostmi. Car s rodinou ve vyhnanství v Tobolsku žili v bývalém sídle gubernátora a ne v chudé chýši. Rasputin ve skutečnosti zemřel na utonutí poté, co bylo jeho postřelené tělo vhozeno do Něvy. Atentát na Stolypina se odehrál o dva roky později. Tyto a další chyby v datech a zúčastněných postavách však celkovou historickou věrnost příliš neruší._____ 4) Daleko více mi vadí chybějící ruská atmosféra. Vše se mohlo stejně dobře odehrát na císařském dvoře habsburském nebo jiném a nikdo by si ani nevšiml, že nejsme v Rusku. Chybějící reálie (španělské či jugoslávské náhražky prostě nestačí), naprostá absence ruských prvků v chování osob a konečně angličtina (film jsem viděl - v tomto případě bohužel - v původním znění), která mi zněla více než nepatřičně - díky tomu všemu na mě film působí místy až odtažitě._____ 5) Přes všechny výhrady jde o zajímavý divácký zážitek. ()

Galerie (14)

Zajímavosti (8)

  • Marie Sofie Dánská (Irene Worth), matka Mikuláše II. (Michael Jayston), nebyla pozdějšímu masakru cara a jeho rodiny přítomna. Po pádu carské dynastie v roce 1917 stihla uprchnout na Krym a odtud do Velké Británie. Britská vláda jí ovšem odmítla udělit azyl, proto se vrátila do Dánska, odkud pocházela. Zámeček, který obývala, se stal politickým centrem „bílé“ ruské emigrace, tedy všech příslušníků a zastánců ruské monarchie. (Nick321)
  • Georgij Gapon (Julian Glover), pravoslavný kněz, který organizoval demonstraci před Zimním palácem, jenž se zvrhla v masakr známý jako „Krvavá neděle“, se po této tragédii vydal na útěk z Ruska. Spisovatel Maxim Gorkij mu poskytl nocleh i úkryt. Gaponovi se podařilo prchnout do Ženevy, kde se poznal s Leninem a dalšími emigranty. Nakonec se ale přesto vrátil do Ruska a snažil si u cara získat odpuštění a zároveň navázat styky s revolučními opozičními stranami. Tím se stal pro socialistické revolucionáře podezřelý jako údajný carův špión. Nakonec na tohoto kněze vyslali vraha a roku 1906 byl Gapon nalezen oběšený ve své chatce. (Nick321)
  • Krvavá neděle, původně poklidná demonstrace, která se nechtěně zvrhla v masakr a která je ve filmu vyobrazená, nebyla jedinou tragédií během carské vlády. Když byl car Mikuláš II. (Michael Jayston) korunován na cara vší Rusi dne 25. 5. 1896, o čtyři dny později se měly konat oslavy na jeho počest na chodynském poli. Účastníkům byly přislíbeny skromné dárky a jelikož událost byla oznámena ústně, zafungoval princip tiché pošty a mezi lidmi se rozšířila fáma o štědřejší odměně, než byla slíbena ta původní. Z toho důvodu na pole dorazilo mnohonásobně víc lidí. Pořadatelé, kteří nebyli schopni ukočírovat dav poručili policii, aby zajistila pořádek a na akci vypukla davová panika. Na konci dne bylo 1 389 lidí ušlapáno k smrti a zhruba 1 300 zraněno. Básník Konstantin Balmont v roce 1905 napsal, že „kdo začne svou vládu Chodynkou, ten ji skončí výstupem na popraviště“. Toto proroctví se s mrazivou přesností naplnilo o 13 let později, v roce 1918. (Nick321)

Reklama

Reklama