Rumový deník

Rumový deník je moje velmi oblíbená kniha a Thompson velmi oblíbený spisovatel, nicméně se zde nebudu opájet tím, co všechno bylo špatně a o kolik je kniha lepší. Ten pravý problém je pro mě v tom, že já osobně si z knihy kromě třeskuté zábavy a politicko-sociální kritiky (kteréžto jsou jakžtakž přítomny) vzal především generační výpověď, a to ne ve smyslu dekády, ale věku hlavního hrdiny. A to je ten problém s věkem Deppa, protože tahle linka byla pochopitelně zcela vypuštěna. Navíc Johnny je poslední dobou kulantně řečeno nemastný neslaný a své herectví okrouhal na série úšklebků a zhuleneckého civění, které by sice zde mohly být na místě, ale stejně už poněkud otravují. Ribisi si film krade pro sebe, přičemž i ostatní typy byly vybrány excelentně. (13.12.2011)

Opilecké žvásty, historky a úlety mi nikdy moc neříkaly, takže tohle mě zcela minulo. Už roky jsem neviděl tak absolutně prázdný a nudný film, který by byl tak důsledně o ničem. Dvě hodiny krystalicky čisté nudy, během nichž se nic nestalo a ještě po hodině nebylo jasné v čem má spočívat zápletka, která se navíc nakonec v tom balastu zcela utopila. A čekání na vtip, záblesk humoru nebo něco co bych mohl označit jako zábavné bylo stejně zoufalé jako marné. (10.04.2012)

Příběh a celková pointa filmu mě minula jedním velkým obloukem a ani sladká příchuť rumu mi nenaznačila nic moc pozitivního. Z celýho nápadu by se dalo vytřískat o mnohem mnohem víc a bohužel všechny více vtipný momenty musel zachraňovat hláškami největší slizoun filmu Giovanni Ribisi. To byla menší záchrana hodnocení, další byla nádherná Amber Heard a když vezmu hlavní mužskou roli-"Deppe, čekal bych víc", Eckharta moc nemusim a Jenkins se doufám po filmu rychle osprchoval. (10.02.2012)

Příjemně se na to koukalo. I když příběh se tam objevuje jen v náznaku. Ta linie s lobováním pro Aarona Eckharta byla zajímavá, ale problémy s novinama šly úplně mimo mě. Bavily mě tam ty chlastací excesy a nejlepší scéna je ta z toho koncertu v chudý putyce. Prostě bylo to celkem fajn, ale vadily mi tam ty narážky na tehdejší dobu jako scéna s Nixonem a Kennedym, bylo to takový laciný. I ten konec vyzněl do ztracena a ani tu Amber Heard nakonec neošukal. Ale Depp se mi herecky líbil. 70% (03.03.2012)

Kniha je o hledání sebe sama a flašce rumu za dolar. Film je od základu jiný. Nejenže pomíchal a pozměnil charaktery a jejich motivace, uřízl děj v půlce, nasadil mnohem neatraktivnější podtext a přimíchal o jedny meskalinové kapky víc, než je zdrávo, ale hlavně je prostě nekonzistentní, nemastný, neslaný a vykouřil se mi z hlavy, než bys řekl pes vomrdal papeže. V obsazení bez diskuze vládne Giovanni Ribisi, příjemně překvapila Amber Heard (tímto se omlouvám za všechny své výroky vyzdvihující její kozy nad herecký talent) a Depp už není co býval. Knížka je rozhodně lepší než film a to i přesto, že jsem ji četl ve značně nepokročilém věku, Hunter už ovšem napsal lepší. (06.02.2012)