Reklama

Reklama

Jeden díl novinařiny, tři díly rumu. Americký novinář Hunter S. Thompson (1937–2005) byl významnou postavou kontrakultury šedesátých let a představitelem tzv. gonzo žurnalismu, vyznačujícího se extrémně subjektivním pohledem na zobrazované události. Dvě z jeho autobiografických knih se staly předmětem filmového zpracování a u obou byl iniciátorem a hlavním představitelem novinářův blízký přítel Johnny Depp. V režii Terryho Gilliama vznikl snímek Strach a hnus v Las Vegas (1998), účtující s hnutím hippies, protesty proti vietnamské válce a všeobecným psychedelickým šílením šedesátých let, v němž s Deppem hrál Benicio Del Toro. S dvanáctiletým odstupem byl pak zfilmován jeho Rumový deník (2010), líčící zážitky svérázného novináře, který v roce 1960 nastupuje do krachujícího deníku v portorickém San Juanu. Většinu času tráví v alkoholovém či jiném opojení a snaží se psát o potenciální korupci amerických financí, jež na ostrov začínají proudit. Barvotisková krása turistické destinace se tu střetává s bídou místních obyvatel, kteří Američany nemají rádi, ač k nim v podstatě sami patří. Film režíroval anglický herec Bruce Robinson (*1946), který se uvedl jako režisér pozoruhodným autobiografickým příběhem dvou nezaměstnaných herců Withnail a já (1986) a psychothrillerem o stíhání sériového vraha Jennifer 8 (1992). Deppovou hereckou partnerkou ve snímku je Amber Heardová, která pak byla dva roky jeho manželkou (rozvedli se v lednu 2017). (Česká televize)

(více)

Videa (6)

Trailer 1

Recenze (408)

Ant 

všechny recenze uživatele

Nevěřila bych, že to v životě řeknu, ale asi největší chybou filmu bylo obsazení Johnnyho Deppa. Paul je v knize dvacetiletý mladík a jeho nezkušenost tak trochu udává tón příběhu. Výkon Deppa už taky není, co býval, i když se snaží navázat na roli Dukea. Samotný film je fajn, ale klidně by mohl být o 15 minut kratší. Příjemná oddychovka, jen tomu chybí pevná vize a režisér, jako měl Strach a hnus v Las Vegas. ()

movie 

všechny recenze uživatele

Oproti knize je to mnohem míň cynické a zároveň mnohem pichlavější, opojné rumové selánky jsou tu nahrazeny celkem výrazným politickým tématem a jeden se až nestíhá divit, jak nezvykle aktuální může být příběh z šedesátých let. Když mi bylo zhruba dvacet, přečetl jsem Rumový deník za jeden večer s lahví šampusu u postele a byla to neuvěřitelná zábava. S filmovou podobou bych to už asi neudělal, ale zábava je to taky. Johnny Depp pokračuje v oživování (tenotkrát i jako producent) díla Huntera S. Thompsona, takže respekt. A hraje taky hodně dobře. Nejen on. ()

Reklama

korbitch22 

všechny recenze uživatele

Obsahově nekomplexní film,o jednom ´´neznámém´´ pisálkovi.Rumový Deník je zábavný od první do poslední minuty,jeho největším problémem zůstává režisér,který trestuhodně nevyužil dokonalé herecké obsazení a námět do Rumu lehce namočil,ale pro diváka jej vůbec nevyždímal a když máte ve filmu takové eso,jako je Johny Depp,musíte sakra vyždímat do sucha :) Těžko říct co by se stalo,kdyby se tenhle film dostal do rukou někoho jako je Tom tykwer,nebo Uli Edel.To by sme měli možná jeden z nejkultovnějších filmů,na druhou stranu si ovšem musíte uvědomit,že film je podle pamětí a skutečných událostí a proto je hloubka příběhu v rámci rovinny a nezasahuje do hloubky či extrému,jelikož už by si události vymýšlela.Robinson nám ze začátku servíruje film typově podobný Falcovi, ( myslím tím artový styl,plný skvělých dialogů,o známe osobnosti ) vy se pomalinku seznamujete s dějem,ovšem když se něco málo dozvíte,dostanete rumový trip ve stylu Strachu a Hnusu v Las Vegas.Film má sice 110 minut,ale z se 90 minut bavíte chlastáním Johnyho Deppa a neskutečnými výstupy Giovanniho Ribisiho,který si jasně svým výkonem řekl o nominaci na Oscara za vedlejší herecký part.Deppovi skvěle sekunduje komický Michael Rispoli.Škoda že se divák málo dozví o nekalých aktivitách Aarona Eckaharta ( kterého prostě nemám rád ) a schilém korupčním prostředí kolem něj,toho se film bojí a když občas zajede do vod neklého byznysu,okamžitě je opět nějaká eskapáda ožralého Deppa,který by si měl dát pozor,protože 50% jeho výstupů byl regulerní Jack Sparrow, ( co taky chcete...karibik...rum....holky... ) Celé je to zábavné a Depp je prostě nejlepší here planety a jeho neocejchování zlatou soškou je stále největší WTF v dějinách lidstva,ale film mohl být více zaměřený na boj reportéra proti zkorumpovaným obchodníkům.Mít to v ruce Uli Edel,možná bysme slintali všichni blahem.Jako neskutečný sladký bombónek navrch je neuvěřitelně sexy Amber Heard,která i hraje čéče.V káždém případě něco kolem 7miset shlédnutí je v celku směšné a Rumovému Deníku by slušela krásná červená s cejchem 75%,protože v roce 2011/2012 chcete-li,je tím nejlepším filmem který jsem viděl a jedním z nejlepších který vyšel.Mám rád biografické filmy a i přesto,že mohl být film odvážnější,Depp a parta kolem něj nehorázně baví a při scéně v autě bez předního sedadla,jsem po dlouhé době smíchem zase chrochtal a v plném kině,jsem měl jediný odvahu se smát černému humoru o negrech a chudobě,což slušná část diváků neměla.Já si narážek užil mraky a že někteří je nevidí,či jim nepřijdou vtipné,je už jemom jejich smůla :) 80% ()

Matty 

všechny recenze uživatele

Kdyby existoval subžánr alkoholických filmů, režijní debut Bruce Robinsona Withnail & já by mohl být uváděn jako typický zástupce. Kultovní britská komedie o dvojici kamarádů, kteří dělají vše pro to, aby nevystřízlivěli, bývá charakterizována adjektivy jako „drsná“ a „dekadentní“. Na Robinsonův čtvrtý film tyto příměry při nejlepší vůli vztáhnout nelze. Alespoň ne za střízliva. ___Thompson pochopitelně trošku zdramatizoval, čeho byl tehdy v Karibiku skutečně svědkem. Právě pozorování je činností, kterou jeho filmové alter ego tráví nejvíce času. Jeho snaha moc se nezaplést a zachovat si odstup, generuje většinu konfliktů opovážlivě nedramatické podívané. Kemp nejdříve poznává nové prostředí, následně se jej snaží pochopit, aby v závěru pochopil, že stejně nepochopí. Jediná od začátku rozvíjená zápletka, související s osobou podezřelého podnikatele Sandersona, namísto dramatického rozuzlení vyzní do prázdna. Uspokojivější není ani vedlejší milostná linie, připsaná zřejmě kvůli možnosti vpašovat do filmu několik záběrů Amber Heard. ___ Struktura filmu má nejblíže v názvu obsaženému deníku, v němž rovněž není pravidlem, aby na sebe jednotlivé zápisky navazovaly. Namísto uceleného příběhu sledujeme řadu různé obskurních příhod, z nichž většina souvisí s alkoholem, některé s drogami a v té nejbizarnější účinkuje černá magie, kohout a žába. Protagonista okolní dění pozoruje, ale příliš do něj nezasahuje, spíše se nechává vést ostatními, výraznějšími postavami. Nekoherentní vyprávění se tvůrci poněkud zoufale snaží zachránit závěrečným textovým vysvětlením, podle nějž náleží Kempovu karibskému popíjení iniciační povaha, tudíž by bylo troufalé očekávat lépe prokresleného hrdinu s jasným cílem a motivací. Kemp teprve hledá cestu, po níž se bude dále v životě ubírat. ___ Závěrečné sdělení zároveň zpětně osvětluje, že byl film zamýšlen jako pocta Thompsonovi. Není divu – ze všech postav pouze Kemp projeví pro situaci Portoričanů určité pochopení a namísto toho, aby velkého bílého muže poslechl, staví se vůči němu do opozice. Odmítnutím cynického kolonialistického přístupu v období soumraku kolonialismu dává najevo svou prozíravost. Soudobý politický kontext filmu není zcela lhostejný, ale stejně jako většina ostatních motivů zůstává pouze naznačen a nerozpracován. ___ Odbíhání od již tak nejasně vymezené hlavní dějové linie je příčinou dvou stěžejních nedostatků, kvůli nimž si Rumový deník nelze prostě jen tak užít, nestálého tempa a nekoherentní atmosféry. Ospravedlněním obojího by mohla být snaha tvůrců napodobit Thompsonův „gonzo“ styl. Síla každého nového emočního prožitku rozbíjí ucelenější strukturu a znemožňuje práci s dopředu daným konceptem. Dění v Portoriku je s přihlédnutím ke Kempově dobrodružné povaze neodhadnutelné, proto lze filmu co chvíli přisoudit jinou žánrovou nálepku. Pestrost žánrů se projevuje také na nestejnorodosti vizuální stránky. Pohlednicové záběry krajiny kontrastují s detailem Kempových krví podlitých očí nebo s brutálním zápasem kohoutů. Film je chvíli jednoduše líbivý, následně nepříjemně autentický. ___ Dramaticky rozdrobený film bez jasného žánru a uspokojivého vyústění rozhodně není velkým diváckým lákadlem. Rumový deník nikam nesměřuje, postrádá hlavní téma a o nic zásadního v něm nejde. Třebaže může jít o přesné vystižení toho, jak Karibik na Thompsona v 60. letech působil, za kvalitní film bych se tuto snůšku dojmů zdráhal označit. 55% Zajímavé komentáře: movie, jojinecko, Zeebonk, Dreadd () (méně) (více)

Zeebonk 

všechny recenze uživatele

Kniha je o hledání sebe sama a flašce rumu za dolar. Film je od základu jiný. Nejenže pomíchal a pozměnil charaktery a jejich motivace, uřízl děj v půlce, nasadil mnohem neatraktivnější podtext a přimíchal o jedny meskalinové kapky víc, než je zdrávo, ale hlavně je prostě nekonzistentní, nemastný, neslaný a vykouřil se mi z hlavy, než bys řekl pes vomrdal papeže. V obsazení bez diskuze vládne Giovanni Ribisi, příjemně překvapila Amber Heard (tímto se omlouvám za všechny své výroky vyzdvihující její kozy nad herecký talent) a Depp už není co býval. Knížka je rozhodně lepší než film a to i přesto, že jsem ji četl ve značně nepokročilém věku, Hunter už ovšem napsal lepší. ()

Galerie (85)

Zajímavosti (16)

  • Prvý film, ktorý produkovala Deppova vlastná produkčná spoločnosť. (busev)
  • Filmový dialog totožný s konkrétní pasáží z knihy lze slyšet během představování Paula Kempa (Johny Depp) s Chenault (Amber Heard), v němž na Sandersonovu (Aaron Eckhart) otázku, zda-li se dvojice viděla už dřív, Paul odpovídá, že se viděli snad v letadle během letu na ostrov. (Conspi)
  • Díky filmovému střihu je možné během podepisování kontraktu o mlčenlivosti Paula Kempa (Johny Depp) se Sandersonem (Aaron Eckhart) zaznamenat mizejicí cigaretu, kterou si Paul zprvu zapálí, aby mu v následujícím kamerovém záběru úplně zmizela. (Conspi)

Reklama

Reklama