Čertův švagr

Společně s bratrem jsme usedli k televizi a i když nám táhne už na třicet, tak jsme se rozhodli, že zhlédneme televizní pohádku a zpříjemníme si jedno nedělní odpoledne. Herecké výkony byly potěšující. Pana Ráže podezřívám z toho, jestli ve svém životě nebyl opravdu Luciferem:-) Dále chválím kulisy, ten umělý sníh mě ani tak nevadil. Překvapí výbuch na konci pohádky. Celkově jsem rád, že ČT odvysílala tuto pěknou televizní pohádku. Hodnotím 85% (21.02.2010)

Jedním z míst, kde se dá návratem do raného času dětství právě potěšit, je úžasný svět pohádek, který má být nepodbízivý, ale kouzelný a přitažlivý. Jinými slovy, pohádka pro děti musí být tak dobrá, aby se líbila i nám dospělým. Této pohádce nelze upřít pozoruhodnost v hlavních postavách. A pokud jde o styl úpravy, tak považuji navzdory studiovým kulisám pohádku za docela zdařilou. (21.02.2010)

Je zajímavé, že v jednom roce využili tvůrci námět Boženy Němcové dvakrát. A podobně jako ve filmové verzi S čerty nejsou žerty i tato studiová pohádka má výstavní herecké obsazení - Ráž jako pekelník opravdu skvělý; Patrasová jako by si prodloužila roli nesympatické Xenie. Pěkné kulisy, odpovídající hudba Vadima Petrova. A umělý sníh docela navodil zimní atmosféru víc než u některých současných filmových pohádek:-) (21.02.2010)

Na to že tohle studiové podání vzniklo ve stejném roce jako notoricky známé S čerty nejsou žerty, nemůže být snad více odlišné. I proto se na tuto verzi vyplatí podívat. Démonický lucifer v podání Old Shatterhanda, či roztomilá Veronika Freimanová jsou super a ta zima a sníh se sypou skoro až z televize ven... (22.10.2017)

Jedna z mých oblíbených TV pohádek (kterým dominuje Strach má velké oči), na kterou se rád vždy znovu podívám, a to nejen pro porovnání s filmem S čerty nejsou žerty. Některé dějové linky jsou sice divně skokem pohnané dopředu (kam zmizela Veruna?, loupežníci se jen mihnou, kdy viděla poprvé Adélka Petra a proč jako zámecká dcera chodí na vesnické pohřby? apod.), ale stejně se na to dobře dívá. (12.04.2012)