Král tančí

Ve filmu Král tančí hraje hlavní roli hudba. Ludvík XIV. (1638 – 1715) se stal králem už v pěti letech, ale ujal se vlády teprve v roce 1661 po smrti kardinála Mazarina. Jako chlapec měl zálibu v tanci a v roce 1651 poprvé veřejně vystoupil v Baletu noci, při němž ho poprvé doprovázel Lully, který později pro mladého krále složil další balety a stal se jeho důvěrníkem. Skládal na královo přání také opery a hudbu provázející představení her Jeana-Baptista Poquelina, známého jako Moliére. Film sleduje vztahy mezi králem, Lullym a Moliérem, do jisté doby přátelské, později poznamenané závistí a zejména ochladnutím toho, který mezitím vyspěl v krále Slunce. (13.06.2020)

Krásná výprava i hudba, dobří herci, ale obsah už tak uchvatný není, navíc historické události jsou značně zkreslené až změněné. (29.10.2005)

Na tomto filmu asi nejvíc zaujmou krásné kostýmy a převedení dobového lesku na film vůbec. Co už tolik nezaujme jsou emoce, které působí dost strojeně. Nějak se nezdařilo probudit v dobovém, historickém dramatu něco živého, pulsujícího. Dobře sice působí královská taneční čísla, která bez jediného slova vyjadřují královo rozpoložení, ale vztah ústřední dvojice, krále a jeho skladatele, jako bychom sledovali přes nějakou clonu. Vidíme obrazy nezkrotné vášně, ale ty nepřekročí hranici mezi formou a obsahem. Je to hezký záznam něčeho, co nemůžeme plně pocítit. Snad je to i těmi herci Jediný, kdo své postavě propůjčil sympatickou dávku charismatu je Tchéky Karyo. Moliere je v jeho podání hromotlucký, současně však něžný a trefný. Jeho obličej hraje všemi barvami, a je jen škoda, že se v podstatě jedná o vedlejší postavu. Král tančí se snaží působit jako ambiciózní drama, výsledkem je jen hra na emoce. (29.10.2005)

For ME 87% (06.02.2008)

tři a půl * (04.02.2007)

Pěkný film, ale dnes už ani nevím, že jsem něco podobného viděl - historický film, který ničím nepřekvapí a ani neurazí. (04.08.2003)

Když mi ve filmu o Lullyho hudbě nejvíc vadí Lullyho hudba, tak je jasný, že mě to nemohlo dostat. Proto jsem si film snažil užít aspoň jako dějepisný exkurz a například scéna, kdy se Ludvík XIV. ujímá vlády, je excelentní. Na druhou stranu jsem nějak nepobral, proč kníže Conti je tady za vypelichanýho plešouna, když byl jen o pár let starší než král. Oslovily mě víc scény bez emocí, protože takový bylo baroko – zachovat dekorum v každý situaci. A Benoit Magimel v roli Ludvíka XIV. byl v tomhle perfektní. A naopak rušily scény přehnaně uječené a hysterické. Ovšem i Boris Terral v barokním kostýmu a paruce vypadal tak majestátně, že i on klidně mohl hrát krále a ne pošahanýho Lullyho. Král tančí dobře, ale režisérův o něco starší Farinelli mě bavil víc. (13.09.2014)

.....o skrytém nadání Krále Slunce. Opravdu to mělo skryté klady. (02.07.2011)

Historický hudební snímek, který ve mě nezanechal příliš velký dojem. Chyběly mi tu nějaké výraznější momenty nebo postavy a lepší příběh. (05.07.2021)

Moc hezký film, který na mě ale spíš než jako film působil jako encyklopedické heslo ,,Jean-Baptiste Lully" případně ,,Ludvík XIV." A protože jsem o těchto pánech už něco četl, snímek mě jaksi nepřekvapil. I tak se tu ale pár silných momentů najde (např. závěrečný Moliérův danse macabre), navíc hudba je skvělá, kostýmy, choreografie, to všechno funguje. Jsem spokojený - co jsem čekal, to jsem dostal. (27.10.2011)

Miluji všechny francouzské, historické a precizně udělané filmy a tento film splňuje všechny podmínky. Král slunce zase z jiného pohledu, ale opět krutý, sobecký (ani s matkou neměl slitování), zahleděný do sebe a na vrcholu vlastní moci, přesto ho jeho dvorní skladatem miloval víc, než vlastní rodinu (nebo právě proto?).Námět a herecké výkony jsou skvělé a celý film mi tak trochu připomínal Amádea, ačkoliv Amádeus je pořád Amádeus. (04.12.2005)

krásná výprava, ale nějak mě to nenadchlo. Bohužel (23.09.2011)

Nudna podivana, Magimel ako Ludovit Strnasty mi bol ukradnuty : 10 % (24.11.2015)

Dokonalost obrazu s dokonalostí zvuku. A ta sluneční zář tam skutečně je. (21.03.2011)

----- "Když potřebuju Boha, jsem stejně dobrý křesťan jako ostatní." ----- Možná trochu absurdní ... a trochu groteskní, přesto neobyčejně výstižné drama. Vypráví o talentu i marnivosti ... a o sobectví i oddanosti - které si dali schůzku ... a společně vstoupili do služeb divadla, tance - a hudby. Jenomže ve své zaslepenosti nedokázali pochopit, že svět nebyl stvořen proto, aby sloužil umění - to umění bylo stvořeno proto, aby sloužilo světu ... a vždycky bude jen jeho zrcadlem - jeho více nebo méně věrným odrazem. P.S.: Pochopitelně nemám ani tušení, jak to bylo VE SKUTEČNOSTI, ale jsem přesvědčená, že nic není TAK šílené, aby to nemohla být pravda. (28.04.2014)

Velice silný film. Nádherné téma podbarvené skvělou dobovou hudbou a hereckými výkony zasluhujícími ta nejlepší a nejváženější ocenění. Zvláště skvělá je scéna Moliérovy smrti, která ve vás vyvolá pocit úzkosti a úcty vůči jeho géniovi. Jak krásně zní jeho slova: "To tu ještě nebylo." Zvláště se mi líbí Corbiauovo prolínání scén různých časů a míst za doprovodu skvělé hudby, s níž tento film stojí a (ne)padá. Tento film je pro mě jedničkou na poli dnešní západoevropské kinematografie. (31.12.2007)

Krásně vyobrazená povaha rádoby nesmrtelných panovníků. Hezká hudba, Moliere ... celkově pěkný film. (29.11.2010)

Ve jménu krále, ve službách múz vábných i zrádných. Fanatická oddanost a posedlost dobýt trůn umělecké dokonalosti. Óda panovnického kultu, zlatavých paprsků honosné dominance majestátnosti královského dvora i výsostné moci zahleděné v lakotném egoismu. (25.04.2014)

Je to už 12 let, co jsem tento film viděla poprvé, ale přesto si ho detailně pamatuji dodnes. Neskutečně jsem se těšila, až se na něj zase podívám a nezklamal :) Pro mě hlavně výborná dvojice Magimel a Terral, což jsou fešáci každým coulem ;) a Karyo se svým Moliérem pouze potvrzuje, že tento film je založený hlavně na mužském elementu a síla, která z něj vyzařuje je obrovská. Film má skvělou výpravu a kostýmy jsou přímo opulentní. Na nic si nehraje, zbytečně se nesnaží ohromit - s lehkostí nám servíruje lásku, touhu, vášeň a nenávist tak obrovskou, že se zde můžeme podívat na to, jak to dopadne - že se z toho dokážou lidi i zbláznit. Vrcholem pro mě je scéna v divadle, kdy Moliér hraje svoji poslední roli - a aniž by lidé v hledišti tušili - je to zároveň i jeho poslední životní role...Ta scéna je fascinující a jedna z nejlepších co znám. (04.06.2013)

Moje oči i uši měly hostinu. (04.10.2007)