La Nuit de Varennes
Il mondo nuovo
Noc vo Varennes
That Night in Varennes
That Night in Varennes
Režie:
Ettore ScolaKamera:
Armando NannuzziHudba:
Armando TrovajoliHrají:
Jean-Louis Barrault, Marcello Mastroianni, Hanna Schygulla, Harvey Keitel, Jean-Claude Brialy, Andréa Ferréol, Dora Doll, Jean-Louis Trintignant (více)Obsahy(2)
Je jún 1791 a francúzska revolúcia je v plnom prúde. V dostavníku, odchádzajúcom z Paríža, sa stretávajú rôzni ľudia, reprezentujúci vzorku vtedajšej francúzskej vyššej spoločnosti - spisovateľ, speváčka s milencom, dvorná dáma Marie Antoinetty, ale i známy zvodca Casanova a americký mysliteľ Thomas Paine. Len niektorí z nich vedia, že dostavník ide v stopách kráľovského páru na úteku. (STV)
(více)Recenze (38)
ocenenia : MFF Cannes 1982 - Nominácia na 1. cenu ()
Půvabně svěží film, kde se setkávají nejrozmanitější postavy, kde ženy vzdychají po velkých milovnících, kde bohatí pohrdají intelektem a chudobou a kde chudí krvelačně touží po spravedlnosti. Jízda dostavníkem z Paříže do Mét se tak stává velmi zábavnou a dobrodružnou a vytrácí se zde jeden ideál za druhým. Spisovatel Nicolas Edmé Restif de la Bretonne (Jean-Louis Barraul) je velký milovník žen, ale především zvědavým čmuchalem s detektivními sklony a touhou dopátrat se senzačních pravd. Casanova (skvělý Marcello Mastroianni) je už stařík, který trpí nemocemi, baví společnost historkami, ale také si udržeje stále svůj šarm a s grácií odvracuje každý slovní útok proti své osobě. Komtesa sophie de la Borde (Hanna Schygulla) postupně zrácí své ideály ve víru ve francouzského krále a společně se svým kadeřníkem Jacobem (dobrý Jean-Claude Brialy) i svoji vznešenou přezíravost. Filozof Thomas Paine (Harvey Keitel) zpochybňuje téměř vše, neboť vše možné směry, vlády a revoluce ve své pravé tváři touhy po moci a tyranii. Operní pěvkyně Virginia Capacelli (Laura Betti) se ráda nechává unášet krásami života. A samozřejmě další cestující. Půvabnou roličkou je pan Sauce (Jean-Louis Trintignant), který snad nechtěně a proti své vůli zajme francouzského krále s celou rodinou. Je to krásně škodolibě poťouchlý film. ()
Historické postavy (medzi inými aj zostarnutý trtkač Casanova či anglo-americký pamfletár a radikalista Thomas Paine) spojené do vykonštruovanej fikcie, ktorá sa vraj mala odohrať v čase úteku (posledného) francúzskeho kráľa. Ukecané dielo, ktoré strieda lepšie momenty s tými horšími a nudnejšími. Je to síce dráma, ale dramatických situácií prakticky niet. Zaujímavá je road movie ukážka dostavníka, v útrobách ktorého sa vedú politické reči, otvorené milostné návrhy alebo aj perverzity. Je však trápne priehľadné, ako sa striedajú postavy vo svojom rečnení a keď už stačilo, tak sa sami vypýtajú z voza, aby tam mohol vstúpiť a vykecávať sa zasa niekto iný. Na kvalite nepridávajú ani slabšie herecké výkony. Obria stopáž by potrebovala výrazne prestrihať, nudných pasáži je mnoho. Jedným z lepších momentov je záver, keď sa novoveká postava objavuje v súčasnosti a prepóluváva historickú tému do možnej súčasnosti. ()
Až tak přehnaně zajímavý film to nebyl. Tu ,,sílu,, má (jestli vůbec) spíš kvůli té delší stopáži. ()
A vida, jak může být cestování inspirující. Slova přicházejí, nastala správná chvíle ke konverzování, filozofickému přemítání. Bon voyage, historie Francie! ()
Veľmi zvláštny film na môj vkus. Spočiatku to vyzeralo na dosť dekadentnú zabavu, ale skoro sa to zmenilo na filozofovanie v dostavníku, koči a na zastávkach počas prepriahania. Rozoberanie politickej situácie 18. storočia ma príliš nebavilo a ani ten zostarnutý Casanova to nevytrhol. Odniesol som si aspoň poučenie, že bezpečnostný pás aj výstražný trojuholník vymyslel Casanova. –––– Keď som bol mladý... Mladosť je nedostatok, ktorého sa človek rýchlo zbaví. ()
Vynikající, krásné, podstata filmu. ... A navíc to ukazuje, že co se mění, je lidská technika a vymoženosti, ne lidství samé... ()
je mi líto, ale na tak bouřlivé období docela nuda... ()
Nudny film o nicem. ()
Pěkně natočené, dobré kulisy, Mastroianni taky dobrý, takže by neměl být důvod, aby se mi to nelíbilo. Jenže scenář je hrozně dutý a bez zajímavých scén nebo zvratů. Prostě mě to nudilo. Ale za neoddiskutovatelnou uměleckou kvalitu filmu dávám aspoň 3 ()
Skvostné! ()
Kdo nerad úvahy nad historií, kostýmní, málem bezpříběhové reminiscence dávných časů podávané formou dialogů a ještě přesahující stopáž dvou hodin, ten ať se do dívání ani nepouští. Nám ostatním se ale otevře svět rodící se moderní doby, tedy počátků myšlení o rovnoprávnosti a relativizování hodnot. Pronásledujeme sice prchajícího krále na cestě za záchranou vlastní existence, ale zvláštní akce a dobrodružství se nedočkáme. Ostatně všichni víme, jakým fiaskem to skončí. Zajímavější jsou figury spisovatelů, průmyslníků, myslitelů, vojáků či zpěvaček a komtes, na jejichž příkladu poznáváme podstatu doby mnohem víc. Na jedné straně zaslepení privilegovaní a na druhé realitou umolousaní, kteří si již brzy vymění svá místa při strachování o přežití. Z krále a královny na konci schválně vidíme jen nohy, protože král je jen role, jak říká jedna z postav. Krále dělá šat a vlastně je nepodstatné, kdo jej oblékne. (Dějiny dělají často ti, od nichž by to nikdo ani nečekal.) Za důležité považuji téma interpretace. Celé vyprávění začíná a končí jakýmsi pouťovým kukátkem. V závěru jsme vypravěčem přeneseni až do doby vzniku filmu, tedy vlastně celý film se stává jen jedním z možných úhlů pohledu, jedním z možných obrazových zpracování těchto událostí. Ostatně je těžké říct, zda by se v jednom dostavníku skutečně mohly potkat takové osobnosti jako Casanova s Painem a Rétifem. Jako komentátoři však působí výborně. Jako by jejich způsob myšlení propojoval revoluční dobu konce 18.století s tou naší (podobně jako u krále je jedno, jaké šaty máme na sobě, svou podstatou jsme stále stejní). Prototyp světáka, kosmopolity, aristokrata užívajícího života plnými doušky - Casanova lituje ztráty uctivosti a způsobů, tedy starých dobrých časů. Prototyp novináře, investigativce - Rétif je činorodým a bystrým pozorovatelem života, jenž se jen tak něčeho neštítí. Prototyp revolucionáře - Pain horlí pro rovnoprávnost (ví, jak by to mělo být, ale už si neuvědomuje širší souvislosti). Prototypy zaslepenosti privilegovaných - krále a celý dvůr udivuje, že ti milující poddaní zblízka nevypadají tak oddaně, naopak je v jejich vyhaslých pohledech patrný hlad a fyzické útrapy, které je při kontaktu s našňořenou vyzývavostí nutí také si trochu urvat. I odtrženost elit od skutečnosti platí dodnes. Ještě nelze neupozornit na účast řady velkých jmen světové kinematografie na tvorbě tohoto zajímavého konverzačního dramatu. ()
Ta délka mě zmohla, ačkoliv uznávám, že jde o dobrý film. ()
Súhlasím, film o ničom. Kostýmová dráma? Neviem aký je to žáner, ale bol som zvedavý na herecké hviezdy a tak som sa zadíval, lenže v snímku nie je nič zaujímavé. ()
Není to rozhodně film pro každého, ale má zajímavou nostalgickou atmosféru, výborné herce, dobré dialogy a ukazuje konec jedné doby, po které nastoupí etapa, která určitě nesplní očekávání lidí... ()
Film o "střídání stráží". O pocitech těch, jenž ztrácí své jistoty a těch co vidí v revoluci nové ideály a hlavně svobodu, přičemž tu a tam problikává pomalu se blížící náznak teroru, který se za pár měsíců rozšíří do celé Francie a spoustu ideálů odvane jak podzimní vítr, stejně jako ty, kteří si od revoluce tolik slibovali, nebo ji sami pomáhali tvořit. Film na zamyšlení a pro ty které toto dějinné období zajímá. ()
Není vůbec důležité, že film je historická fikce, takže, zcela správně, bychom o historickém filmu mluvit neměli. Je jednoduše skvělý. Protože je v něm vše, co ve filmu má být: emoce, skvělé dialogy, sdělení, moudrost, vtip. Jako doplňkovou literaturu bych ještě doporučil vynikající esej Francouzská galantnost od Claude Habibové, abychom pochopili (jistě fikce, ale proč ne?), proč se ženy vrhají do náruče starce prolezlého nemocemi (skvělý Marcello Mastroanni). Možná pak pánové pochopí, po čem ženy touží (což je opravdu hodně jiný film). A pokud jste někdy cestovali po Francii, můžete se navrch téhle skvělé podívané kochat takovými detaily, jako je přepřahaní v Meaux, což dnes zvládnete z Paříže za hodinku a půl. Tenkrát asi za šest hodin. A tak, přestože se oba povozy - králův i dostavník onoho zvláštního společenství - pohybují stejným směrem, každý jede vlastně jinam. ()
"Ze všeho nejzrádnější je hloupost - a žádná revoluce s ní neskoncuje." Ve Scolově historické veselohře mravů, idejí a citů Restif de la Bretonne (dvaasedmdesátiletý J.-L.Barrault v jedné ze svých posledních rolí) představuje most mezi skromným hlasem lidu Thomasem Painem a obřadně modrokrevným Casanovou; režisér jako by nám v něm připomínal to nejlepší z ducha staré dobré Evropy. ()