Narušení

V pozdní době naší přítomnosti žijeme vedle obrovského množství marušených dívek, jejich narušenost léči prakticky nedostupní terapeuti, dívky hledají samy sebe v časech, kdy mateřství není automatickou kúrou na ztrátu smyslu po ztrátě dětství. Susanna vypráví svůj příběh vyléčení a zároveň shledává, že mnohým pomoci není a nebude. (14.11.2022)

7/10 (12.02.2023)

And my favorite part it has a sign right outside that says, "If you lived here, you'd be home now". Co s tebou, když jsi na hraně dospělosti a neseš sebou břímě jménem zodpovědnost? Middle-age lidé by se nám takovým asi dnes už vysmáli. Ale věřím, že si procházeli tisíckrát něčím podobným. Ne každý tak intenzivně, ale ten přesah tohoto filmu je v jádru naprosto jednoduchý pro pochopení. Susann zkrátka pošlou rodiče k psychiatrovi a ten ji okamžitě doporučí léčebnu, což je možná až AMBIVALENTNÍ k jejímu psychickému postoji a myšlenkám. Ale proč vlastně ne, zkrátka si tam lehneš, přiznáš se a budeš zachráněná. Kolem je spoustu dalších, kteří mají sice jiné problémy a podstatně horší, ale proč se na ně nenapojit a přiznat si psychickou poruchu, která u mladých dívek zažívá rozmach, protože se objevuje nejen v kultuře, ale i v bodě polehčujících okolností a je to paradoxně záchranný kruh, tedy alespoň dočasně. Příběh Susann je tedy postavený na takových typičtějších základech, ale to vůbec nevadí. Její myšlenkové pochody jsou pompéznějšího rázu a dokážou zapadat v tak neklidném prostředí, obklopeném popálenou tváří, chladným srdcem a lhářkou. Zároveň se vytváří závislost na takovém friendshipu a polemizuje se nad otázkami, jestli taková léčba není dobrou naukou pro život. Nakonec dojde ale k jistému prozření a všechny ty události které k tomu vedly byly brilantní. Scéna v cukrárně neboli "don´t point your finger to crazy ppl" , či kytarová scéna u samotky Polly, kdy Susann s Daisy začnou zpívat "When you're alone, and life is making you lonely. You can always go Downtown" a dalších spousty, kdy ty dialogy jsou neskutečné a ta chemie, která postupně graduje mezi hlavními postavami, samozřejmě jedna z nejlepších rolí od Angeliny, která byla oceněna oprávněně soškou a postupné změny nálad a poloh Winony Ryder, na to se kouká krásně, ten film miluju a budu se na něj dívat možná do konce života a nebo možná jen do prozření, kdy už to nebude tak moc osobní. V léčebně jsem ale ještě neskončil . (13.05.2023)

Nedosledováno. (24.05.2023)

“Myšlenky na sebevraždu připadají dospívajícím cool, ale když ji pak uvidíte doopravdy, všechno přehodnotíte…” (26.11.2023)