Královna prokletých

Co o to, námět by byl fakt zajímavý, ale to zpracování... Tenhle film prostě nemá žádnou poetiku, atmosféru. To nejlepší, co tohle dílko může sdělit, podává skrz monolog páně Lestata, ale, to co při něm běží na plátně připomíná nepovedný videoklip s afektovaně nakřáplým hlasem Jonathana Davise v pozadí. Děj je příliš prosťoučký a příliš nelogický, herci odvádějí, to co mají, lehce vyčnívá svůdně divný Stuart Townsend. Ale ono je velice těžké převést předlohy, kde se mluví a přemýšlí a nic moc extra se v nich neděje, v dílo, ve kterém se nestřílí a není akce, tak, aby to k něčemu bylo. Chce to alespoň trochu invence, neotřelosti a samozřejmě taky nápady. S velkým přimhouřením oka jsem to vykoukala na 50%. (27.06.2007)

Cílové publikum - všichni magoři (jako já) kterým se líbil Vampire: The Masquerade a kteří nepohrdnou filmem se sympatickým upírem v hlavní roli. Já vím, že je to příšerné béčko, ale několik hezkých momentů Královně upřít nejde. Přece jen Vincent Perez je Vincent Perez a jeho Marius je tak skvělý jak jen starý upír může být, včetně přízvuku:) I když nutno říct, že Stuartu Townsendovi bych daleko spíš věřil tu rockovou hvězdu než několik set let starého upíra... Nejsilnější stránkou filmu je bez nejmenších pochyb hudba - Forsaken, Slept So Long nebo Excess jsou prostě geniální, nestyděl bych se prohlásit, že v tomto případě je filmovka od Richarda Gibbse (QotD je vrchol jeho tvorby, nic ve zlém, Richarde:)) překonána takzvanými additional songy neboli písničkovým soundtrackem, i když jen těsně;). A omlouvám se všem, kdo četli předlohu. Vážně. Stydím se za své pobavení tímhle zprzněním klasiky..ale když ona je ta Marguerite tak roztomilá a krásně tvrdohlavá;) ...uvidíme jak budu mluvit, až si přečtu všechno to, co chci:) (27.01.2003)

Soundtrack Richard Gibbs: 1. Not Meant For Me - Wayne Static [4:09] ,2. Forsaken - David Draiman [3:39] ,3. System - Chester Bennington [5:03] ,4. Change - Deftones [4:59] ,5. Redeemer - Marilyn Manson [4:19] ,6. Dead Cell - Papa Roach [3:07] ,7. Penetrate - Godhead [4:18] ,8. Slept So Long - Jay Gordon [5:29] ,9. Down with the Sickness - Disturbed [4:38] ,10. Cold - Static-X [2:58] ,11. Headstrong - Earshot [4:55] ,12. Body Crumbles - Dry Cell [3:07] ,13. Excess - Tricky [4:43] ,14. Before I'm Dead - Kidney Thieves [4:36], (19.05.2011)

Hlúpy film, hlúpy, hlúpy, hlúpy . . . a to ani nemusím porovnávať s INTERVIEW, musel by som strhnúť aj ten jeden bodík. Jediné, čo v ňom za niečo stálo, boli repliky prevzaté priamo z kníh Anne Riceovej, ktoré postavy rovno odriekali v monológu so sebou samými, teda tým najnefilmovejším a najneoriginálnejším spôsobom. Poväčšine tragickí herci a nevyrovnané efekty od tých naozaj strašných až po celkom slušné KRÁĽOVNEJ tiež príliš nepomohli. Snažila sa byť niečím viac, ale napokon nezvládla ani priemernú televíznu zábavu. Ešte aj UPÍRÍ NEVESTINEC proti nej vyzeral ako PÁN PRSTEŇOV pri domácom videu. Že by sa snažila dosiahnuť kvality BLADEA či DRACULU 2000, o tom sa jej ani nesnívalo. Pritom príbeh nebol zlý ( žeby preto, že nepochádzal od scenáristov ? ), hoci by ma zaujímalo, či boli aj v predlohe logickosti typu - Prečo upíri, túžiaci zostať v anonymite útočia pred 100 000 davom ?, žeby v tom mali prsty oné Drugs in the Water zo záveru ? . . . Teda, respektíve ak si niekto v otravnom a amatérskom sekaní medzi rockovým klipom a starobylými interiérmi ( pretože tie boli ostatne jediným čo vo filme upútalo zrak ) nejaký príbeh všimol... Ale práve na tom sa najlepšie ukazuje rozdiel medzi talentovaným vizionárom typu Neila Jordana a seriálovým lúzerom bez štipky invencie aminimom talentu. Inak by som sa totiž musel prikloniť k názoru, že Anne Riceová medzi týmito dvoma dielmi svojej ságy totálne zdementnela, ale v rámci terapie s elektrošokmi jej dovolili ďalej písať... (08.09.2006)

"Je to rebel!", zařval vampkaprál a hnal se na Lestata s vytasenými tesáky. Aby taky ne, když se mizera rozhodl, že vykráká všechna upírská tajemství americké mládeží. I když si spousta gotikářů spojí jméno Lestat s Interview s upírem, nejspíš jen málokoho napadne, že Královna damnetých je volné pokračování. Možná i proto, že dle místních komentníků, dostala knižní předloha hodně na frak. Což mě naštěstí netrápí; nejspíš bych byl romantickým pojetím Anduly Rýžové znechucený víc. Tahle tvrdší verze mě vcelku bavila, přestože fanda ukňouraného rocku zrovna nejsem. Pozitivní také je, že díky tomu došlo k přeobsazení šprčka Toma, kterému by rockera věřil asi jen málokdo. Což by byl díky té stylizaci dost průšvih. Když pominu seriály a mládežnické uslintanosti, tak upírských filmů se slušným příběhem, moc není. Neustálé pokusy vyrabovat Stockera, považuju za úkrok přímo do hovínka. Takže v tomto kontextu mi příjde Královna prokletých úplně v pohodě. Ovšem, rezervy tady pořád jsou...nejspíš by to chtělo sáhnout i jinam, než do deníčků romantických tlusťošek. Třeba G. R. R. Martin, napsal moc pěkný příběh o upírech ...celou četbu jsem to viděl jako film. Sen Ockerwee se to jmenuje. Doporučuju. Postavu Lestata by tam šlo velmi snadno zakomponovat. (06.01.2024)