Panelstory aneb Jak se rodí sídliště

Budovanie soc. sídliska očami pani Chytilovej. Aj dnes bývame v týchto "králikárnách" ako ich nazval pán Havel. Bohužiať na iné nemáme prostriedky. Ale k filmu - je to tak a bolo to tak. Budujeme a budujeme. 65%. (03.09.2006)

*** a půl (11.01.2009)

Výborný snímek, který až neskutečným způsobem, s notnou dávkou satiry, přibližuje tehdejší dobu, kterou mnozí z nás dobře pamatují. A mnozí z nás, ač neradi, musí nakonec přiznat, že jen díky této době má velká část z nás kde bydlet a za přijatelný peníz. (18.07.2012)

To byl ale hnusný film. Hudba či spíše zvuky byly nesmírně vlezlé, kamera v kombinaci se střihem hodně nepříjemná, záběry na jeřáb stěhující jen další panel zbytečně časté a jednotlivé postavy... to byla jedna karikatura za druhou. Chápu, co tím chtěli tvůrci naznačit a je mi jasné, jak to při stavbě podobných socialistických monster mohlo vypadat, ale tady mi to přišlo všechno zbytečně přestřelené. Přijde mi, že tvůrci sesbírali všechny šílené historky, které se mohly přihodit a ty pak nacpali do jednoho filmu. Všechno obsažené ve filmu se jistě mohlo stát a pravděpodobně se stalo, ale ne v jeden den na jednom sídlišti. Jako polodokument určité doby se to dá vzít na milost, nicméně ta forma mi nesedla ani trochu. Slabé dvě hvězdy. (04.09.2017)

"Máte sparty?" "Pro vás vždycky... ale je jich tam jen dvacet." "To má bejt vtip?" "No a nee?" "No no no no..." (hahaha) No, geniální mozaika socialistických králíkáren, které tehdy údajně opravdu prezentovali, že dají dohromady za 14 dní. Struktura natáčení totálního chaosu, kdy se dynamicky přeskakuje mezi spoustou postav. Člověk z toho dostává velice skvělý obrázek tehdejších poměrů, které, ač absurdně zveličené, pořád dávají pocit toho, že žít v městských bytech je vězení a to jak ideologické, tak fyzické a to vše, aniž by se člověk dostal přes úvodní titulky. Chytilová to na vás sype jak ten popel z hořících popelnic. Lukáš Bech jako geniální vekslák aka kluk v červené bundě. "...co člověk potřebuje k životu? Střechu nad hlavou." (...) "Život bez Vás, by pro mne byl černou pustinou... nemohla byste mně půjčit tři kila?" (08.10.2023)

Takto to vyzeralo, ale pozerať na to už ma veľmi nebavilo... (09.02.2004)

Jasně nejlepší film Věry Chytilové jaký jsem do teď spatřil. Dokonalá režie a dokonalý pohled na to obrovské mraveniště se spoustou postaviček jak ze života. Toto, Hoří, má panenko a Homolokovi nás ukazují v pravém světle. Svatopluk Čech by byl potěšen, nebo zděšen, ale co Čech to Brouček anebo Švejk :-) (19.06.2007)

Působivý film. Působivá hudba, zastřená nezřídka znepokojivými šumy; hudba roztříštěná, nemelodická. Působivá kamera, ze které se mě ve dvou momentech zmocnila závrať; kamera kroužící jako sup na sídlištěm, kamera plížící se kolem rozklížených spár a vztahů.// Působivá metoda rozkrývání skutečnosti - účinně aplikovaná metoda *grotesknosti*. Tady se rozcházím s těmi, kteří snímku vyčítají nevyváženost v kombinaci autenticity a komické hyperboly. Film chce být děsivý a bizarní (ale zároveň za tím nechat rozeznít hořký smích) - a tady se nakonec hranice autenticity a hyperboly nečekaně sbližují. A to se mi na filmu zdá snad nejsilnější. (03.07.2011)

Několikrát během filmu jsem ho chtěl vypnout. To je správně, ne? Perfektně zpracovaný pohled na panelové vězení, a to včetně charakterů postav. Nečekal jsem, že Věra Chytilová natočila i jiné, ale stejně dobré filmy jako Dědictví. (11.01.2012)

Naprostá pitomost, která měla ukázat život na sídlištích v době vrcholného socialismu. Na to, abych viděl, jak se žilo krásně na nově vznikajících sídlištích paneláků mi stačilo pokračování Zítra to roztočíme, drahoušku! (19.06.2012)

Nevim, opravdu jsem asi nepochopil film. Možná, že jsem čekal černou komedii, ale bohůžel jsem celý film jen koukal a ani jednou jsem se nezasmál :-( Spíše depresivní podiváná, která mě nudila. Prostě mi ten film nesedl, znovu už ho nikdy asi nedám... (18.10.2012)

Život bez vás by pro mne byl černou pustinou... Nepůjčila byste mi tři kila? Postavy v tomto Powaqquatsi Věry Chytilové, byť jsou některé ve filmu důležitější než jiné, fungují jen jako mravenečci hemžící se v reggiovském patchworku maniakálních výjevů z částečně zabydleného, z větší části rozestavěného sídliště. (Místo Philipa Glasse freejazzové jízdy Jiřího Justa.) Bahno, chybějící infrastruktura a služby, monstrózní měřítko nevyhovující lidským potřebám, řemeslný šlendrián, odcizení a paradoxně umělecké potvrzení marxistické teze, že podobu mezilidských vztahů určuje materiální základna. Tyranie řemeslníků a proletariátu na orbitu špatně plánujícího centra ukrytého kdesi v buržoazně zajištěném jinde. Nastávající maminka, usazená maminka, budovatelské úsilí sabotující řidič, revizák, Jiří Kodeš pokoušející se vyjednat opravu Saaba, penzista zvažující přesun na sídliště a kluk, kteří jako jediní zkoušejí vrátit do vykloubeného prostředí trochu lidskosti. Jepičí výjevy protagonistů z kójí a blízkého okolí groteskově k popukání. Chytilová jede extrémní kinematografii a s ženskou citlivostí neváhá pro dobrou scénu rozplakat dítě nebo pustit kluka (tentokrát nikoliv létající Lukáš Bech) s kočárkem plným sběrného papíru z prudkého kopce. To už by dnes nešlo. Nevíte kde tady bydlí ten blbec? No, ten herec. Hrozná doba, že? Určitě. Trochu jiný dojem z normalizační satiry ale můžeme získat optikou brutálně nastupující krize bydlení. Čípak jsi, holčičko? / Já jsem Helenka Vondráčková. (29.01.2022)

To nejlepší, co kdy Věra Chytilová udělala. Vizuálně jednoduché a velice působivé. (18.08.2002)

Docela zběsilý film. Chytilová získává body hlavně tím jak dělá vše po svém, občas balancuje na hraně stravitelnosti (myslím teď konkrétně skladbu a obsah záběrů, teatrální výkony herců), ale celkově ve vás snímek opravdu něco zanechá. Říkám si nakolik je snímek poplatný době, něco z něj přetrvává i dodnes. Na Panelstory se už podruhé asi nepodívám, ale hodnotím kladně. (02.07.2009)

Tak z toho mi bude ještě dlouho blbě. Ty hrozitánské králíkárny, ti lidé uvnitř a ten malý kluk, co se válí, kde se dá, všeobecná hysterie a lidská nervozita navrch. Režisérce se podařilo skvěle vystihnout stinnou stránku oné doby trhanými záběry podobajícími se fobii z velkých prostranství. (11.07.2009)

Tak se opravdu žilo a mnoho z této doby přežívá dodnes. Tento film je memento a důležitá součást filmografie Věry Chytilové. (11.07.2014)

Dve veci, ktoré ma na tomto filme zaujali. Neskutočne dlhé titulky, ktoré sa tiahnu až takmer do jedenástej minúty filmu. Ku tomu hrá príšerná psychadelická hudba, pri ktorej som mal chuť vypichnúť si ušné bubienky. Príbeh o ničom ma absolútne nezaujal. Každý kto žil alebo v žije v mieste, kde sa stavajú panélaky toto natočí s hoc jakou domácou kamerou. Hrúza. A to som sa tešil, že uvidím niečo zakázané a nedovolené. (27.06.2015)

"Jedny sparty - ale je jich tam jenom dvacet... - Cože? - to byl vtip - No proto!".Tak tenhle moc sarkastický rozhovor se odehraje mezi strážníkem státní bezpečnosti a trafikantkou na začátku filmu.Že to Chytilové zakázali?Vůbec se nedivím.Skoro to vypadá jako dokument o pokřivených - komunismem zlomených - lidech v tehdejším Československu,který natočil nějaký nezávislý zahraniční filmař.Mrazivé,groteskní,přesné.V mnoha aspektech aktuální dodnes.Zajímavá kamera,těkavý střih plus výstřední hudba.Ten film je v podstatě o všem; jak generačně tak obsahově. (12.05.2008)

Na svojí dobu velmi odvážné dílo s notnou dávkou otevřené kritiky panelákového bydlení, podivných mezilidských vztahů, odcizení a anonymity. Na tomto filmu jsou vlastně vidět základní špatnosti komunistického zřízení, jeho minimální zájem o lidskou individualitu, neschopnost dělat věci pořádně. Doporučuju každému, kdo má nějaké iluze o tehdejším režimu. Po shlédnutí tohoto filmu je zřejmě ztratí. Taky proto se jednalo o další "trezorový film", který komunisti chtěli zašlapat do země. (14.07.2013)

Cloveku sa ani verit nechce, ze to tak za sociku naozaj bolo. Ludia byvajuci na stavenisku a stavbari vysedavajuci pocas pracovnej doby v krcme. Fuserina na kazdom kroku. Zlaty socializmus. (03.06.2015)