Velmi nebezpečné známosti

V rámci teenagerského filmu dobre fungujúca dráma na motívy známeho románu. Istý Kumble vedel, čo teen publikum očakáva od podobného filmu a podarilo sa mu dodať v medziach žánru svojim postavám psychologickú vernosť . Všetci herci sú (zase v rámci žánru) presvedčiví a uveriteľní a tej cene MTV za najlepší bozk roka sa nečudujem. Raz to ale úplne stačilo, bol som vtedy vekom tesne za cieľovou skupinou. (28.10.2012)

"Nebezpečné známosti přenesené do současnosti. Hmm, tak to by mohlo být něco extra." říkal jsem si před tím, než jsem film viděl. Trochu z té působivosti původního námětu ve filmu přece jen nakonec zůstalo. Ale jelikož jsem předtím viděl obě verze z konce 80. let, které byly naprosto špičkové, nemohl jsem tuto pro teenagery adaptovanou modernu nijak nadšeně vychválit. Přesto je to poměrně zdařilé dílko, které si své diváky zcela nepochybně získalo, a to hlavně mezi zmíněnými teenagery. (26.07.2002)

Soundtrack Ed Shearmur: 1. Every You Every Me - Placebo [3:35] ,2. Praise You - Fatboy Slim [3:24] ,3. Coffee & TV - Blur [5:19] ,4. Bedroom Dancing - Day One [3:50] ,5. Colorblind - Counting Crows [3:25] ,6. Ordinary Life - Kristen Barry [4:57] ,7. Comin' Up From Behind - Marcy Playground [3:41] ,8. Secretly - Skunk Anansie [4:46] ,9. This Love - Craig Armstrong [6:27] ,10. You Could Make a Killing - Aimee Mann [3:35] ,11. Addictive - Faithless [4:18] ,12. Trip On Love - Abra Moore [4:16] ,13. You Blew Me Off - Bare Jr. [2:39] ,14. Bitter Sweet Symphony - The Verve [5:58], (16.05.2011)

I am colorblind..Propojení současných teenagerů a adaptace klasiky bývá jedna velká tragédie- s čestnou výjimkou Clueless a Ten Things I hate about you. Cruel Intentions jsou zrádnější- na rubu civilní, na líci teatrální, ale onu prázdnotu duše a rozervaný hédonismus jako východisko z patologické situace naznačuje, že ti manhattanští rozmazlenci jsou stejní jako jejich předchůdci v románovědopisové předloze De Laclose. Zkažení. Zoufalí. Nebo, jak říkal jeden můj kamarád "jejich hlavní problém je, že se berou tak šíleně vážně. " Kumble vyhrál castingovou sportku, herci bez přehrávání do každého gesta dávají tolik emocí a napětí, že kdo se ubrání jim, sejme ho alespoň jeden z nejintenzivnějších písničkových soundtracků. Anebo alespoň labutí píseň Bittersweet Symphony. Hodnoceno očima patnáctileté naivky:) (26.03.2007)

Napoprvé rozčarování, znechucení, výsměch. Napodruhé smíření, omluva Kumblemu, rozpaky nad změnou nálady z minuty na minutu a obdiv kompletního hereckého ansámblu. Můj osobní film to nikdy nebude, ale správně načasovaná projekce mi trochu pootevřela oči. P.S.: Dal jsem si známosti i potřetí a ta atmosféra zalézá pod kůži stále hlouběji. Nechápu se, ale s hodnocením stoupám výš a výš. (13.02.2008)