Kdysi dávno

Superman a Doktorka Quinnová v lásce napříč časem... Když jsem dokoukal anglofonní sedmdesátky, napadlo mě projít si systematicky osmdesátkové scifárny. Některé jsem neviděl 15, 20 let, některé nikdy. Kdysi dávno ale za to nestálo. Mladý dramatik se v roce 1980 zakouká do obrazu herečky z roku 1912 a rozhodne se vydat časem za ní. Jak? Inu prostě se hodně soustředí a za pomocí sugesce se mu to povede, což je asi nejpitomější cestování časem jaké jsem kdy viděl a jediné sci-fi ve filmu. Zbytek je těžkotonážní, kýčovitá červená knihovna padající někam na úroveň Danielle Steelové. Láska na celý život vzniklá za jedno odpoledne, nepřející manažer i na ruku zhášející lampičku (teda svíčku) před sexem dojde. 2* za sympatické herce a konec později vykradený v Titanicu, ale jinak pekelný kýč a děsivá nuda. (23.11.2023)

Takmer styridsat nudnych minut trva Supermanovi teleportovanie sa o vyse polstorocie za doktorkou Quinnovou (Jane Seymour je resp. bola krasna zenska), aby zbytok minutaze stravili v rovnako nudnom romantickom objati. Nebyt carovne melancholickej hudby Barryho a snobskych kostymov hornych desattisic tak by sa to "nevydriapalo" ani na 4/10. Casocestovka zaseknuta na patdesiatich percentach! (02.09.2022)

Súčasná filmová romantika sa viaže prevažne len na fekálno-primitívne, gýčové a pukancové rýchlokvasené filmy, ktoré nemajú žiadny potenciál zaujať náročnejšieho diváka. Práve preto film s romantickou tématikou sa u mňa nachádza niekde v úzadí a patrí do kategórie nezaujímavých. O to viac ma prekvapilo, aký dojem vo mne zanechal tento romantický film. Film bol obrazovo úchvatný a akoby som sa pozeral priamo na obrazy barbizoncov, či impresionistov. Hlavne zábery pobrežia s alejami a lodiek v prístave vyvolávali dojem z obrazov Corota, Moneta alebo van Gogha. Samotná ústredná hudba k filmu bola rovnako vynikajúca, aj spoločne s nádhernou rapsódiou na variácie Paganiniho od Sergeja Rachmaninova. Christopher Reeve a Jane Seymour v hlavných úlohách absolútne excelovali a tieto úlohy boli pre nich ako ušité. Mal som úžasný filmový zážitok. Vďaka za tento film. (13.01.2010)

Láska, která překoná i čas. Viděla jsem tenhle film "kdysi dávno" a vím, že už tehdy na mě zapůsobil silnou atmosférou. Náhodně jsem si ho teď vybavila, dohledala a skoukla znovu a musím říct, že ten účinek se nezměnil. Cestování v čase by mohlo být vyřešeno vtipněji a i nepřející manažer mladé herečky na mě působil tak nějak vnuceně, jen aby tam prostě byla nějaká překážka mezi dvěma osudově zamilovanými. Ale odpustila bych cokoli výměnou za neodolatelný chlapecký šarm Christophera Reeve a křehkou krásu Jane Seymour (historické kostýmy jsou patrně jejím osudem a v šatech, které zde nosí vypadá skutečně jako éterická bytost z jiných času, stačí se dotknout a rozplyne se..). Film plyne pomalu, ale kam spěchat, já se v roce 1912 cítila neobyčejně příjemně... (28.01.2011)

Výtečná romance s lehce mysteriózní zápletkou a báječným hereckým obsazením. Začátek je možná zbytečně rozvláčný a je poznat, že jde o starší snímek – zřejmě proto to pomalejší tempo. Ale pokud přistoupíte na tuto hru a nebazírujete na absurdnosti, s jakou hlavní hrdina cestoval časem, určitě vás tento příběh okouzlí a zanechá ve vás krásný pocit a chuť snít. (05.06.2009)