Režie:
František FilipKamera:
Vladimír OpletalHudba:
Jiří SrnkaHrají:
Radoslav Brzobohatý, Vlasta Fialová, Svatopluk Beneš, Jan Pivec, Leopolda Dostalová, Jaroslava Obermaierová, Radovan Lukavský, Vítězslav Vejražka, Bohuš Záhorský, Rudolf Deyl ml. (více)Obsahy(1)
Na televizní obrazovku se vrací klenot dramatické tvorby – televizní adaptace jedné z nejznámějších a nejhranějších her A. Jiráska, jehož díla ani v časovém odstupu neztrácí nic na své působivosti a sdělnosti. Vzniklo líbezné a moudré dílo s pozoruhodně vystiženou atmosférou realisticko-pohádkového motivu samotné předlohy. Zobrazuje něco z národní české povahy, tu poddajnost a posluhování vrchnosti, ale i rebelující duch a touhu po svobodě. Zachycuje mistrovství celé řady nejvýznamnějších herců té doby. Vznešenou a krásnou kněžnu si zahrála V. Fialová, coby hrdého a statného mlynáře můžeme obdivovat R. Brzobohatého. Přesnou charakterizací své postavy vyniká J. Pivec v roli pana vrchního ze zámku, skvělou dvojici vytvořili herecké legendy Z. Štěpánek a J. Kemr v postavách vodníků Ivana a Michala. Manžele Kláskovy si s temperamentem sobě vlastním zahráli V. Menšík a I. Janžurová, muzikanty B. Záhorský a R. Deyl, Haničku mladičká J. Obermaierová, bábu doyenka L. Dostálová a R. Lukavský učitelského mládence Zajíčka... Televizní Lucerna v režii F. Filipa měla premiéru na Štědrý večer roku 1967 a každá repríza jen potvrzuje, že jde o vynikající inscenaci. (Česká televize)
(více)Recenze (47)
Krásná moudrá kněžna, jak mají pohádkové kněžny být. Svých práv si vědomý mlynář, ochotný bojovat pro princip a hrdost, jak už tak je hrdinům předurčeno. Méně okázalý hrdina, zakladatel archetypu deptaného učitele (když vezmu v potaz třeba současné slučování zvláštních - to jsou ty pro hloupé děti - a normálních škol, vnímám tuto postavu jako proroka černé budoucnosti českých pedagogů), pekelná xantipa a její manžel, křehká a přesto rázná mlynářova schovanka, zlý správce a suita jeho podivných zlolajných přicmrndávačů a celé to spěje k poznání, že kde jsou lidé zlí, jsou strašidla hodná a lidské spravedlnosti občas musí pomoct kouzlo. ()
Celá plejáda špičkových herců v jedné z nejlepších televizních inscenací v historii české televize. Nelze než vřele doporučit. ()
Nejznámější a nejhranější Jiráskova divadelní hra, navíc opravdu brilantně přenesena na filmové plátno. Jan Pivec jako vrchní ze zámku (a organizátor všeho možného i nemožného) byl ale stejně o kapánek lepší a výraznější než ty ostatní. Co je tady tohle to? No, kdo je sem? Jo tak to jo, to jo. Votrubo..! Co se zase šklíbíte? Že vás dám zavřít..? Hergot to si odskáčou aj. opravdu výborné krátké slovíčkaření v podáni tohoto mistra. Ale pak tam byli také opravdu skvělý vodníci Michal a Ivan v podání Josefa Kemra a herecké legendy Zdeňka Štěpánka, pro kterého to bylo zároveň poslední vystoupení v televizi, protože rok poté a po svém posledním filmu Maratón kde ztvárnil Generála Schwarze zemřel.. Televizní zábava a vůbec filmy té doby byly na velkém vzestupu a vrcholu. Skvělá a velmi pohodová televizní inscenace, všem kteří rádi klasiku. ()
Převést divadelní hru na televizní obrazovku a obsadit ji vynikajícími herci, to byla obvyklá strategie Františka Filipa. V tomto případě se mu to opět povedlo. Inscenace nepostrádá nic z předlohy a zároveň má něco navíc. Jednu ze svých posledních rolí zde vytvořila v televizi a na filmovém plátně již odepsaná HEROINA českého divadla Leopolda Dostalová. Velmi hrubě opomíjená Vlasta Fialová ukázala, že její herectví je na nejvyšší úrovni, stejně jako Mistři Jan Pivec a Zdeněk Štěpánek. Mohu doporučit všem milovníkům televizní a divadelní klasiky. ()
Podceňovaný Jirásek-autor historických próz se do českého povědomí současnosti dokázal překvapivě prosadit jinak: svou méně prezentovanou tvorbou dramatickou. Jako velmi často v případě historických televizních adaptací mu přitom byl nápomocen režisér František Filip. Motiv osvícené vrchnosti. snová myšlenka české poddanské rezistence feudální minulosti, se dostává i tady do popředí. Báchorečné prolínání pohádkového a skutečného světra je zdařilé i pro vynikající výkony předních herců, kteří byli do rěchto rolí obsazeni. Iscenaci jako celek lze označit za jakýsi koncentrát všech podstatnějších konstruktivních částí celku novodobého češství. Je v nás přítomno víc, než jsme s to sami sobě přiznat. Na závěr mi nezbývá než opakovaně a udiveně konstatovat, že neznám důvod, pro který nejlepší věci české televizní tvorby již dávno nebyly zařazeny pro zpracování na DVD nosičích. K našemu zlatému fondu bychom se v každém případě měli chovat s větší úctou. Zaráží to určitě nejen mne. ()
Klasická televizka zlatých 60. Pietní převyprávění klasické báchorky, která je tolik podobná Snu noci svatojánské. Janžurové ta Klásková vydržela mnoho a mnoho desetiletí, stejnou roli hrávala ještě po roce 2000 na Národním. Co se týká úprav kolem Zajíčka a jeho Dorničky, tam poněkud nezapadá Lukavského věk (přeci jen téměř padesátiletému herci těžko uvěřit problémy kol kasací) a slova, které by měl adresovat své milé, jsouc přeneseny k Haničce a toliko postrádají své prvotní kouzlo. Nicméně, text je to nesmrtelný a zaslouží si pozornost v každé úpravě. ()
Perfektně herecky zpracovaná báchorka s vynikajícím obsazením a umocněná osobitým humorem Jana Pivce v postavě vrchního, jenž obzvláště vystupuje v oddíle nácviku vítání kněžny. ()
Bezchybná inscenace. Především výkon Vlasty Fialové (kněžna) je neuvěřitelný. Tak těžké repliky zvládne odříkat málokdo. Respekt k ní! ()
Česká pohádková tvorba je dlouhodobě na nejhlubším dnu. A těch opravdu dobých pohádek je celkově jako šafránu. Lucerna se ovšem mimořádně povedla. Kdyby se vás nějaký cizinec někdy zeptal na to, jací jsou Češi, tak máte 2 možnosti. Buď se mu to pokusíte sáhodlouze vysvětlovat, přičemž se skutečnosti pravděpodobně ani nepřiblížíte. Nebo mu raději pustíte tento film. Do necelých 2 hodin se toho vešlo proklatě hodně. Takřka po celou stopáž má snímek hloubku a přitom vás nenudí. K tomu si přidejte výkvět z české herecké smetánky. Mimořádně příjemné překvapení. Jsem nadšený. [85 %] ()
Jirásek by byl jistě spokojen. :) Jeho Lucerna doznala výborného zpracování. A jak mlynář pravil: "Ale té lípy se nevzdám! Je našeho rodu od nepaměti. Rostla staletí, a jak bych mohl dopustit, aby padla její koruna, kde ptactvo nocuje a zpívá." .. nebo je to snad odjinud?! :) ()
Lidský a vlídný přístup Františka Filipa dýchá ze všeho na co sáhl. Nelze se tedy divit, že právě v jeho filmech a inscenacích dostal z vynikajících herců maximum a jsem přesvědčen, že mu to ani moc práce nedalo. Asi jsem nebyl sám, kdo v Lucerně poprvé zaznamenal Vladimíra Menšíka v roli Kláska a pochopil, jakým směrem se bude ubírat jeho kariéra. Kouzelně tajemná atmosféra lesa, zámečku a staré lípy, by nemohla dopadnout lépe, ani ve skutečném lese a s obrovským rozpočtem za zády. Dialogy a monology obou vodníků a scénu s hejkalem si můžu pouštět do omrzení a nikdy se jí nenabažím. Lucerna je zázrak a perla CS televizní tvorby. ()
Klasika. Jiráskův blízký vztah k prostým lidem a krajině, z níž sám pocházel, je tóninou, která trvale rozeznívá rozvážnou melodii jeho široce založeného díla. Lucerna není v tomto směru výjimkou, naopak se s odstupem času zdá, že právě v této jevištní hře se tehdy víc než padesátiletý spisovatel vrátil k bezpečným jistotám svého dětství, kdy se zážitek skutečně prožitý stejně jako vysněný mísí s tajemstvím krajiny, která se jednou provždy každému z nás zapíše do paměti jako představa domova. Filipova inscenace vytváří prostřednictvím televizní kamery jedinečnou atmosféru jako stvořenou pro uvolněnou představivost – hranice mezi realitou a fantazií jako by tu vlastně ani neexistovala, mnohem výraznější dojem zanechává až jakási hororová tajemnost šera a tmy, z níž se vynořují pohádkové bytosti. Galerie hereckých osobností předznamenává cosi o velikánech své doby: v popředí divácké paměti stojí bezesporu famózní Pivcova kreace zámeckého vrchního, Brzobohatého tvrdohlavý mlynář, hájící Haničku, svá práva i stoletou lípu, Kemrův vodník Michal se svými pentličkami a lidskou touhou po lásce, falešný panský dvůr i komičtí venkovští muzikanti. Nepomíjivý půvab Jiráskovy Lucerny vznikl ze skutečnosti, že právě v této hře, milované a vyhledávané už několikátou lidskou generací, dokonale splynulo povědomí domoviny, vlasti s bezpečím a sladkosti dětství. ()
Vidět po mnoha letech stejnou inscenaci a zažít stejný pocit svěžesti a radosti jako kdysi, nemuset nic měnit na svém hodnocení, to se nestává každý den! A ta jména tvůrců i herců uvedená v záhlaví! Co jméno, to skvost! No, co dodat? Užili jsme si to! Možno shlédnout zde: https://www.youtube.com/watch?v=v0r0ap4bNpI ()
Nádherná Vlasta Fialová v roli kněžny a celá plejáda nejlepších českých herců své doby. Krása a důstojnost. ()
Klasika, výtečně zahrána všemi zúčastněnými protagonisty. Není co dodat. Vše prakticky vypsal přede mnou pisatel "golfista". Jen bych dodala, že typické bonmoty pana PIVCE ještě umocňovala nezaměnitelná barva jeho hlasu. ()
V školních letech byl Jirásek jedním z těch otravných čítankových autorů. Staré pověsti české ještě šly, ale na povinnou četbu Filosofské historie nelze vzpomínat jinak, než jako na duševní šikanu. Leč po shlédnutí této inscenace je vše odpuštěno, Aloisi! Tohleto je dokonalý filmeček. Vynikající herecké obsazení i těch nejmenších rolí. Kamera, světlo a hudba, které vyčarovávají opravdu pohádkovou atmosféru. Humor namixovaný s mírným patosem. Tohleto je dílko z jednoho kusu, v kterém není prasklina. ()
Krásná televizní inscenace. Herecké obsazení je luxusní, to byl herecký koncert jedna báseň. Zavřela jsem při sledování oči a jen jsem poslouchala tu krásnou českou řeč, která má nezaměnitelné kouzlo. Nechala jsem se unést a úplně se vznášela samým blahem. Tohle je dokonalý balzám pro duši v dnešní příliš uspěchané a náročné době. Josef Kemr je nezapomenutelný. Nebyla Jaroslava Obermaierová předobovaná? Přišlo mi, že ten hlas k ní nějak nesedí. ()
Jirásek, který zaujme díky kvalitnímu zpracování po všech stránkách. ()
Díla Aloise Jiráska jsem se na střední škole skoro až štítila, ale tuhle divadelní hru bych si možná někdy ráda přečetla. Brzobohatý si tu v podstatě trénoval na pozdější "Rodáky", líbil se mi i výkon pro mě dosud neznámé Vlasty Fialové v roli kněžny. Některé scény ale působily poněkud zdlouhavě a nemůžu říct, že bych se pořád bavila... ()
Tohle téma se fakt jedině s tímhle hvězdným sestavením včetně režie,jinak si neumím představit že bych v dnešním zpracování tohle vydržel....Všichni sou skvělí a Pivec je prostě boží ! ()