Rambo: První krev

Ve svém profilu mám uvedeno, že nemám rád akční filmy, ale vlastně to není tak úplně pravda, našla by se celá řada výjimek, které potvrzují pravidlo. Především ty, které se neberou vážně, jako například série Smrtonosné pasti. Rambo je ovšem jiný případ, je to doslova ztělesnění prvků a žánrových klišé, které se mi na akčních filmech nelíbí. Je to jeden z prvních filmů ve svém subžánru a ve své podstatě tuto kategorii filmů definoval a je považovaný za její symbol. Nemám potřebu polemizovat s kultem, v zásadě souhlasím s tím, že je to nejhodnotnější kousek filmové série o nezničitelném bojovníkovi z džungle a zároveň jediný film série, který se dá brát aspoň trošku vážně, resp. má z hlediska filmového umění jakous takous hodnotu. Scénář i režie se ještě snaží o určitou psychologii postav a ve vedlejších rolích se vyskytuje několik slušně hrajících herců, mimochodem Richard Crenna to určitě není, ale Brian Dennehy si plné uznání zaslouží. Z hlediska technických kvalit dnešních akčních filmů je ovšem vysoké hodnocení původního Ramba i tak evidentně hodně ovlivněné nostalgií a věkovým průměrem uživatelů. Celkový dojem: 40 %. (25.05.2009)

K Rambovi jsem vždy přistupoval jako k vyčichlé klukovské ikoně let '80. Z části proto, že jsem ho znal jen skrze trapnou trojku, kterou jsem navíc viděl poměrně pozdě a z části proto, že jedničkou byl přece Arnold, že. Vůči prvnímu dílu to byla ovšem trochu nespravedlnost, takže hodnocení je i drobnou satisfakcí. (09.10.2005)

To byly časy prvních videí a na nich Rambo. Tenkrát, neznaje problematiku navrátilců z Vietnamské války, byl pro mě Rambo prostě borcem, který dokázal zvládnout celou eskadru a udělat pořádnou čáru přes rozpočet nafoukanému šerifovi Teaselovi. A to jsem tehdy nevěděl, jaký kvalitní snímek sleduji. "First blood" není ani tak akční film, jako spíše psychologické dobrodružné drama o muži, který byl ve válce někdo a teď nedostane ani místo blbýho hlídače. Všechno je natočené realisticky, opravdově. Béčkař Ted Kotcheff natočil nestárnoucí snímek, daleko přesahující jeho ostatní počiny. Svůj herecký výkon nepřekonal jak Sylvester Stallone (kdo si myslí, že neumí hrát, ať se podívá na jeho konečný monolog), tak i Brian Dennehy. (13.02.2005)

A je tu další neohrožený hrdina!! Omšelý outsider, kterému nechybí čest a odvaha, se nechá arogantními vidláckými policisty vyprovokovat, což promění místní stereotypní venkovský život v otevřenou válku. Traumatické vzpomínky v něm probudí stroj na zabíjení, který nemá slabých míst. Nevšedně populární Stallone ukazuje, jak je možné zpracovat trauma z Vietnamu a polonahého neurotika v dalších letech napodobovala celá plejáda slabších snímků. K legendární postavě dotýkající se nesmrtelnosti je třeba přičíst i nezapomenutelnou hudbu Jerryho Goldsmithe. (20.05.2009)

"Dvě stě mužů proti vašemu chlapci je pro nás prohraná válka?" Nebyla by, šerife, kdyby byla vedena ve tvém městě, ale v horách je to jiné. Tvá gumoléčba, vodoléčba a břitvoléčba osvěžila Rambovi paměť a najednou je ovládání střelných, bodných a sečných zbraní zase tak snadné. Já Rambovi rozumím, protože jsme si fyzicky hodně podobní. Já jsem sice o půl metru vyšší, mám výrazně viditelněji vypracované břišní svaly a vlasy mám ... teda spíš nemám. To je jedno. Jsme zkrátka dvojčata k nerozeznání, takže když se ocitne v nesnázích, tak mi vždycky zavolá a já mu dobře poradím - sejmi je všechny, Johne. (16.08.2016)