Režie:
Jean-Jacques AnnaudKamera:
Tonino Delli ColliHudba:
James HornerHrají:
Sean Connery, F. Murray Abraham, Elya Baskin, Fjodor Šaljapin ml., William Hickey, Michael Lonsdale, Ron Perlman, Volker Prechtel, Helmut Qualtinger (více)Obsahy(1)
Do benediktinského opatství na severu Itálie přijíždí v roce 1327 vzdělaný františkánský mnich William z Baskervillu s novicem Adsem z Molku. Mniši se chystají na koncil o vleklém sporu s františkány, kteří žádají, aby byla katolická církev zbavena majetku. Na koncil se mají dostavit i papežovi vyslanci. Opat požádá Williama, aby pomohl vyšetřit tajemnou smrt jednoho z nejlepších iluminátorů, bratra Adelma. Ten byl nalezen znetvořený krupobitím pod věží opatství, jejíž okno nelze otevřít... William zjistí, že Adelmo měl homosexuální sklony. Když William s Adsem hledají stopy před budovou, Adso si všimne dívky, která s chudinou sbírá odpadky z opatství. Zanedlouho mniši najdou překladatele z řečtiny bratra Venancia utopeného v kádi s prasečí krví. Venancius pracoval ve skriptoriu s Adelmem. William si všimne, že v písárně je velmi málo knih. Opatství je přitom proslulé jednou z nejbohatších knihoven v Evropě. Část knih najdou s Adsem ve věži – a také útržek pergamenu s řeckými písmeny, který měl v rukou Venancius... Dívka, která poskytuje mnichům za jídlo sexuální služby, svede mladého Adsa a on se do ní zamiluje. William dojde k závěru, že pergamen patřil nejdříve Adelmovi, který dostal od pomocného knihovníka Berengara klíč od tajné knihovny, kde si Adelmo četl v řečtině zakázanou knihu. Berengar chtěl jako protislužbu sex. Adelmo plný výčitek pergamen předal Venanciovi a skočil z věže. Venancius se dostal do zakázané knihovny, začal knihu číst.a vypisoval si citáty. Zemřel s černou skvrnou na prstu. Berengar jeho tělo objevil a odtáhl ho do kádě, aby na něj nepadlo podezření. V kádi na koupání je také nalezen mrtvý Berengar, opět se skvrnou na prstu jakoVenancius. Začal zakázanou knihu číst a zemřel v bolestech. Opat se rozhodne další vyšetřování svěřit Svaté inkvizici... William s Adsem najdou ve věži labyrint s dalšími zakázanými knihami plnými vědeckých poznatků o světě. Objeví i tajný vchod, do kterého se ale nemůžou dostat. Do opatství přijíždí inkvizitor Bernando Gui. S Williamem se znají, William byl dřív také inkvizitorem, ale v době, kdy inkvizice ještě snažila lidi vést, a ne trestat. Později byl sám inkvizicí stíhán. Gui zadrží pomateného mnicha Salvatoreho, když se za slepici snaží získat přízeň neznámé dívky. Gui je obviní, že dívka je čarodějnice a Salvatore kacíř... (TV Prima)
(více)Videa (1)
Recenze (779)
Geniální předloha coby zřídlo výborné (rád bych také řekl geniální, ale nemohu) adaptace. ____ Tak jako se u Umučení Krista zcela vytratila pointa Kristovy oběti a lásky k bližnímu (Ježíš zemřel na kříži pro to, aby očistil člověka od hříchu) a film probouzel víceméně nenávist a jakousi pochybnou katarzi, dopadlo stejně i Jméno růže. Základní myšlenka, filmem takřka minutá, tkví v Aristotelově Knize bláznů, což není nic jiného než tematizace midcultu a kýče (oblíbených pojmů Eca), tedy rizika, že by se „nižší“ lidé mohli vysmívat „vyšší“ pravdě, že by přestali věřit v zakonzervované hodnoty a (nejen náboženské) instituce. Když si do toho člověk uvědomí problematičnost postmoderny (vyšší umění není rozpoznatelné, může být vytlačeno nižším a nikdo to nepozná) a anarchie (snaha přetvořit americkou mocenskou strukturu v 60. letech nakonec úspěšná nebyla a ani nemohla být) a zamyslí se nad tím, zjistí, že britský a americký konzervatismus, jak o něm zapáleně hovoří politolog Roman Joch, má svůj smysl, a že i Jorge má ve své podstatě pravdu. ____ Film charakterizuje dokonalá atmosféra odlehlého genia loci, místa opatství pod záštitou Boha, kde se přesto může stát, a také děje, cokoliv. ()
Pokud bychom se pokusili poměřit středověk našimi současnými představami, splakali bychom nad výdělkem. Objevila by se totiž doba, která by ze všeho nejvíc v mnoha ohledech připomínala naši nedávnou minulost s jejími postrky (omezováním svobody pohybu), nálepkováním a kastováním. Při jejím skutečném zobrazování si proto nelze nevšímat přesahového (transcedentálního) rozměru RŮŽE, který ukazuje - pro jednoznačnost svého směřování - právě k naší současnosti. A právě v tomto ohledu spočívá síla nejen literární předlohy, ale i mimořádně zdařilého Annaudova zfilmování. Cílem filmu je převod do příběhu filmovou řečí, tedy úsilí o převod mezi dvěma odlišnými formami uměleckého vyjádření. Středověký souboj o vědění i o větší lidskou svobodu a ohleduplnost je promítnut do tajemného děje kolem fiktivní Aristotelovy knihy (Conneryho příznačně pojmenovaný řeholník-františkán William z Baskervillu je vyhraněným nominalistou viditelně tíhnoucím k dílu velkého řeckého filozofa) a paralelní hluboké sondy do života tehdejší církve. Opomenuto nezůstává ani agrární zázemí ponurého opatství a jeho obyvatelé. Požár věže vědění s pozoruhodnou knihovnou, rafinovaným bludištěm i činorodým skriptóriem má vícerozměrný symbolizující význam. Přiblížení scholastické disputace, dvou skrytých valdenských (?) "kacířů" i řádění inkvizice s následným rezistentním aktem zoufalých vesničanů je za těchto okolností zvlášť působivou kulisou napínavého detektivního příběhu a postižením myšlenkového jádra Ecova autorského pohledu. Přidané bonusy nejlépe postihují nesmírné úsilí autorského týmu RŮŽE a dávají i dostatečnou odbornou garanci pod jménem francouzského historika Jacquesa Le Goffa. Precízní práce všech výrobních složek filmu dotváří a dobudovává jedinečný divácký pocit z tohoto díla, na něž se vskutku nezapomíná. ()
Slušný historický film na celkem neotřelé téma, ale přeci jen dle mého názoru s lehce přehnaným hodnocením. Určitě to táhne výborná výprava a ponurá atmosféra starého kláštera plus solidní herecké výkony v čele se starým pardálem Connerym, ale ve finále mi to celé přišlo trochu nedotažené. Respektive dost věcí se mi zdálo jen lehce načrtnutých a úplné vysvětlení mi zde chybí. Tím spíš, že po očekáváních diváka po celou stopáž mi konec přišel dost neurčitý a zahraný do autu. Takže nadprůměr ano, ale nic zásadního z mého pohledu ne.60% ()
Co dodat k tomuhle filmu, abych jen neopakoval něco, co už řekli jiní? Asi nic, neboť tady není možné se neopakovat, alespoň v případě, že budu tento film chválit. A právě chválení mám v úmyslu. Toto je totiž naprostá filmová špička, kterou řadím mezi mých 20 nejoblíbenějších filmů. Jméno růže jsem viděl zatím asi 5x a rozhodně to není konečné číslo. Tak skvěle zpracovaný děj (a nerad slyším námitky, že jde jen o "výcuc" z knihy - byť je to pravda), podepřený špičkovými herci (což nepřekvapí u Conneryho, ale u Slatera už ano), okořeněný patřičnou huební složkou, která pomáhá navodit onu mrazivou středověkou atmosféru, to se prostě hned tak nevidí. Jean-Jacques Annaud rozhodně nezkazí žádný film, ať už se pustí do čehokoliv. ()
Legendární francouzský snímek z pera jedinečného Umberta Eca, Jméno růže, se podařilo do filmové podoby zadaptovat znamenitě. Čekejte spoustu napětí, neopakovatelnou atmosféru, středověkou detektivní zápletku a skvělého Seana Conneryho. Třešničku všemu nasazuje Ron Perlman v jedné ze svých nejúsměvnějších rolí. ()
Galerie (48)
Zajímavosti (28)
- Při hledání ideálního místa pro natáčení navštívil Jean-Jacques Annaud kolem 300 opatství a klášterů, nakonec se rozhodl pro Eberbach. Zde se natočily scény z knihovny, jídelny a soudní síně. Vše ostatní muselo být vybudováno. (Witta)
- Knižní předlohy se celosvětově prodalo více než 30 milionů kusů a byla přeložena do 24 jazyků. (Witta)
- Hrbáče Salvatoreho, střídajícího zmateně hned několik jazyků, toužil hrát Ron Perlman. Jean-Jacques Annaud sice pro tuto roli vybral jistého liliputa s obří hlavou, ale muž ještě před zahájením prací zemřel. Italská RAI jako spoluproducent trvala na „domácím” herci, ale vybraný jedinec měl mizernou morálku a byl nakonec vyhozen. Pak už se dostal ke slovu Perlman, jenž jen taktak stihl letadlo, protože se o volbě dozvědel na poslední chvíli. Annaud vyžadoval, aby Salvatore mluvil v každé scéně, kde se objeví, a střídal šest jazyků, proto dostal herec výtisky ve všech vybraných řečech a naučil se určené pasáže. (classic)
Reklama