Jméno růže

Geniální předloha coby zřídlo výborné (rád bych také řekl geniální, ale nemohu) adaptace. ____ Tak jako se u Umučení Krista zcela vytratila pointa Kristovy oběti a lásky k bližnímu (Ježíš zemřel na kříži pro to, aby očistil člověka od hříchu) a film probouzel víceméně nenávist a jakousi pochybnou katarzi, dopadlo stejně i Jméno růže. Základní myšlenka, filmem takřka minutá, tkví v Aristotelově Knize bláznů, což není nic jiného než tematizace midcultu a kýče (oblíbených pojmů Eca), tedy rizika, že by se „nižší“ lidé mohli vysmívat „vyšší“ pravdě, že by přestali věřit v zakonzervované hodnoty a (nejen náboženské) instituce. Když si do toho člověk uvědomí problematičnost postmoderny (vyšší umění není rozpoznatelné, může být vytlačeno nižším a nikdo to nepozná) a anarchie (snaha přetvořit americkou mocenskou strukturu v 60. letech nakonec úspěšná nebyla a ani nemohla být) a zamyslí se nad tím, zjistí, že britský a americký konzervatismus, jak o něm zapáleně hovoří politolog Roman Joch, má svůj smysl, a že i Jorge má ve své podstatě pravdu. ____ Film charakterizuje dokonalá atmosféra odlehlého genia loci, místa opatství pod záštitou Boha, kde se přesto může stát, a také děje, cokoliv. (26.08.2008)

Pokud bychom se pokusili poměřit středověk našimi současnými představami, splakali bychom nad výdělkem. Objevila by se totiž doba, která by ze všeho nejvíc v mnoha ohledech připomínala naši nedávnou minulost s jejími postrky (omezováním svobody pohybu), nálepkováním a kastováním. Při jejím skutečném zobrazování si proto nelze nevšímat přesahového (transcedentálního) rozměru RŮŽE, který ukazuje - pro jednoznačnost svého směřování - právě k naší současnosti. A právě v tomto ohledu spočívá síla nejen literární předlohy, ale i mimořádně zdařilého Annaudova zfilmování. Cílem filmu je převod do příběhu filmovou řečí, tedy úsilí o převod mezi dvěma odlišnými formami uměleckého vyjádření. Středověký souboj o vědění i o větší lidskou svobodu a ohleduplnost je promítnut do tajemného děje kolem fiktivní Aristotelovy knihy (Conneryho příznačně pojmenovaný řeholník-františkán William z Baskervillu je vyhraněným nominalistou viditelně tíhnoucím k dílu velkého řeckého filozofa) a paralelní hluboké sondy do života tehdejší církve. Opomenuto nezůstává ani agrární zázemí ponurého opatství a jeho obyvatelé. Požár věže vědění s pozoruhodnou knihovnou, rafinovaným bludištěm i činorodým skriptóriem má vícerozměrný symbolizující význam. Přiblížení scholastické disputace, dvou skrytých valdenských (?) "kacířů" i řádění inkvizice s následným rezistentním aktem zoufalých vesničanů je za těchto okolností zvlášť působivou kulisou napínavého detektivního příběhu a postižením myšlenkového jádra Ecova autorského pohledu. Přidané bonusy nejlépe postihují nesmírné úsilí autorského týmu RŮŽE a dávají i dostatečnou odbornou garanci pod jménem francouzského historika Jacquesa Le Goffa. Precízní práce všech výrobních složek filmu dotváří a dobudovává jedinečný divácký pocit z tohoto díla, na něž se vskutku nezapomíná. (15.08.2010)

Slušný historický film na celkem neotřelé téma, ale přeci jen dle mého názoru s lehce přehnaným hodnocením. Určitě to táhne výborná výprava a ponurá atmosféra starého kláštera plus solidní herecké výkony v čele se starým pardálem Connerym, ale ve finále mi to celé přišlo trochu nedotažené. Respektive dost věcí se mi zdálo jen lehce načrtnutých a úplné vysvětlení mi zde chybí. Tím spíš, že po očekáváních diváka po celou stopáž mi konec přišel dost neurčitý a zahraný do autu. Takže nadprůměr ano, ale nic zásadního z mého pohledu ne.60% (11.07.2019)

Co dodat k tomuhle filmu, abych jen neopakoval něco, co už řekli jiní? Asi nic, neboť tady není možné se neopakovat, alespoň v případě, že budu tento film chválit. A právě chválení mám v úmyslu. Toto je totiž naprostá filmová špička, kterou řadím mezi mých 20 nejoblíbenějších filmů. Jméno růže jsem viděl zatím asi 5x a rozhodně to není konečné číslo. Tak skvěle zpracovaný děj (a nerad slyším námitky, že jde jen o "výcuc" z knihy - byť je to pravda), podepřený špičkovými herci (což nepřekvapí u Conneryho, ale u Slatera už ano), okořeněný patřičnou huební složkou, která pomáhá navodit onu mrazivou středověkou atmosféru, to se prostě hned tak nevidí. Jean-Jacques Annaud rozhodně nezkazí žádný film, ať už se pustí do čehokoliv. (08.10.2002)

Legendární francouzský snímek z pera jedinečného Umberta Eca, Jméno růže, se podařilo do filmové podoby zadaptovat znamenitě. Čekejte spoustu napětí, neopakovatelnou atmosféru, středověkou detektivní zápletku a skvělého Seana Conneryho. Třešničku všemu nasazuje Ron Perlman v jedné ze svých nejúsměvnějších rolí. (07.01.2014)