Havran

Hororovou atmosféru, aby zde však člověk pohledal. Jako komedie však tenhle kousek funguje dokonale a já se u ní nevýslovně bavil. Především pak ve druhé části filmu, kdy dojde na ony pověstné laciné efekty v kouzelnickém souboji. Přestože nejde o žádnou pastvu pro oči, tak musím Cormanovi vyseknout poklonu, protože v jeho humorném podání nad jejich kvalitou mávnete rukou, protože bavit se u nich budete opravdu královsky. Když se k tomu přidal i velice povedený hudební doprovod a solidní herecké výkony bylo vymalováno. 7/10 (18.10.2010)

Prvních deset minut geniálně cituje Poea a věrně to adaptuje báseň. A pak se to samozřejmě zvrtne a celé je to jenom o tom, jak se tři filmoví velikáni a hororoví veteráni (a mladý Jack Nicholson) báječně baví... Vincent Price opět rozdává své nekonečné charisma, Peter Lorre má asi nejlepší roli (i když jako Havran je mnohem, mnohem lepší a to hlavně na začátku) a Boris Karloff... je prostě Boris Karloff. Jasně, ten příběh je fakt děsná tupost, ale jako zábava to funguje překvapivě dobře (ani já do tohohle filmu nevkládal žádné velké naděje) a závěrečný, epický geniální magic fight Price a Karloffa tomu nasadil dokonalou korunu. I když to ze začátku funguje stejně dobře, jako ostatní „vážné“ adaptace trojice Poe-Price-Corman, musíte k tomu od začátku přistupovat jako ke komedii, protože ve výsledku je to vlastně taková Komedie plná hrůz o tom, který ze tří šíleně mocných čarodějů je ten nejmocnější. Možná už neuvidím, nikdy víc, ale konečně jsem to viděl a rozhodně nelituju. Paráda, pro mě skutečně líbivá věc. 75%. (09.06.2017)

Herecký koncert klasiků hororu - legendárního Vincenta Price, protivného Petera Lorreho, skvělého padoucha Borise Karloffa a mladého Jacka Nicholsona. Avšak to, co je na Havranovi nejlepší, je atmosféra, krásná gotická atmosféra tvořená hudbou a nádhernými interiéry. Roger Corman je možná béčkař, ale zaručeně mistr béčkař. A téhle jeho komedie se nemohu nabažit! (21.04.2018)

Stále častěji se mi dostává pocit, že filmy, které postrádají potřebnou kvalitu, se snaží svůj nedostatek skrýt pod roušku odlehčenosti, sebeparodie či dokonce umění. Takový názor mám třeba na tohohle Havrana, který nemá se svou předlohou vlastně nic moc společného. Mé první setkání s Rogerem Cormanem dopadlo nedobře, ale určitě ho nezatracuji, zvlášť, když se jedná o odlišné dílo z jeho tvorby. Asi nemám rád, když se bere na lehkou váhu žánr takového kalibru, jakým je horor. Přemýšlím, zda je větším zesměšněním básně legendárního E.A. Poe toto nebo třetí příběh prvního speciálního čarodějnického dílu Simpsonů. Tam to bylo ale aspoň trochu vtipné. Havranovi z roku 1963 jsem se nesmál, jeho hororových prvků jsem se nebál. (09.03.2006)

Specifický subžánr, vytvořený těmito poeovskými adaptacemi, dosahuje v HAVRANOVI určitě svého vrcholu. Ze stejnojmenné básně je pro adaptaci asi nejvíce použitelné proslulé NEVERMORE; z tohoto více než skromného základu dokázali scénárista i režisér vykřesat více než maximum. Vzniklé dílo je žánrově průsečíkové a jeho potenciální "lehkost" je tímto faktem více než relativizována. Zdá se, že specifický žánr neziskových "malodolarových filmů" je v americké kinematografii po desetiletí zdrojem nadčasových hodnot. Zdrojem, který je v mnoha ohledech plnohodnotnou alternativou hollywoodské záplavy. Zdrojem, který má stále co říci. (20.10.2007)