Westworld

Rozhodně zajímavý film o "zábavním parku" s roboty jako vize zábavního parku budoucnosti. Souboj jeden na jednoho jako vystřižený z V pravé poledne nebyl nikdy tak nebezpečný! Yul Brynner se také velmi povedl,protože jeho silné charizma a lehká ironie jeho postavy (hvězda,která se proslavila například rolí v Sedmi statečných hraje "pokaženého"robota,který představuje pistolníka z divokého západu...) funguje na celé délce. (04.09.2004)

Je příliš snadné odsoudit Westworld kvůli zjevné režijní nezkušenosti Michaela Crichtona. Ano, mnohé scény jsou nesmyslně zdlouhavé, nedaří se mu efektivně provázat paralelní děje z westernového, renesančního a starořímského světa a iluze autenticity těchto umělých světů každou chvíli zakopne o nějaký formální nedostatek... Jsou to důvody, proč nejdu nad tři hvězdičky. Ale někde vespod té vnější neohrabanosti se možná skrývá cosi zajímavějšího, než jsou triky nebo přestřelky. Westworld se dá chápat i jako komentář k zániku žánrů Starého Hollywoodu a vyjádření stesku po jejich půvabné přímočarosti. Po tom, co představitelé Nového Hollywoodu odsoudili jako šablony a překonaná klišé, než se k nim o dekádu či dvě později všichni pokorně vrátili. Hrdinové filmu se jedou povyrazit právě tímto způsobem, protože paralelní realita filmových westernů, se všemi typizovanými budovami, krajinou a jasně definovanou hierarchií obyvatel, shodnou v každém filmu tohoto žánru, jim připadá důvěrně známá a bezpečná. Jako schéma, do něhož snadno zapadnou a budou se v něm cítit dobře, protože má svá pravidla, protože se jim zdá srozumitelnější a ovladatelnější, než je reálný svět a potažmo rozervaný Nový Hollywood. Takže tito živí lidé - návštěvníci - se paradoxně chovají jako roboti. Vyfasovaný klobouk s plíšky a pončo přimějí Jamese Brolina se sebevědomou samozřejmostí přijmout roli Clinta Eastwooda, obstarožní manželský pár oživuje svůj vyčerpaný vztah obřadně rytířskými námluvami, jaké zná z idealizovaných romanticko-historických filmů. Ale tak jako se vyčerpaly tradiční filmové žánry nebo jejich hvězdy, podléhají opotřebení i roboti a nastane zmatek. Kdo ví, možná to tak Michael Crichton nemyslel; ani nevím, zda svůj román nenapsal ještě v dobách, kdy filmům kralovali Cary Grant a spol. a jejich budoucí vrahové si teprve brousili nože. Ale je to přinejmenším jeden z možných výkladů. 60% (06.01.2011)

Michael Crichton vytvořil během své kariéry velké věci, ale jeho režijní debut dokazuje, že psát a režírovat není totéž, a psát a režírovat dobře, to už není totéž ani trochu:) Z pohledu dnešního diváka si můžu ohledně práce s postavami, výstavby děje a nějaké gradace jen ťukat na čelo (mj. proto, že "problém" tu nastane v polovině filmu, a předtím se neděje nic moc zásadního, krom stoupající frekvence elektronického šumu/hluku v pozadí), ale pokud jde o obvyklé upozornění, že to, co vidíte tady, a přijde vám to okoukané, se tu dělo možná poprvé v dějinách filmu... no, je to tentokrát trochu jinak;) A to tak, že v podstatě vše, co se stane ve druhé polovině v podstatě všem vedlejším postavám (a některým hlavním), skutečně není k vidění každý den:) Wesworld rozhodně stojí za vidění, protože stopáží je to taková jednohubka, a k tomu hudba a ruchy Freda Karlina atmosféře dost přidávají. A aby to nebylo málo, tak je tu k vidění i skutečný milník filmové historie, a sice první použití CGI záběrů. Rozpixelované vidění Gunslingera totiž nevzniklo optickým kouzlem s kamerovým filtrem atd., ale regulérní prací počítačových grafiků. A jen tak mimochodem zrovna to vidění má pro děj svůj význam;) Největším zážitkem je ale herecký výkon Yula Brynnera. Jeho urputný a k člověku lhostejný výraz (doplněný reflexními kontaktními čočkami), strnulá chůze i ostatní nepřirozené pohyby, jsou pomníkem umění velkého herce. Docela by mě zajímalo, co si o této svojí roli - hrané v době, kdy už byl díky Králi A Já a Sedmi Statečným nesmrtelným - myslel. Přece jen obracel naruby svoji ikonickou postavu, a navíc z mnoha detailních záběrů nemohlo být nevidět, že jaksi také během let neomládl. Ale to už není pro moje hodnocení Westworldu podstatné. Podstatné je to, že jsou v něm k vidění pozoruhodné věci, a rozhodně to není film špatný. Bohužel také není ani nijak zvlášť dobrý, takže jsem rád, že jsem ho viděl, ale druhá šance se asi konat nebude. Váhám, váhám, ale asi přece jen těch červených sedmdesát dám. Ale jen proto, že je listopad, a hlavní hrdina má nadčasově odporný knír:) (13.11.2015)

Zajímavé sci-fi, které odráží úzkosti a temné vize západní společnosti 70. let. Tehdy vznikalo zelené hnutí, šířila se kritika konzumního způsobu života a objevoval se strach z přetechnizované budoucnosti. Crichtonův snímek je o tom, jak zdánlivě dokonalá technika vypoví lidem službu a roboti, kteří mají sloužit v zábavním parku, vyvraždí zákazníky i obsluhu. V hlavní roli vzpurného robota-pistolníka se objevil Yul Brynner. Trochu mi vadilo to spojení sci-fi s westernem, ale pro americký trh to pochopitelně byl klad. Celkový dojem: 55 %. (06.05.2009)

Filmy postrádá tu správnou jiskru. Věřím, že to režisér Michael Crichton myslel dobře. Přeci jen sci-fi western jsem ještě předtím nikdy neviděla. Škoda jen, že Yul Brynner neměl větší možnost se předvést jako robot. Také jsem se těšila na nějakou skvělou závěrečnou akční scénu, jenže Richard Benjamin před Yulem stále jen utíkal, utíkal a utíkal a to bylo celé. (30.12.2014)