Režie:
Vladimír VlčekKamera:
Jan StallichHudba:
Ludvík PodéšťHrají:
Josef Bek, Vlasta Chramostová, Jaroslav Průcha, Marie Ježková, Vlasta Fabianová, Jaroslav Vojta, Vilém Besser, Jarmila Kurandová, Eva Jiroušková (více)Obsahy(1)
Český barevný film podle románu Antonína Zápotockého. Rok 1918. Toník se vrací domů z fronty. Na Kladně, kam přijíždí, to vře nespokojeností. Sociální demokraté jsou sice ve vládě, ale nic se nezměnilo. Socialisace provedena nebyla, je hlad a s potravinami se dále keťasuje. Z Ruska přicházejí první zprávy o socialistickém státě. Na 1. máje manifestuje dělnické Kladno svou věrnost ideálům Velké říjnové socialistické revoluce. V prosinci 1920 je i na Kladně vyhlášena generální stávka. Dělníci se ozbrojují, dělnické rady přejímají do svých rukou správu města a ustavují se i v okolních obcích. Je připravováno ozbrojené povstání. Pravicové vedení soc. demokratické strany vpadlo však dělníkům do zad. Do Kladna je posláno vojsko. Stávka je potlačena, vedení zatčeno. Zatčen je i Toník. Avšak žalařování a persekuce dělníky nezlomily. Porážka způsobila, že poznali, že bez pevného vedení silné strany nemohou dojít k vítězství. Levice sociální demokracie, mající na své straně většinu členstva, žádá připojení strany ke III. Komunistické internacionále. Pravice a vedení jsou proti. Dochází k rozkolu ve straně. Na sjezdu sociálně demokratické levice 15. května 1921 je 562 hlasy proti 7 odhlasováno založení Komunistické strany Československa. (Filmový přehled)
(více)Recenze (116)
"Podívej se, jak je to krásné, když je naše Kladno celé rudé." - "Ty myslíš pořád jenom na rudé Kladno. A přál by sis, aby celá republika byla rudá, viď?" Epický velkofilm (haha) o povstání hrdinného proletariátu proti kapitalismu a prohnilé vrchnosti. Učebnicová komunistická agitka natočená bez přehánění jako ta nejnaivnější pohádka o boji dobra se zlem. Možná nejvíc mě pobavil jímavý rozhovor nekonečně ušlechtilého Toníka Zápotockého s malými dcerkami o tom, jak moc velký je soudruh Lenin. "Pakáž bolševická!" ()
"A uděláme to jako v Rusku! Tam taky nečekali a udělali si svojí vlastní revoluci!" ()
Jelikož zde už nějací lidé rozpitvali tento film hodně detailně a umělecky, tak asi čekáte, že to udělám taky. Ale ne. Protože na to nemám náladu, tak to vezmu po svým. Oproti Botostroji je tento filmy pravdivý. "pravdivý" z toho důvodu, že popisuje události, které se skutečně stali. Takže z filmu bychom si měli odnést, že támhle byli stávky, támhle tohle, nepokoje, vznik KSČ a konec . Za to co jsem teď řekl dávám jednu hvězdičku. Režisér Vlček není dobrý režisér a ke konci chybí jakákoliv gradace. Herci jsou perfektní - hlavně Bek. To je ale všechno,. Film se snaží říct, že za 1. republiky se žilo strašně, policie řádila jako gestapo, statkáři byli zlí a socani podlí slaboši (nedovedu si představit, kdyby ve filmu byli i pravičáci). Takže námět k připomenutí historie 1. republiky, obsah připomenutí totality. Filmařské kvality jsou nízké (nikoliv úplně špatné, ale ve srovnání s Vávrou nebo Zemanem - však to znáte). Barva příšerná. ()
Údajně to má být barevný film, ale barvy jsou tak vyšisované, že to ani není poznat. Dvacet let stará VHSka s ještě starším Zítra se bude tančit všude vypadá líp... Když ponechám stranou propagandu a povinné zpívání Internacionály, na kterou už opravdu začínám být alergický, zní minimálně v polovině filmů z té doby, iritují zde hlavně neustávající tancovačky a prozpěvování všeho možného. Snad jedinou pochvalu si zaslouží Stallich za kameru, záběry natáčené ze sedačky řetízkáče vypadají k světu. Na Rudou záři nad Kladnem se kouká hůř než na Botostroj, protože neobsahuje tolik zábavných momentů a je to prostě jen špatná nuda, nikoli "tak špatné, až je to zábavné." Nejzajímavější na celém DVD jsou filmografie tvůrců, především ta o režisérovi Václavu Vlčkovi - život zajímavější než všechny jeho filmy dohromady. ()
Dnes "budujeme" demokracii jinými prostředky ,ale úplně stejně na hovno a pořád je dobře, že je možné se vysmát komunistům do ksichtu..člověku se uleví. Jinak k filmu samotnému se dá říct mnohé, opět se budu snažit být výstižný, řekl bych že v poslední době mi to docela jde, tak tedy: Rudá záře nad Kladnem je kravina. ()
Čítankový přepis zlatého fondu proletářské literatury z pera tehdejšího hradního pána Antonína Zápotockého ve všem podléhá času a době, ve kterém byl natočen. Historie upravená a upravující, postavy černobílé, děj žádný. Je to celé natočeno mnohem hůř, než statický přenos fotbalového utkání. Stávky, projevy, stávky, projevy a zase stávky. Beka, Průchu, Bessera a další herecké kádry by tu jeden i čekal, ale jaké překvapení divákům přichystá mladá Vlasta Chramostová, když v závěru coby Zápotockého manželka křičí do světa: "Nám patří budoucnost! Náš bude svět!" Škoda, že si na to nevzpoměla, když si podávala ruku s Václavem Havlem. ()
Film je o lidech, co se snažili zlepšit společnost po válečném a buržoazním marasmu v naší zemi. Touha zlepšit společnost nešmakovala každému, takže asi proto není film nyní ještě tak populární, jak by si zasluhoval. Doufejme, že si ho oblíbí v budoucnu dost lidí, kteří ocení dobrou snahu filmařů přispět k společné práci všech poctivě smýšlejících. Sabotovat ho budou jen nepoctivci. ()
Monštruózna propaganda Zápotockého, chválenie vrahov ako Lenin a Stalin, ľudia, ktorí sú prešťastní z toho, že im vládne najfalošnejší režim v dejinách. Ak by film bol natočený dajme tomu tesne po uchopení moci, ešte by sa to dalo prekúsnuť, ale rok výroby 1955 už po smrti Gottwalda a všetkých tých procesoch, keď už aj slepý videl, čo tá značka KSČ vlastne znamená, to je neospravedlniteľné. Avšak len ťažko možno kohokoľvek z daného obdobia odsúdiť, keď sú tú taký psychopati, ktorý v 21. storočí volia Komunistickú stranu a potom taký užívateľ Vesecký, zjavný boľševický asslicker, ešte v roku 2016 napíše, že "Koniec filmu ma dojal k slzám a musel som si zaspievať piesne". ()
Takový hon na čarodejnice mezi uživateli ČSFD. RZNK je samozřejmě strašná pitomina, a dal bych krk za to, že o nic lepší nebude ani původní román "Tondy Zápotondy". Jenomže stejně tak bych vsadil i na to, že velká část "odpadovců" tohle celé vůbec neviděla. První polovina filmu je tragická, až když se začne chystat generální stávka, jakž takž. Pepa Bek byl skvělý řečník. ()
Pakáž bolševická. (citace z filmu) A tímto děkuji uživateli PetrPan za možnost nahlédnutí mezi nejzářivější klenoty československého filmového archívu. Dobrou noc. ()
U většiny komentářů a hodnocení zdejších uživatelů šla objektivita zjevně stranou a byla pošlapána stejně, jako byla v roce 1955 pošlapávána nestrannost tehdejšími ideology, historiky a v neposlední řadě scénáristy a režiséry. Ideologie opravdu z každé scény sálá jako žár z dobře rozžhavené pece kladenských oceláren, nicméně film popisuje skutečné události, jež se skutečně odehrály, pouze chování či postoje postav, celkové ladění filmu a jeho vyznění je poznamenáno socialistickým realismem 50. let. a jeho ideologií. Právě ji a nikoliv film však hodnotí většina těch, kteří mechanicky hodnotí odpadem!. Á propos - věřím, že velká část lidí co dala odpad! film ani neviděla. ()
Příkladné propagandistické dílko, současně útočící na divákovo svědomí a přesvědčení a sugerující mu takovou „pravdu“ o světě, životě a dějinách, jaká odpovídá ideologii, na níž staví. Fráze, teze a pojmy zaznívají z úst přesvědčivých herců a epizody diváka vtahují a činí účastna natolik, že se vrací v čase, a z biografu odchází poznovu přesvědčen – a umlčen. Žádný film, který se nesnaží vyvolat otázky, nemá právo na své stříbrné plátno, tím spíš takový, který svými vemlouvavými odpověďmi nezodpovědně zahlcuje naivní – a zvláště právě tu, prostou a vnímavou – mysl. Současně však taková umělecká díla – tím, jak vyhrocují jedinečnou životní zkušenost – problematizují konvenční obraz dějin, který si člověk pokaždé nanejvýš osvojuje (a v lepším případě studiem, pátráním… modifikuje), ale nikdy nedokáže prožít. A proto i ta jsou nakonec cenná. Tomu, kdo je tázavě a odpovědně sleduje, potvrzují jeho vlastní zkušenost: i my žijeme v nespravedlivé době, kdy je každý sám a nejosamělejšími jsou naše věci – a prostředí, které se zdáme obývat. ()
A všimli jste si jak soudružky ve Vlčkových filmech postupně hubnou? ()
,,PODÍVEJ SE, JAK JE TO KRÁSNE, KDYŽ JE NAŠE KLADNO CELÉ RUDÉ.“ ,,TY MYSLÍŠ POŘÁD JENOM NA RUDÉ KLADNO A PŘÁL BY SIS, ABY CELÁ REPUBLIKA BYLA RUDÁ, VIĎ? ,,VŠAK TY BY SIS TO TAKY PŘÁLA.“ __ Ako inak si pripomenúť 70 rokov od víťazného februára, než Zápotockého osobnou spomienkou o založení Komunistickej strany Československa (predtým Sociálno-demokratickej ľavice) počas tretej komunistickej internacionály? Istého času počas burzy kníh som na - do slovenčiny preložený román - ,,Červená žiara nad Kladnom“ narazil na burze kníh. Stál päťdesiat centov. Pomyslel som si, načo mi bude taká hlúposť, avšak dnes svojho rozhodnutia ľutujem. Zápotockého opus magnum je údajne napísaný solídne, do rozpakov priviedla tvorcov balancujúcich nad rozhodnutím urobiť z nej pripomienku idealizovaných udalostí alebo manifest. ( ,,KAM TAK HONEM, KARLE?“ ,,KAM? NO NA ŠACHTU. MYSLÍTE, ŽE BUDEME NASTUPOVAT POSLEDNÍ?“ ,,NIKAM NEPUDEŠ, ZBABĚLČE. VE STÁVCE SE POKRAČUJE.“) Film je ozaj krásny... farebnosťou, ktorá by o to viacej vynikla, ak by sa pre budúce generácie uchovala v podobe precízne zreštaurovanej blu-ray verzie. Maľované pozadie, prípadne kulisy sú robené vo vtedajšej dobe (a možnostiach) na najlepšej možnej úrovni. Zaujímavá mi prichodila scéna Bekovho stretnutia z manželkou po návrate domov, zatiaľ čo ona umýva podlahu. Sledujem ďalej a musím napísať, že... (,,BUĎTE ZDRÁVY, SOUDRUZI!“ ,,VÍTAME TĚ TONÍČKU. ŠKODA, ŽE POSPÍCHÁME, MUSÍME DO ÚSTŘEDNÍHO NÁRODNÍHO VÝBORU.“ ,,TO JE ŠKODA, CHTĚL JSEM SI S VÁMI POPOVÍDAT. ALE ASPOŇ JEDNU OTÁZKU SOUDRUZI: CO JE SE SOCIALIZACÍ?“ ) ...hodne škrípu dialógy robiace z osudových udalostí dnes úsmevné chvíle nútiace diváka sledovať celé prestavenie do zdarného konca. Znezrady sa objaví kniha: Mikuláš Lenin – Stát a republika. Pomyslím si: Zato istotne môžu kapitalisti , tí zlí, ktorí sú tu tak ukážkovo zobrazení sťaby vydierači, mysliaci iba na ženské, nato ako zneužiť robotníka a spiaci do neskorého doobedia, zatiaľčo čo pochodujúci ľud oslavuje 1. máj. Hádžem za hlavu zvláštnu záhadu, čakám na finále pred súdnym tribunálom, ktoré sľubuje potom, ako Mařka z manželovho listu o veľkosti súdruha Lenina dosahuje sexuálne uspokojenie, ojedinelý zážitok. ,, ZAHÁJILI SME BOJ PROTI KAPITALISTICKÉMU ZŘÍŽENÍ. V TOMTO BOJI NEMůŽEME STRATIT NIC, JENOM SVOJE OKOVY. ZÍSKAT ALE MůŽEME VŠECHNO.“ ... ,,...MY NAOPAK VĚŘÍME, ŽE PRO ZÁCHRANU LIDSTA JE POTŘEBNÉ ROZBÍT KAPITALISTICKÝ ŘÁD A VYTVOŘIT SVĚT SVOBODNÉ PRÁCE, SVOBODNÝCH NÁRODŮ, SVĚT OPRAVDU NOVÝ, SVĚT SOCIALISTICKÝ.“ (dosiaľ 853. hodnotení, 87. komentár k filmu) ()
Já mám ty filmové komoušsko-budovatelské propagandy docela rád, protože je to většinou plné kulervoucích hlášek, ideologického naivismu a když se člověk přenese přes to, že jsou to takové Klémovy reklamy, vyleze z toho většinou taková roztomiloučce blboučká pohádka o hodném rolníkovi (dělníkovi, hutníkovi) a zlém panu šéfovi (velkotovárníkovi, sedlákovi). Rudá záře nad kladněm je ale neskutečnej maras a špatnej film. Herecky je to víceméně pořád ta stejná garda, ale celý ten děj se tentokrát bere tak strašně vážně a snaží se být za každou cenu správně Gotvaldovský, čistý, věčný a silný, že ve výsledku vlastně vůbec nefunguje. Smůla. Tentokrát se soudruzi přepočítali a jestli je třeba Botostroj pro svou groteskní absurditu nesmrtelný, tak Rudá záře musela působit vyčpěle už pár let po uvedení. ()
?! Ďakujeme za to, že sme na tomto nevyrástli. Séria podivných logických nejasností, zápletky 2-3 ľudí prerastú do krajských štrajkov v hutníckom priemysle proste zo solidarity. Demokracia spočívajúca v riešení veci zainteresovanou skupinou proti jednotlivcovi, ktorý je umlčaný a vyčlenený zo spoločnosti. Vojak sa po 4 rokoch vráti z vojny sa hneď musí zvedieť, ,,co je se socializací?" a až potom ide pozrieť rodinu. Problémové hospodárenie s múkou a obťažovanie na pracovisku sa vyrieši štrajkom a vzburou proti radným a zamestnávateľovi. A samozrejme, že štrajk získa širokú podporu solidárnych súdruhov, ktorí prispejú, aby ich kolegovci mohli ostávať v proteste. I keď sami nemajú čo jesť, príp. im hrozí strata zamestnania. Súdruhovia si svoje veci vedia spravovať sami, podľa vlastného práva. Zlí pravičáci, ktorí neprejavia záujem riešiť situáciu, zobrazení ako páni na svojom panstve, (či tradične ako kapitalisti s veľkým bruchom a fajkou). Vlastne ani nevieme prečo, štrajk zahltí celý kraj. Aj keď vojaci pochytajú rebelov, ich ženy ich samozrejme že nechajú ísť, i keď kto sa bude starať o deti doma, či kto bude živiť rodinu? Na nič také nemyslíme, ide predsa o správnu vec. Listy z Moskvy či väznice nezačínajú ľúbostným vyznaním či opisom ako sa má, ale podporou pokračovania boja proti bezpráviu a za že socializmus bude žiť. _ O čo tu vlastne išlo? O čom boli všetky tie protesty a prejavy? Akože o vzniku a podpore KSČ? ___ Idealisické zábery rozkvitnútých vetvičiek stromov na pozadí dymiacej továrne. Rudé záře v zmysle vlajúcich červených vlajok či liatého železa. Spievajúci súdržný ľud. Prerod do industriálnej doby v Československu.... Jediným pozitívom pre mňa bol sympatický úsmev Viléma Bessera. Josef Bek tiež imponoval. Ale v dlhšej stopáži by som ho už nezniesla. Diky za skúsenosť, moving on. Agitky mám na ďalší rok dosť. ()
Tak tohle se musí promítat jako úvodník na sjezdech KSČM. Už dlouho jsem neviděl větší ideologický průjem. Ale jsem rád, že jsem u filmu vydržel, po půl hodině rozčilování jsem zjistil, že je lepší komanče nečešit a nechat spadkout do propadliště dějin. ()
Takže po mírových tancích a delikventním Jaru 68 jsem si pro pobavení jako další propagandistický film vybral Rudou záři nad Kladnem (pak jsem teda ještě viděl stavbu Dukovan, ale to bych za propagandistický film fakt neoznačil). A blbě se mi to hodnotí, jako vždycky. Zpočátku to celé vypadalo na film o osudech několika lidí, kterým se v té době zrovna nedařilo a komunismus se zdál jako skvělá cesta ven, ale tenhle dojem mi vydržel tak 15-20 minut, pak se to zvrtlo v neskutečnou propagandu, jak jsem celou dobu čekal. "Velkofilm" o vzniku KSČ s neomylným hlavním (super)hrdinou Toníčkem Zápotockým, sice je agitkou jak sviňa a je to dost často znát v mnoha dialozích nebo i zpíváních, které většinu času není ani zábavné, ale spíš leze na nervy. Jenže ze všech těch komunistických filmů mě tenhle nejmíň smál, zároveň je ze všech největší agitkou a zároveň mi připadal jako ten, co nejvíc vypadá jako film. To je kritika i pochvala v jednom. Každopádně když budu Rudou záři nad Kladnem hodnotit objektivně, odpad! si - stejně jako ty další komunistické propagandy, co už jsem viděl - nezaslouží. Odpad! patří filmům, na které je bolest a utrpení se dívat a je na nich vše špatně. Tady myslím, že ty odpady zde jsou kvůli tomu, že někteří uživatelé Rudou záři hodnotili jako ideologii, ne jako film (stejně jako dokumenty o Naganu hodně uživatelů hodnotí plným počtem kvůli Naganu, ale ne kvůli filmu). Kameru totiž má docela dobrou a prvních 15 minut ještě vypadá, že to nebude až taková agitka a že místo politiky se to bude věnovat především osudům lidí. Ani mě to tolik nenudilo, jako třeba Tobě hrana zvonit nebude, což je to taky způsobené tím, že to netrvá skoro dvě hodiny, ale jenom nějakých 80 minut. 2* ()
Najpr som si myslel, že to bude slušný film na rok 1955 a tie hodnotenia ako odpad! sú z averzie voči komunismu, avšak nejedná sa o nadpriemerne dielo. Miestami je to zaujmavé a pravdivé, aj keď sa to kapitalistom a tzv. demokratom isto nepáči, ale taktiež som sa miestami nudil a najmä koniec filmu je k nevydržaniu. ()
Tohle uz je moc uderne i na me... ()