Jana Eyrová

Knihu jsem prozatím nečetla, proto jsem velice uvítala, že jsem se alespoň mohla podívat na filmovou podobu tohoto příběhu. Znala jsem jej jak z hodin češtiny, tak z hodin angličtiny, takže mě film a příběh sám o sobě nemohl nijak překvapit. A i když jsem z něj část v angličtině viděla, podívala jsem se znovu, abych ho přece jenom mohla více vnímat. A i když ho znáte, nezklame vás a rádi se podíváte znovu. Hezké prostředí. Já mám filmy / romány z této anglické doby ráda, všechno mi připadá takové čisté, filmy jsou milé a lidské narozdíl od těch dnešních komerčních ptákovin. Ano, je to zidealizovaná romantika, ale to k Brontëové prostě patří. Herci se mi vcelku zamlouvali, takže kdybych to zhrnula, jedinečná příležitost, jak si celkem nenásilně dostat do hlavy jedno z děl světové literatury. (16.06.2013)

Kdybych prvně nečetla knihu, tak bych asi kvůli tomuto filmu neměla moc velké výhrady. Ale protože jsem ji četla, tak mě velmi zklamal závěr filmu, protože byl brán ukrutnou rychlostí a hodně věcí, které se mi v knize obžvlášť líbily, byly vynechány... A tak napětí (jak to všechno dopadne), které jsem prožívala při čtení knihy, jakoby z filmu během chvíle vyprchalo. (17.11.2009)

Není to vůbec špatné zpracování mojí oblíbené knihy, oba herci jsou skvěle vybraní do svých rolí, Thornfield je takový, jak má být, všechno podstatné je také zachováno. Samozřejmě se musí člověk usilovně bránit srovnání s knihou, protože hodně je toho vynecháno, třeba krásné rozhovory Jany a pana Rochestera a všechno to utrpení, které oba prožili, je velmi zkráceno. (26.07.2006)

knihu jsem nečetl, ale viděl několik jejích zpracování, toto mi přišlo vizuálně velmi pěkné, ale připadalo mi, že vynechaných scén bylo až přespříliš, např. vztah obou hlavních představitelů v podstatě postrádal jakýkoliv vývoj, zcela chybělo ne nedůležité období, kdy Jana odchází ze sídla atd. nicméně - film je pro mě především vizuální záležitost., takže poctivých 70%... (26.06.2008)

Po výpravné stránce je to velmi zdařilý film, nadprůměrně kvalitní. Jane Eyre (Charlotte Gainsbourg a jako malá Anna Paquin) je hrdinkou ženské romantické pohádkové literatury 19. století, kdy žena i přes těžké překážky a úklady ke štěstí přijde, navrch k bohatství a šťastné rodině. Ano v dětství byla terčem ústrků, ale to je zde jen okrajové téma. V dospělosti pak na prvním místě svého působení vychovatelky potkává svého budoucího vyvoleného: majitele panství cynického Edwarda Rochestera (William Hurt). A neuvěřitelnosti a zvraty pomalu vyplouvají na povrch: pán domu se zamiluje do umělecky nadané vychovatelky, která city samozřejmě opětuje, i když ve ctihodné důstojnosti tehdejších mravů. je odmítnuta bohatá a pohledná nevěsta, objevuje se ukrytá manželka pána panství, kterou byl nucen si rodiči v mládí vzít za svoji choť, odmítání, zbohatnutí Jane, které odkáže její zámožný strýček veškerý majetek, oslepnutí pána, znovushledání, obnovení zraku a šťastné soužití, kdy oba lidé konečně dosáhli toho, co v životě chtěli. Z dalších rolí: správkyně Rochesterova panství paní Fairfax (Joan Plowright), zlá teta Reed (Fiona Shaw), která nakonec na smrtelné posteli odhalí Jane pravdu o jejím bohatém strýci, despotický provozovatel dívčího internátu pan Brocklehurst (John Wood), stejně tvrdá vychovatelka slečna Scatcherd (Geraldine Chaplin), přívětivá vychovatelka slečna Temple (Amanda Root), vychovávaná svěřenkyně Adele (Josephine Serre), bohatá a urozená zájemkyně o pánovu ruku Blanche Ingram (Elle Macpherson), šílená Bertha (Maria Schneider), ukrytá pánova manželka, či její bratr Richard Mason z Jamajky (Edward de Souza). Tvůrci telenovel mají zajisté svou inspiraci v romantické literatuře 19. století. Zde to má alespoň háv uměleckého dramatu. (16.04.2012)