Režie:
František FilipScénář:
Petr MarkovKamera:
Alois NožičkaHudba:
Zdeněk MaratHrají:
Jaromír Hanzlík, Hana Maciuchová, Milan Klásek, Petr Haničinec, Radoslav Brzobohatý, Alois Švehlík, Miroslav Vladyka, Jiří Adamíra, Robert Vrchota, Oldřich Vlach, Jiří Lír, Josef Mixa (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Čtverec mizení – co ta dvě slova znamenají, zůstává dlouho záhadou i kriminálnímu technikovi Šulcovi (J. Adamíra). Uslyšel je z úst sympatického Pavla Bláhy (J. Hanzlík), novopečeného poručíka pražské kriminálky, který po studiích na právnické fakultě řeší svůj první případ. Znají to všichni absolventi, to rozechvělé čekání na prvního pacienta, prvního klienta, první sólový koncert. Pohrává si s kartami, na tváři lehký úsměv, hluboko v srdci tréma. V hlavě jediná otázka: Bude to šestáková vloupačka? Nebo konečně pořádný případ? Netuší ještě, že „jeho“ mrtvola právě v té chvíli padá k zemi a řidič vozu, který srazil muže uprostřed liduprázdné ulice, ani nepřibrzdí, naopak s bravurní jistotou ujíždí z místa činu… (Česká televize)
(více)Recenze (49)
František Filip si znova výborne obsadil svoje dielko .....60%. ()
Spíše podprůměrná televizní detektivka, na kterou má dnes smysl dívat se jen kvůli výtečnému hereckému obsazení... V úžasné filmografii pana režiséra Filipa zřejmě jedno z nejslabších děl, i tenhle režijní mistr si musel sem tam vybrat chvilku na odpočinek... ()
"Já jsem se taky něčeho dopídil. Jenže zatím moc nevím čeho." A já se na to díval. Škoda času. Docela mě teda bavil mladej vyšetřovatel, kterej chodil každý ráno do práce, kde mu jeho zkušenější kolega referoval, jak se přes noc pohnulo s případem. To bylo jak z filmu. No on to vlastně byl film, takže je to v pořádku a netřeba to brát vážně. Navíc to bylo celý takový trošku utahaný, bez náznaku humoru nebo překvapení a to já nevyšetřuju moc rád. Já radši svým filmovým kolegům pomáhám s mnohem zapeklitějšími případy. ()
Na dobu vzniku, televizní charakter dílka a československou televizi ještě ucházející dílko, které ale nemá smysl poměřovat se zahraničními žánrovými vrcholy. Obstojné především díky hereckému obsazení. Celkový dojem 50 %. ()
Malá česká televizní detektivka bez života v režii rutinéra Filipa mě probrala z transu až při závěrečném gagu v kadeřnictví, když se rozezpíval Karel Černoch spolu s hitem Kdo zůstal trochu kluk. Bývalo by bylo trochu zajímavější sličnou Maciuchovou párovat s Adamírou (tedy i před kamerou), ale scénář předepsal schůzky s Hanzlíkem a to byl kámen úrazu. ()
Sice dosti jednoduché a přímočaré, zároveň ale realistické a civilní. Přesvědčivý Jaromír Hanzlík, krásná Hana Maciuchová a automobilové prostředí. 60%. ()
Českédetektivky mám ráda, ale tohle bylo hodně jalové. ()
Vražda, prostředek smrti-modrý Žigul k nenalezení a trojice mužů s tajemstvím.. ()
Standardně zapomenutelná detektivka, které vypomáhá herecké obsazení. ()
Šestáková detektivka bez vůně a nápadu, ale zato s plejádou hereckých osobností par excellence. ()
Tak podivná detektivka nás jako školáky ZŠ učila, jak žijí tehdy dospělí. Jde jim jen o peníze, a jediný, komu nejde, tak je vyšetřovatel. Vůbec se to neshodovalo s hesly doby, a socialistickou morálkou, takže se divím, že takové detektivky ukazující pravou tvář lidí procházely přes tehdejší cenzuru. ()
Rámec karetního mariáše v podobě podvádějících čtyř mušketýrů je celkem nudný. I vzhledem k tomu, že pachatel je víceméně jasný od chvíle, kdy poprvé promluví. Kouzlení pokučíka Bláhy (Hanzlík) je sice nepřesvědčivé, ale vzhledem k dramatickému finále vtipně vypointované:-) ()
Má to hodinu a je to utahané, cca 20 minut se tam povídá o ničem. Sice tady co postava, byť malá a vedlejší, to skvělý herec nebo herečka, ale chybí tomu tah na bránu i propracovanější postavy. Třeba Adamíra u svého staršího policisty nemá chudák co hrát, Hanzlíkovi jako mladšímu policistovi se zálibou v kouzelnických tricích (které pro děj nemají význam) ten vztah s učitelkou autoškoly taky nevěřím, a zbývající "mušketýři" v podstatě jen odehrají svoje během jedné pus závěrečné scény a tradá. Chudák Milan Klásek (furt si ho pletu se slovenským hercem Štefanem Kvietikem) si tady toho taky tedy moc nezahrál. Celá ta historka je mimochodem trochu přitažená za vlasy a přijde mi krapet nevěrohodná, navíc je dost jednoduchá, takže e řešení případu vleče, aby film tu hodinu měl. K záporům, které mi kazily dojem ze sledování, musím přidat ještě tu rádoby snahu hrát, že jsou červnová vedra rozepnutými košilemi (ale přitom s sebou Hanzlík stále bere koženou bundu) a ta závěrečná písnička Karla Černocha jako by sem spadla z jiného, estrádního pořadu, který se zrovna točil někde vedle. ()
Další takzvaná krimi „jednohubka“, která nemá bůhvíjak skvělý příběh, ale mohla stavět na velmi slušném hereckém obsazení – což byl základ. Všichni zúčastnění předvedli dobré herecké výkony, Hana Maciuchová byla ozdobou tohoto filmu a ani finální odhalení u karet nebylo špatné. Jen ta atmosféra mohla mít větší grády… ()
Tak bezživotnou detektivku jsem u Františka Filipa a při tomto obsazení nečekal. Ne zcela nezáludné vyšetřování vraždy – v komplikovaném rodinném prostředí (jež se dalo lépe vylíčit) – se ubírá slepými uličkami příběhových klišé, charakterových schémat a soustavně se špiní všudypřítomnou řečovou sedlinou. Místy se sice zdá, že se sami herci (alespoň někteří) snaží touto matnou substancí prodrat ke světlu, ale cosi je vždy stáhne do poslušného plížení. Snad to zavinil chapadlovitý scénář tehdy zřejmě již vyhořelého Markova nebo nevelkorysý prostor hodinové televizní inscenace, v němž se mnohé jen evidovalo a zaznačovalo, než skutečně vyprávělo a hrálo… ()
Název krimi příběhu zní jako nějaké zaklínadlo. Taky jsem přemýšlela, co to může vlastně znamenat. Nakonec byly všechny indicie postupně odhalovány, až se to všechno na sebe nabalilo jako sněhová koule. Hanzlík byl jako detektiv nemastný a neslaný. Nepomohly mu ani kouzelnické fórečky. To Jiří Adamíra byl úplně jiné kafe. Holt to byl polda se zkušenostmi ze staré školy. Ten konec všemu nasadil korunu. ()
Nejvíc mě rozsekala závěrečná píseň od Karla Černocha, která zní jakoby šlo celou dobu o komedii. Tak trochu fraška to byla. ()
Nepříliš přesvědčivá detektivka, nepříliš přesvědčivý Jaromír Hanzlík v roli vyšetřovatele Bláhy a nepříliš přesvědčivá parta, která si říkala Čtyři mušketýři. Úplnou korunu tomu dal Miroslav Vladyka v roli neurotického syna zavražděného Prucka. Slabé výkony, slabý scénář, slabé výsledky. František Filip měl asi slabou chvilku. ()
Tak nejdřív jsem si říkala, přímočará nuda doprovázená klasickou osmdesátkovou filmovou hudbou. A k tomu hustý, hodně hustý obsazení. Ale zhruba tak od půlky se to celkem svižně rozjelo. Musím říct, že Hanzlík byl naprosto bezchybný a ostatní, sakra, též. A ta rozehraná závěrečná hra u jednoho stolu, ta byla strhující. Skvělé herectví! Takže nakonec odcházím s velice dobrým dojmem z této nenápadné TV inscenace. ()
Docela sympatická postava začínajícího kriminalisty, ale jinak velmi průměrná story... ()
Reklama