Obsluhoval jsem anglického krále

Impotentný film skoro v každom ohľade, hoci starecky slintá nad množstvom krásnych dievčat. Spočiatku všetko krásne letí a láskavý humor hladí dušu. Potom zistíte, že film už nič viac než ten imbecilne láskavý úsmev neponúkne, a začne sa potkýnať, aby sa nakoniec horko-ťažko doplazil k záveru. PO čase si nespomeniete na nič iné len na to hlúpo opakované hádzanie drobných kapitalistickým lakomcom. A samozrejme na herecký výkon Martina Hubu, ktorý si toho Leva fakt zaslúžil. Najhoršia je dejová línia s Kaiserom. Zuza Fialová naňho hodí pár zvodných pohľadov (ona ich vie, to treba uznať), Lasica utrúsi pár hlášok... a potom odídu. Nemá to absolútne žiadne smerovanie, rovnako ako celý film. Aspoň keby to malo tú dobovú atmosféru Postřižín, ale všetku snahu načisto zabíja televízny vizuál. Nemám rád Hřebejka, ale v jeho podaní by to nakoniec možno dopadlo lepšie... (27.03.2007)

Ač bych rád panu Menzelovi dal mnohem víc hvězdiček, už jen minimálně za tu SM předehru s proutkem na MFF v Karlových Varech, bohužel však nemohu. Nejvíce mě vadillo to skákání mezi jednotlivými časovými úseky. Myslím jak dějiny frčeli kolem mladého Dítěte to bylo -- událost --chvilka rozhoupávání a šup skok jinam a zase událost --- chvilka rozhoupávání a šup skok jinam. Na druhou stranu skvělá kamera mě jenom utvrdila, že nejkrásnější co kdy příroda vytvořila je ženské tělo . Myslím si, že po herecké stránce nemám nikomu co vytknout. Jo a knížku jsem nečetl, protože jsem chudej tak jsme ji během mrazů podpálil abych měl v pokoji teplo. Teď mě omluvte jdu si odskočit --chvilka rozhoupávání a šup skok jinam. (28.01.2007)

Chápu, že kniha, potažmo film chtěl nějakým způsobem „nastavovat zrcadlo“, když už použiji oblíbené hlášky z jiného Menzelova díla, složitým českým dějinám. Ale ono všechno působí tak odtažitě, že mě mnohdy napadlo, ve kteréže krajině tohle vlastně vzniklo. Pominu diskutabilní pohled na nakládání se sudetskými Němci, neboť mi – na rozdíl od pana režiséra – přijde zavádějící prezentovat černobíle jednoznačné stanovisko, a pár jedovatých slin raději vyplýtvám na herecké obsazení. Ať byl původní herecký výkon Ivana Barneva jakýkoliv, český dabing jej zprznil nehorázně. Z pusy, otvírané jako kdyby si nechtěl spálit patro horkým bramborem, vydává zcela neodpovídající slova a svou polohou neškodného blbečka se zcela míjí s vážně „naladěným“ Oldřichem Kaiserem, jenž by snad měl připomínat Dítěteho starší verzi. Ani trochu. Dojmu cizosti napomáhá rovněž množství německých a do češtiny netitulkovaných vět, jimž bych tak jako tak dal přednost před lámanou poněmčenou češtinou Julie Jentsch. Kvůli titulnímu hereckému páru a kvůli režii, která není chladná pouze při „slintání“ nad pěknými děvčaty a stoly prohýbajícími se pod nánosy jídla, mi bylo lhostejné, kam příběh směřuje a co se nám lopotně snaží sdělit. Jiným iritujícím faktorem Krále jsou špatné a přesto nadužívané digitální triky. Působí velmi rušivě. Stejně tak nesmyslný „retro“ prolog, připomínající němé grotesky a přitom obsahující mnohem méně prvků němé grotesky než následující minuty, kde již vůbec nejsou žádoucí. Spílat tvůrcům za reklamu na pivo (jakkoliv oblíbeného to moku Hrabala), táhnoucí se jako nit celým filmem, už nemám sílu. Zdlouhavý, nezajímavý, povrchní, ukrutně nedramatický, od podstatných motivů osekaný; takový je (asi na delší dobu poslední) zfilmovaný Hrabal. 30% Zajímavé komentáře: Tsunami_X, kiddo, Nathalie, Radek99, Cervenak, Bluntman, Davson, liborek_, Aiax, numi (18.10.2008)

ČEŠI NEBOJUJÍ. "Starosvětský" - ano, tak to bude. Menzelův nový film působí jako poslední zastávka rušné tramvajové linky. Jako místo, kde můžete v klidu rozjímat, místo, kde končí shon města a začíná příroda, jako místo, které je hraniční a na kterém si uvědomíte, co má význam. "Chtěl jsem být milionářem." A při tomto, "nic víc, nic míň" životním cíli, se náš hrdina dopouštěl osudových chyb - tu z hlouposti, tu z lásky a netušil, jak ho těch několik desetiletí semele. A až ke konci života pozná, co má význam. Tohle je klasický Jiří Menzel a Bohumil Hrabal (ten filmový) - tak, jak ho vnímám já a tak, jak si jej pamatuji. Spolu s překrásnou kamerou, zástupem kvalitních herců s charismatickým Oldřichem Kaiserem v čele či unikátní dobovou atmosférou to pro mě znamená nejlepší film roku 2006. Ach, jaká ironie, že počkat jsem si na něj musel až do třetího měsíce roku nula sedmého. Vím, snímek má chyby, ale vzhledem k bídné produkci v roce minulém a hlavně s přihlédnutím k tomu, že naprosto nechápu absolutní odsouzení či odpady některých, přidávám z devadesáti na sto. ZDE MAJÍ DOBRÉ PIVO. SEM BUDU CHODIT. (06.03.2007)

Dlouholetá pauza Jiřímu Menzelovi rozhodně neprospěla, jelikož z něj za tu dobu vyprchlo všechno cítění opravdového umělce. Jediné co zůstalo, je zručné řemeslo (společně s kameramanem Jaromírem Šofrem dělají opravdové divy), které však zoufale absentuje jakoukoliv šťávu v podobě autorského vkladu a opravdových emocí. Ty necelé dvě hodinky jsou naaranžovány v samoúčelně efektní kabátek, kterým Menzel chce navodit klasickou retro atmosféru a zároveň se trochu inovovat a přiblížit současným trendům (příšerné triky v podobě letících známek a peněz), bohužel výsledkem je neúměrný kýč (byť v několika případech záměrný). V tragikomickém ději se moc místa pro komiku nenašlo a na tragiku rezignoval Menzel úplně (vyjma postavičky vrchního Skřivánka ve fenomenálním podání Martina Huby). Ivan Barnev v hlavní roli vyplňuje pojem „pikolík“ do posledního detailu, zatímco filozofující Oldřich Kaiser jde tak trošku mimo celý děj, byť je jeho vypravěčem. Zbytek hereckého osazenstva tak příběhem pouze proplouvá (vyjma vzpomínaného Martina Huby) a nezanechávají po sobě ani kousíček hodný zapamatování – a tak se vlastně tváří celý film. Suchý průměr, nic proti ničemu, na kterém rozhodně nejde vidět, jak moc je tento projekt vysněný. Vysněný natolik, že se kvůli němu muselo i bičem práskat. (31.01.2007)