Reklama

Reklama

Obsluhoval jsem anglického krále

  • Slovensko Obsluhoval som anglického kráľa (více)
Trailer 2

Obsahy(1)

Číšník Jan Dítě toho v životě prožil mnoho a ocitl se nahoře i úplně dole. Začínal jako prodavač párků na nádraží, ale od chvíle, kdy poznal magickou moc peněz, toužil stát se milionářem. V hotelu U Zlatého města Praha poznal Jan zkušeného cesťáka a velkého labužníka Waldena, který mu dal řadu dobrých rad. Díky němu také nakrátko získá místo v luxusním hotelu Tichota, odkud odejde do pražského hotelu Paříž, bravurně ovládaného vrchním Skřivánkem, vzdělaným mužem, mluvícím mnoha jazyky a hrdým na to, že měl tu čest obsluhovat anglického krále. Od něj se Jan mnohému přiučí. Když nenápadně podrazí nohu oblíbenému číšníkovi hoteliéra Brandejse, postoupí na jeho místo a začne obsluhovat v salónku, kde se scházejí milionáři k opulentním hostinám. Vrcholem jeho kariéry je hostina, kterou uspořádá habešský císař, a za niž Jan získá řád místo pana Skřivánka. Z hotelu Paříž je vyhozen poté, co se v napjaté politické situaci po zabrání Sudet začne scházet s fanatickou Němkou Lízou. Ta ho jako partnera odmítá, protože není Němec, když si však Jan vzpomene na německé předky, vezme ho na milost a v době, kdy jsou čeští vlastenci popravováni po atentátu na Heydricha, se za něj provdá. Jan se vrací jako číšník do hotelu Tichota. Zatímco fanatická Líza odjíždí na frontu, Jan sbírá známky, které budou mít po válce velkou cenu, jak mu poradil pan Walden, který skončil v plynové komoře. Zahyne také Líza a Jan si po válce koupí za známky hotel Tichota. Skutečně se stane milionářem, ovšem jen nakrátko. (TV Nova)

(více)

Videa (4)

Trailer 2

Recenze (830)

Hakha 

všechny recenze uživatele

Reklama všude kde se podívám, cestou do školy, reklama v televizi, v časopisech, tak jsem se odhodlal a film Jiřího Menzela si pustil. Byl jsem překvapen, jež jsem prožil 2 hodiny nudného, nemastného a nezajímavého filmu u kterého jsem si říkal, že opět produkci nova šlo více o komerční úspěch, než o divácky atraktivní dílo. Možná většinu nepotěším, ale byl jsem přímo zhnusen zpracováním, výběrem hlavní postavy(Ivan Barnev) a obrovskou křečí Jiřího Menzela, a tak tuhle neskonale zbytečnou a uspávající jednohubku nemohu hodnotit jinak než 1 hvězdičkou... Film pro kina vypadá jak televizní inscenace, děj se nikam nesune, nezajímavá hudba, pro mě zklamání roku… ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Myšlenkový i tematický svět životního, dlouhou dobu trezorového Hrabalova díla je krajně nesnadný. Dějová přerývanost Hrabalových textů, nenapodobitelnost jeho osobitých souvětí pro filmaře tyto nesnáze dále násobí. Tak jako Hašek našel v Ladovi osobitého výtvarného tlumočníka svých textů, setkal se ke svému štěstí i Hrabal s filmařským mágem Menzlem. Skutečnost, že o zfilmování díla probíhal dlouhodobý nesmyslný spor mezi Menzlem a Kachyňou, snad prospěla jedné, nikoliv nepodstatné věci: kvalitě scénáře, který si Menzel, podobně jako Kachyňa, v době scénáristického polistopadového tvůrčího úhoru musel také napsat sám. Kompozice, založená na dvou posunutých úsecích života hlavního hrdiny, číšníka, hoteliéra, milionáře a posléze vězně s výstižným jménem Jan Dítě, je posunuta svým myšlenkovým základem hluboko pod povrch zdánlivě ospale plynoucího děje, který jakoby neustále čekal na svou krizi i katarzi. Ty se ovšem dostavují i nedostavují. Změna prostředí, v nichž se pohybuje mladý Dítě, je současně osobitým poznáváním První republiky od konce dvacátých let směrem k Mnichovu, okupaci a posléze únorovému převratu. Úhel, pod nímž je vnímána, je krajně neobvyklý a evokuje svět mannovského HOCHŠTAPLERA FELIXE KRULLA. Okouzlení světem bohatých je svádivé právě tak jako obtíže spojené s opravdu dětskou a dlouho až chlapecky působící postavou i vzhledem hlavního hrdiny. Postupně, protože je učenlivý a má své kontakty, krůček za krůčkem stoupá - v pracovních zařazeních i kvalitě hotelů, které ho zaměstnávají. Škola v hotelu PAŘÍŽ je zvlášť jedinečná a má skutečně světové parametry; spojuje-li se se schopností ukazovat účinně zuby, mění se ve zvlášť nadějný odrazový můstek k vyvrcholení životního snu - stát se hoteliérem prestižního stánku profesionální pohostinnosti. V druhé rovině zestárlý a zubožený opouští Dítě vězení zhruba na počátku šedesátých let a je postrkem poslán do stále nehostinného, zpustlého pohraničí těsně předchalupářské éry nesměle začínající zhruba od poloviny téhož desetiletí naděje a zklamání. Jako cestář se ocitá na okraji společnosti a má náhle nepřeberně času k bilancování své křivolaké, výmoly a balvany pokryté životní cesty. Kaskáda prvorepublikových obrazů se přerývaně lomí do vstupu dobových filmových sekvencí Mnichova a dalších následných událostí. Jemnost a něha Menzlovy filmové řeči odzbrojují přesností i jímavou lyričností svých postřehů i schopností vytvořit celistvý příběh se zřeteleným dějovým půdorysem. Herecký reřisér tak poskytuje velkou příležitost svým paralením kolegům, kteří ji také takřka dokonale využívají. Vedle dominujícího Kaisera (jeho role připomíná jinou jeho čerstvou roli v současné zajímavé televizní inscenaci ŽRALOK V HLAVĚ) se uplatňují další - Emília Vášáryová jako bordelmamá dokazuje, že jsou jen velcí a malí herci, ne však role; stejně upoutávají svou noblesností další slovenští velikáni Milan Lasica, Martin Huba a Marián Labuda; pověst, která ji předcházela, víc než vydatně potvrzuje rychle vyzrávající herectví Němky Julie Jentschové; svůj vrchol divákům předvádí i Rudolf Hrušínský III. Z některých scén až mrazí - srovnání genia loci prvorepublikového nevěstince pro nejbohatší klientelu s lebensbornem a následným lazaretem je působivé svou mrazivou gradací; elegancí přímo baletní vedle číšnických produkcí zapůsobí hostina pořádané něgušem Haillem Sellasiem I. v hotelu Paříž, od něhož Dítě vlastně nahodile dostává řád; o zrcadlové scéně ze závěru i Dítětově běhu za vlakem odvážejícím Židy do koncentračního tábora platí totéž. V tomto výčtu kvalit včetně kamery, která se doslova mazlí jak s drsnou pohraniční krajinou, tak detaily hotelových interiérů, hudbou, která je dalším rozměrem menzelovské poetiky, i cudně rafinovanou něžností erotických scén, vyvažovaných chovným zaujetím lebensbornu, by bylo možné pokračovat. Jisté je jedno: nepochopení, na které jeden z nejlepších polistopadových filmů naráží u podstatné části filmového publika i účastníků tohoto fóra, vypovídá velmi málo o kvalitě díla, ale mnoho o rázu naší doby. To však nemůže nic změnit na faktu, že Menzel v zenitu své tvůrčí dráhy vytvořil mistrovské dílo, které podle všeho završilo magickou řadu jeho pověstných hrabalovských adaptací (adaptací, které samy o sobě jsou stejně skvělým výtvorem jako jejich literární předlohy). () (méně) (více)

Reklama

novoten 

všechny recenze uživatele

Menzel se vrátil za kameru, aby ukázal další tvář lidskosti. Jenže zapomněl, že když v jeho dřívějších výletech fungovala, bylo to díky upřímnosti a ne díky tomu, že se naivní hrdina s pitomým úsměvem protlouká světem falše - aby se v něm nakonec začal sám s radostí rochnit. Režisérova libůstka v adaptování jasně daných figurek, která tak dokonale funguje v Postřižinách, tentokrát fatálně selhává ve chvíli, kdy se z Krále začne stávat pokus o něco víc. Ten totiž nevyhnutelně vyzní zcela hloupě. Češi jsou buď zbabělci nebo ublížení vlastenci, Němci nežijí ničím jiným než oddaností Hitlerovi a když už přijde Vítězný únor, nesmí chybět usměvaví komunisté, kteří přece chtějí vše rozdělit lidu. Copak může být něco polopatičtější, než právě tyto figurky? V takových chvílích mizí z tváře poslední úsměv, který pramenil z toho, že když už nedostanu pořádný příběh, alespoň je vinoucí nit ověšena mnoha pokusy o "milé výjevy ze života". Bohužel těch pasáží, kdy se neděje zhola nic a skupinka bodrých obtloustlých pánů mlsně kouká na polonahou slečnu, je moc. Tak moc, že se z Menzelova plánovaného kariérního vrcholu stává občas až mučení a důkaz, že u kvalitativního dna českého filmu se může ocitnout opravdu kdokoli. ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Mně se to všechno dost dobře nezdá. Tak nízké hodnocení tak dobrému filmu řekl bych dost škodí. Sice jsem zde měl dlouhou dobu pětihvězdičkovou dardu, kterou né a né setřást až jsem se jednou (pár měsíců, potom co jsem film viděl) rozhodl pro rezolutní čtyřhvězdičkový zákrok. A taky napořád. Pan Menzel sice natočil hezký film, jen je trochu zvláštní tím jak je zmatený. Není špatný, to určitě né, jen mám takový pocit, že se například Postřižinám nedá rovnat co se kvalitou textu, hlavně textu týče. Sice je to expert přes Hrabala, ale čeho je moc, toho je příliš. A i samotný Jiří Menzel to věděl a čekal dlouhou, předlouhou dobu než se odhodlal něco takového jako je právě tento film natočit. Sice jsem knihu nečetl, zatím, pouze viděl film, ale i tak jsem spokojen. Závěrečnou scénou s Kaiserem mi to všechno trochu spadlo do stojatých vod, ale bez ní by to prostě nemohlo být ono a jinak by se to vyřešit ani nedalo. Tak si tento film pamatuju ne jako ten, který se opravdu povedl, ale ten, který zaznamenal jako jeden z mála větších úspěch ve světě než tady a to je pro pána autora veliká škoda. Ale co naplat, jedinou roli hodnou zapamatování je nejspíš vrchní Martin Huba. Ten se mi tam jediný opravdu hodil. Samotný Jan Dítě v podání Ivana Barneva je sice hezký nápad, ale experimentů v tomto filmu je opravdu požehnaně. ()

sepp 

všechny recenze uživatele

po shlednuti cele metraze tohoto dilka jsem shledal zajimavou / zapamatovanihodnou JEDINOU (!) scenu, a to kdy hlavni hrdina jakozto hlavni poskok na place "pluje" po parketach, obletujic zakazniky. Za to prvni hvezda. A druha za onen krasny ksichtik te bloncky z prvni tretiny, jejiz jmeno si nepamatuji? A jaktoze si ho dovoluji nepamatovat? Protoze jsem se tak priserne nudil!! Opravdu zklamani s velkym Z. ()

Galerie (63)

Zajímavosti (37)

  • Na začátku filmu sleduje Jan Dítě (Ivan Barnev) v hospodě štamgasty a mezi nimi i pana zvěrolékaře. Hned v dalším záběru ale pan zvěrolékař do hospody teprve přichází a Dítě mu navíc ještě přisunuje židli. (Mr.Hudson)
  • Film se stal nejlepším snímkem 1. ročníku MFF v albánském přístavu a letovisku Drač. Získal ocenění Zlatý gladiátor. (hippyman)
  • Sadská, ve které měl Hrabal chatu a kam chodil do hospody, zaslechl vzpomínání číšníka na předválečnou dobu, které díky fenomenální paměti během 18 dní přepsal do novely „Obsluhoval jsem anglického krále“. (sator)

Související novinky

Zemřel Josef Abrhám

Zemřel Josef Abrhám

17.05.2022

České nebe se rozrostlo o další velkou hvězdu, ve věku dvaaosmdesáti let totiž zemřela jedna z nejvýraznějších postav naší kinematografie, Josef Abrhám. Oblíbený herec se poslední dobou bohužel… (více)

Kino na hranici: hvězdy na těšínském nebi

Kino na hranici: hvězdy na těšínském nebi

22.07.2021

Letos se v obou Těšínech budou slavit prázdniny s filmem. Na přelomu července a srpna se po pandemické přestávce diváci setkají naživo v rámci filmové přehlídky „Kino na hranici”. Co je čeká? „Loňský… (více)

Zemřel Milan Lasica

Zemřel Milan Lasica

19.07.2021

Ve věku 81 let včera večer zemřel slovenský herec, režisér, textař a humorista Milan Lasica. Rodák ze Zvolenu má k dnešnímu dni na svém kontě přes stovku filmových a televizních rolí. Umění se… (více)

Zemřel Jiří Menzel

Zemřel Jiří Menzel

07.09.2020

Ve věku 82 let zemřel v sobotu večer český oscarový režisér Jiří Menzel, informaci v neděli prostřednictvím sociální sítě zveřejnila jeho manželka Olga. Světoznámý tvůrce, jenž se v posledních letech… (více)

Reklama

Reklama