True

Nejzdařilejší povídka z celého filmu Paříži, miluji Tě, to každopádně. Ale především asi nejlepší „kraťas“, který jsem kdy viděl. V dané délce maximálně úderný, emočně rozmanitý a silný, výborný ve všech svých složkách. Zároveň nabízí asi nejefektivněji shrnutý romantický vztah vůbec. Pro mě osobně je True z mnoha důvodů velkou srdcovkou, kterou si můžu pouštět pořád dokola a nikdy mě neomrzí (především tedy ta převažující část odehrávající se za doprovodu hlavního hudebního motivu). (02.07.2015)

Tykwer umí "klipy" a umí i lyrické filmy o pocitech. A True je výborně sestříhané, dynamické, s muzikou od osvědčené party Tykwer/Klimek/Heil, a má samozřejmě Natalie. Ale má být také emocionální a skrz Thomasův asi sedmiminutový osud má divákem nějak hnout. U mě se to nepodařilo a True tak v mé hlavě zůstává jen variací na téma etudy včera i dnes a formální vzpomínkou na Lolu. Srdce se to ani nedotklo, bohužel. Asi mě od doby jedné Hitchcockovy scénky netankují jisté vypravěčské kličky (schválně to taky zkuste říct nedebilně bez spoileru;)). 70% za moc dobré řemeslo, poklepání po rameni ve stylu "jo, vím jak jsi to myslel", a nádavkem drobná kletba vůči režisérovi, protože jsem chtěl jít spát, ale najednou nějak potřebuju slyšet větu: ”Lola, wenn ich jetzt sterbe, was würdest du machen?” a to, co po ní následuje. (15.07.2011)

I see you - nejromantičtější vyznání, kterého se vám může ve filmu dostat:) Nejlepší povídka z Paříže, skvělá pointa, střih, nápad, herecké výkony, tempo, režie.....všechno to dohromady tvoří úžasný celek. Působivá scéna v přelidněné hale, kde se poprvé hlavní hrdinové objímají, po druhé od sebe stojí metr, po třetí jsou k sobě otočeni zády a po čtvrté tam nejsou vůbec. Lépe by snad ani konec vztahu beze slov vyjádřit nešel. 100% (02.02.2010)

Dokonalá demonstrace toho, jak lze i na malém prostoru vykouzlit mnoho citu. Jestliže je tato krátká filmová povídka součástí antologie Paris, je t'aime, důležitější je v jejím případě spíše ta láska, než Paříž. Milostný vztah je zde ukázán v jeho celistvosti, od nezapomenutelného seznámení, přes svěží start, malé roztomilé partnerské rituály, jež se mění postupem času v ubíjející rutinu až po... Ha a já bych vám to pomalu celé vykecal. Lepší bude, když se na to mrknete sami. Nicméně stojí to za to, uvidíte... (30.06.2016)

Paris je t´aime bylo pro mě obrovským, nepopsatelným zklamáním, ale tahle povídka Toma Tykwera mě přivaděla a stále přivádí do euforie, jelikož si ji pouštím i několikrát denně. Naprosto úžasně zkratkovitě zachycený vztah dvou lidí. Je to ta nejlepší filmová povídka všech dob. Úžasná hudba, úžasná francouzština, úžasní herci, úžasný zážitek. (05.10.2008)