Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Dvoudílná televizní inscenace podle tří her Jaroslava Vrchlického ("Drahomíra", "Bratři" a "Knížata") se vrací k počátku našich dějin, do období budování českého přemyslovského státu. Nechce být jen historickou kronikou, ale vyprávěním o lidech, kteří ve své době na sebe vzali odpovědnost za společnost a naplňovali ji se vší důsledností. První část zachycuje období od smrti knížete Vratislava (921), kdy vládla jeho manželka Drahomíra, až po zavraždění Václava (935). Jak naznačují dochované legendy, bylo první období Václavovy vlády naplněno boji a vnitřními konflikty. Druhá část pokračuje obdobím vlády Boleslava III. Ryšavého. Vypráví o schopnostech lidí uskutečňovat dějiny, o posedlosti mocí, která musela být získána proti všem, kteří stáli v cestě, i proti vlastním, nejbližším… (Česká televize)

(více)

Recenze (13)

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Drahomíra je otřesně nudná, Knižata jsou jen nudná. Obojí doprovází hnusná hudba. Choreograf měl být svázán do kozelce a pohozen do hluboké jámy, aby již nikdy nemohl dát jakýkoliv pokyn k jakémukoliv tanci. Herecké obsazení je sice luxusní, ale jediný, kdo dokáže alespoň trochu rozehnat nudu, je Munzar. Vidět tyto nezdařené inscenace je ztráta času, smysl to má snad jedině, pokud chcete vidět dva nadějné mladé herce ve svých téměř posledních rolích. ()

Crocuta 

všechny recenze uživatele

Seba to upřesnil zcela správně. Tahle inscenace - a zejména její druhá část - patřila k nočním můrám mého dětství. Krev, sobectví a bezohlednost - tak se rodil český stát, ostatně stejně jako kterýkoliv jiný stát té doby. Vynikají nadprůměrné herecké výkony "bratrského" tria Munzar, Somr, Štěpánek. Syrové, kruté, ale nadmíru poučné. ()

Reklama

Marthos 

všechny recenze uživatele

Hra o moci. Moci, která je posedlá sama sebou. A také hra o smrti, která je činem. Souboj Jany Hlaváčové a Dany Medřické i Luďka Munzara a Rudolfa Hrušínského patří k velkolepým okamžikům československé televizní historie, k těm hereckým kreacím, jimž nezbývá než složit hold a úctu i v současnosti, která toho k obdivu a uznání nabízí zoufale málo. ()

elizabeth_ba

všechny recenze uživatele

Zatím viděn pouze první díl. Na můj vkus příliš velká umělecká licence co se týče historie (zřejmě už u autora předlohy Jaroslava Vrchlického, pořád ale přijatelná ve srovnání s Hálkem nebo Hilbertem), trošku poplatné době a hodící se spíše na divadelní prkna, ale Luťanského (byť zde v celkem atypické roli) vidím vždycky tak ráda, že jsem schopna nad tím vším přimhouřit oči. Hodnotit budu až po zhlédnutí druhého dílu. Za tento by to byly (necelé) čtyři hvězdičky. ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Tyto počiny naší televize, které spadají v jedno s řadou dalších historických televizních inscenací, televizních filmů i filmů hraných představovaly ve své době - ještě více to platí také dnes - skutečné otevírání oken do naší historické paměti. Toto pozoruhodné období uzavřela první polovina devadesátých let inscenacemi her Ferdinanda Peroutky (ŠŤASTLIVEC SULLA) a zejména Oldřicha Daňka. Pozoruhodné byly i inscenace zahraničních autorů. To loňské listí je ale po čertech staré! ()

Galerie (6)

Zajímavosti (3)

  • Název Pouť králů je pro desáté století zavádějící. Nikdo z aktérů první ani druhé části králem nebyl. Českým králem se stal až vnuk Oldřicha Vratislav a dědičný nárok na královský titul získali Přemyslovci až roku 1212. (Pedro72)
  • Poslední film Petra Svojtky. (M.B)

Reklama

Reklama