花より男子
Boys Over Flowers
Hudba:
Kósuke JamašitaSérie(1) / Epizody(9)
-
Season 1 (2005) - 9 epizod
Obsahy(1)
Makino Tsukushi je obyčejná středoškolačka, která se díky dobrým výsledkům dostala na prestižní školu pro lidi z vyšších vrstev. Všechno je v pořádku do doby, než se na škole objeví nová studentka Sakurako. Sakurako je totiž tak nešikovná, že vyklopí oběd na Domyoujiho Tsukasu, vůdce F4, čtyřčlenné bandy milionářských synků, kteří díky penězům ovládají celou školu. Tsukushi se dívky zastane a tím pro ni začne to pravé peklo. Jenže je to právě Tsukasa, kdo to nakonec zastaví. Domluví si totiž s Tsukushi rande.
Celá škola žije jen vztahem chudé dívky a bohatého synka. Jenže to je proti mysli jeho matce i třem dívkám, které by chtěly získat členy F4 pro sebe. Tsukushi je navíc tajně zamilovaná do Tsukasova nejlepšího přítele Hanazawy Ruiho, který odjíždí do Francie, aby se později vrátil právě kvůli téhle dívce.
(ČSFD)
Recenze (19)
Dobrý japonský seriál, který je doprovázen příjemnou hudbou a celkově i zajímavým příběhem, který nemá rozuzleného konce. Po shlédnutí první série jsem nevědel co si mám myslet a co mě film vlastně dal, ovšem proto je tu druhá série. Kdyby nebyl seriál tak zdlouhavý, měl by u mě za 5, ovšem některé scény jsou až příliš roztahané, což člověka začne nudit. 80 % ()
Kolem čtvrtého dílu to začalo být hyperbolicky vtipné bez posledního zbytku zábran :-) Část humoru se točí kolem slovních hříček se čtením znaků, což se ukazuje už parodií na přísloví v názvu. Co do popisu... Spousta anime je točena kresleně proto, že je to prostě levnější, než kvalitně točit hraný film. Jakože např. kulisy Tokia, které jako obvykle rozdupe nějaká ta příšera, jdou líp nakreslit než udělat modýlek tak, aby vypadal věrohodně... Nebo pokud chceme, aby dvanáctiletá děvčátka hrála nymfomanky jako v normálních japonských seriálech, je to taky jednodušší nakreslit, než ukecávat rodiče, že by se to stejně za rok za dva naučila ve školní družině. Vůbec už nehledě na to, že je v Japonsku poměrně málo herců, kteří nejsou tak trochu prkna -- zatímco kresleným postavičkám Stanislavského do hlavy vtlučete. Mou obvyklou drobnou oklikou se dostávám k tomu, že jen málo hraných filmů či seriálů je natočeno rozmáchle "neomezeným" stylem obvyklým v anime. Ani hrané předělávky nebývají ve výrazových prostředcích doslovné (to by je neměli důvod přetáčet), ale jsou zpravidla "zcivilněné". V Hana yori dango je silnou stránkou naopak přehnaný důraz na obvyklé prostředky v anime -- takhle by to zkrátka bylo kreslené. Pomrkávání na kameru není pomrkávání, ale občas úplné vyskočení z role a komentování, co to točíme... Přehnané rekvizity, na hlavu padlé rodiny (bohaté i chudá), dialogy animearchetypální, přeplošené postavy, kamera jako v anime atd... Lahůdka, která neobyčejně potěší. Nejvíc mě bavila asi Okami-san (Kato Takako) a její vypravování o bývalých láskách... ()
Nevím, proč to nikdo nechce komentovat, asi to všem přijde zbytečné. Nicméně tu něco vyplodím, neznám původní mangu ani anime, viděl jsem rovnou tohle. A dostalo mě to. Tsukushi Makino chodí na elitní střední školu pro bohaté byťsama je chudá. Do cesty ji navíc přijde F4 parta zlovolných bišíků, která terorizuje svými red notices celou školu. Chcete emoce, slušný příběh a postavy, které vás dostanou, aniž by jste se styděli, za žánr jdrama? Tohle je volba pro vás, druhá série je samozřejmě pro fandy nezbytnost. Za sebe ještě musím dodat, že kdysi před lety tenhle seriál stál na počátku zájmu o asijskou seriálovou tvorbu. Jednoho tmavého večera v Praze na Yuki festu sem zahořel zvědavostí, co to vlastně je za žánr...:) A ty krvavé následky znají a cítí v mém okolí mnozí dodnes... ()
Jeden z mých nejoblíbenějších seriálů, i když do TOP10 se mi nevešel. Příběh o tom, že "pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí" musí zaujmout snad každého (no jo, já vím, že je to úlet, ale tak nějak mě to teď napadlo ;^) ). Taky je o tom, že kam čert nemůže nastrčí ženskou a ta udělá z obávaných vůdců školy v podstatě sympatický chlápky. A taky je o tom že jsem celou dobu hučela do dcery ať mi prozradí, kdo bude nakonec ten šťastný, protože já byla pochopitelně na straně toho neúspěšného. Tedy většinou, pak ale přišla scéna, kdy mi toho, který mi moc neseděl bylo neskutečně líto a stejně jako Makino jsem začala tát. Tála jsem dlouho, předlouho a stejně bych dala přednost tomu druhému... Komu? Podívejte se a uvidíte. :^) ()
Jo, mně se to líbilo. Moje nejoblíbenější scéna - a fakt je, že jsem na ni čekala od té doby, co jsem viděla, jak Makino ochraňuje snad v každé fázi věku svou kamarádku - je ta, kde dá Domyoujimu pěstí. Jo, to jsem si pěsti připravovala s ní a fandila a když ho položila jednou ranou na lopatky, tak to bylo takové veselé victory! :oD Takže já jsem spokojená. Jen nechápu, proč většina japonských seriálů, které jsem viděla, mají úplně stejný konec. To je prostě k nas****. ;-) Ale tak je to seriál na úplnou pohodu :-) Přeloženo. ()
Reklama