The Picture of Dorian Gray

V prvom rade musím isto pochváliť bravúrnu, ale skutočne progresívnu kameru Harryho Stradlinga, ktorá je tak neuveriteľne prepracovaná, strhujúca, normálne zo seba sála zimomriavky, ktoré ma strašne znepokojovali, či znervózňovali, že ma tým pádom po celý čas FASCINOVALI, a to je u mňa vôbec prvá doména, kvôli čomu som išiel do filmu, mal som nejaké - také vnútorné pocity, že toto bude niečo poriadne husté, a verte mi, ako znalcovi, že mám definitívnu, nefalšovanú pravdu ! Videl som veľa tzv. oscarových - ocenených, kde ku Vittoriovi, pridávam tohto pána Stradlinga ! Ďalšia vec, ktorá ma utvrdila v plnom hodnotení, sú geniálne herecké výkony, takmer všetkých zúčastnených, asi najviac u predstaviteľa Doriana Graya, čiže postavu portrétistu, si zahral HURD HATFIELD, ten mi pripomínal dve nespochybniteľné stálice - nemého filmu, a to BUSTERA KEATONA a RUDOLPHA VALENTINA, videl som v ňom presne tento MIX, ktorý uvádzam, zvoľte si ľubovolné poradie, kto z nich je, ako prvý ? Cynický, cynickejší, najcynickejší, tak sa bude postupne profilovať DORIAN GRAY, pretože sa zoznámi s extrémne namysleným, povýšeneckým, arogantným LORDOM WOTTONOM, chlap s vysokým EGOM, ako Mount Everest, mu postupne natlačí kaleráby do hlavy o večnej MLADOSTI, čo si následne vsugeruje do mozgu, a s tým sa načisto stotožní ! Prestal očividne starnúť !!! Lebo On si želá ostať taký, aký je zachytený maliarom BASILOM, ktorý ho v úvode zvečnil na maliarskom plátne. Jeho POVAHA sa začne prispôsobovať samotnému OBRAZU, ktorý sa mení zo dňa na deň, presne v takom duchu, v akom sa nesie Dorian... A to som ešte ani nepovedal, ako bude na konci obraz vyzerať... ? Zo samotného aktéra sa vykľuje to isté, čo zo spomínaného umeleckého diela. Film je síce, typicky klasicky hollywoodsky čiernobiely, ale podotýkam, že sa v ňom mihne i farba, a to myslím samotného OBRAZU DORIANA GRAYA. Toto je tak pekelný film, je taký pochmúrny, náladový, depresívny, cerberovský, až to nie je pekné !!! (26.04.2017)

Neporozumivá hororová adaptace úžasného Wildeova románu, pomíjející jeho stylové bohatství a mnohotvárnost a akcentující jen některé – magické, tajemné, hrůzostrašné – prvky na úkor těch ostatních – především esteticistních a dandyovských, jež mylně převádí na dobová, dobově příznaková klišé. S takovýmto naivním přístupem, tvrzeným mdlou mizanscénou a nevěrohodným herectvím, by selhala filmová ztvárnění i „strašidelnějších“ Machenových próz či antikvářských hororů Montagua R. Jamese, natožpak tohoto kanonického moderního díla. Zapomenutelný digest hodný prudšího seškrtání. (18.08.2014)

Na dobu vzniku je to docela slušný, hororově laděný film. Předlohu neznám, proto nemohu soudit, jak se jí přiblížil či vzdálil. Ale více než 70 let starý film a ani chvíli nenudil, dokonce se dostavil i úlek. Mladá Angela Lansbury aneb slavná Jessica Fletcherová z To je vražda, napsala, byla velmi krásná. A ještě více Donna Reed, Dorianova druhá snoubenka. Představitele hlavní role, Hurda Hatfielda, vůbec neznám a myslím si, že se na temnou roli věčně mladého zloducha hodil. Upozorňuji všechny potenciální diváky, že ve filmu se hodně, ale opravdu hodně mluví, je tudíž náročný na uši, případně oči. (04.05.2017)

Šílený nefilm. Líná adaptace, kde lidé přeříkávají věty z knihy a vypravěč předčítá, co nedokáže režisér ukázat. A pokud k nějaké změně došlo, nejspíš kvůli ušetření času, jde o výrazné rozmělnění smyslu Wildea. Učebnicová ukázka tragicky špatného uchopení literární předlohy, které není dost odvážné, aby se vydalo vlastní cestou, tak u něj vadí jak věrnost, tak i odklony. Jediný zajímavý nápad je zahrnout v černobílém filmu pár úderných barevnách záběrů, ale to je velmi málo. (13.05.2017)

Pozoruhodná adaptace s několika výtečnými nápady - z nichž nejvíce asi upoutá práce s barvou: Ta je v tomto jinak černobílém snímku průvodkyní temných sil, když se objevuje pouze při záběrech na neblahý Dorianův portrét, na nějž se všechny postavy i kamera zdráhají pohlédnout. Skvělí jsou také herci (zejména představitel cynického lorda Wottona Hurd Hatfield) či užívání hudebních motivů - jako je melodie spjatá s nevinnou naivně šťastnou písní o žlutém ptáčku či naopak s nádhernou, ale mírně zlověstnou Chopinovou předehrou, která pro Doriana symbolizuje strach ze ztráty mládí a nevinnosti. (13.10.2009)