Zvětšenina

najlepší antonioniho film, ktorý som doposiaľ videl (aj keď kvôli čistému svedomiu musím povedať, že som toho od neho zatiaľ nevidel veľa), pasáže, keď jazdí autom, kompozície záberov v ateliéri, nápady ako skupina mímov, kúpa vrtule a podobné veci sú jednoznačne úžasné. kdejaká hollywoodska hlava "mazaná" by z tohhto námetu pevne verím pokojne vytrieskala priemerný thriller, lenže Michelangelo natočil pokojným tempom nepokojný film o tom, že (to bolo prvé, čo mi napadlo keď sa objavil titulok THE END), niekedy je lepšie isté veci nevidieť a nevedieť a že realita nemusí byť totožná s tým, čo vidíme a naopak. Pre mňa osobne silný filmový zážitok. (01.03.2007)

Geniálně budovaný film, který nesedne každému, pravý filmový fanoušek ho ale musí ocenit 2x tolik jako normální divák. Komplexní film, který fakt není pro každého a partu, kteří si spolu film pustí může dohnat k rozporu o tom jestli je film pozérskou pseudo chytrou sračkou nebo velmi složitým filmem, který se toho snaží opravdu hodně říct i když není snadné tyto věci jen tak pochopit a rozluštit. Krom chvilek spojených s trošku topornějším tempem mě vlastně nenapadá na co si jinýho stěžovat...... (03.12.2019)

Velmi podivný snímek, který vyložené ztrácí čas i potenciál některými zbytečnými scénami, jež filmu nejen že nikterak nepomáhají, ale dělají z něj těžkou nudu (prvotní zdlouhavé focení či dívčí souboj v ateliéru). Základ příběhu se dostává do popředí jakoby náhodou a když to člověka začne i bavit, tak je náhle po všem. Jediné, co jsem schopen do mého hodnocení vtěsnat, je velice dobrá režie a skvělá dobová atmosféra či povedené absurdní, částečně snad i metaforické výjevy, jako byl zcela nehybný koncert a následně boj o kus rozbité kytary. Osobně jsem čekal něco jiného...daleko silnějšího, zvlášť, když se tu distributor ohání větami jako - Filozofická esej o nemožnosti uchopit objektivní pravdu. (24.05.2018)

Hodně jsem se těšil na tento film, poté co jsem si přecetl mnohé oslavné recenze... ale musím říct, že jsem se opravdu nudil... Antonianiho si vážím, ale na Blow up mě fakt nic obzvlᚍ nezaujalo... 1. 3. 2007 : Je to jako nějaký řečník, který chce rozvézt debatu o zajímavém a hlubokém tématu, ale který si usmyslel, že to vyjádří pantomimou, takže mu nikdo nerozuní, i když by všichni hrozně moc chtěli (a tím vůbec nechci říct, že by filmy měly být postavené na dialozích). A nebo jinak : Jsou vinaři, kteří vám nalejí a nechají vás hádat, co je to za odrůdu, ročník, trať - a strašně je to baví. A pak jsou vinaři, kteří vám nalejí, vysvětlí všechno okolo a poslechnou si, jak vám chutná. Zvyšuju ze dvou na tři, ale ani nevím proč - snad z úcty ke starému klasikovi. (13.04.2005)

Fotografování je zálibou pro všechny, kteří nejsou umělci, ale rádi by byli. Neměl jsem během sledování pocit, že sleduji jedno z nejslavnějších děl světové kinematografie. Spíše jsem měl pocit, že sleduji něco, co už dávno přežvýkal zub času, a co dovedou docenit výhradně starší generace. Na člověka rozhodně dýchne velice příjemná atmosféra doby, kde se všichni měli rádi a pokoušeli se vyrábět děti se všemi, se kterými to bylo jen trošku možné. Film je vhodný spíše k promarněným hodinám jeho hlubokou analýzou, nežli k příjemnému diváckému zážitku, který jsem hledal já. Hlavní hrdina mě bohužel nezaujal natolik, abych měl zájem se hlouběji prohrabovat v útrobách jeho mysli. I když mám existencialismus velmi rád, tak tento snímek nebyl úplně mým šálkem kávy. Budu s dovolením hledat umění někde malinko jinde. Viděno v rámci Filmové výzvy 2017, která se lehce protáhla. Film mi vybral můj kámoš Milan. (14.05.2018)