Majestic

Trošku mě mrzí, že tak dobrý film jako Majestic je tak málo posílán do kin, do televize a také na DVD,atd. Náskýtá se zde další důkaz, že Jim Carrey umí zahrát skutečně VÍC než "jen" týpka s gumovým obličejem ve svých komediích. A nejen to, film má skvělý příběh a ani mi nevadilo že si to Frank Darabont troufl nátahnout na uctihodných 152 minut, jelikož pořád se bylo na co dívat a pořád bylo co chválit, co se kvality týče. Oblíbený režisér nezklamal a oblíbený herec nejen nezklamal, ale také překvapil. (03.01.2009)

Námet u mužovi so stratenou pamäťou je filmársky vďačný. Dokonca si myslím, že na túto tému bolo nakrútených viac filmov, ako sa takýchto prípadov reálne stalo. Pretože čo je krajšie, ako vytvoriť nový životný príbeh? Čo je výživnejšie ako fabulovať, náhle rozsvietenie pamäťových buniek, riešenie dilemy po rozpamätaní sa? Keď k tomu pripojíte obdobie mccarthizmu (radikálneho antikomunizmu v USA, kedy bolo viacero známych osobností vedeckého a umeleckého života nespravodlivo obvinených a potrestaných za propagáciu komunizmu v USA) a radosti spojené s obnovením zaniknutého elegantného malomestského kina, o výborný film by malo byť postarané. Nuž malo byť. Úvod a záver to potvrdzujú. Elegantne nakrútené, v duchu pocty starosvetským komerčným americkým drámam z obdobia, v akom sa dej odohráva. No medzi začiatkom a koncom sú veľké plochy obrovskej nezáživnosti. A to zráža celú snahu tvorcov do podpriemeru. (09.07.2020)

Tak ani na nejaky piaty pokus som tomu neprisiel na chut. Stale pokladam za zbytocnu uvodnu dvadsatminutovku a mrzi ma, ze od zaciatku vieme, ze Carrey nie je Lukom. Vdaka tomu je minimalne prvu polovicu film dost nudny pretoze neponuka nic, cim by zaujal. Teda az na tu otravnu liniu s protikomunistickym honom na carodejnice. V druhej polovici sa uz konecne zacne nieco diat aj v mestecku a cele to korunuje finale pred sudom v ktorom ma Carrey emotivny prejav. Nikdy som nevidel ziadny film od Franka Capry, ale pokial malo byt hlavnym zamerom tohto filmu vzbudzovat v divakovi lepsie vlastnosti a pôsobit pozitivne, tak sa mu to dari bohuzial iba vo finale. Vsetko co mu predchadza pôsobi, jak keby isli vsetci len na pol plynu. Najväcsi problem vidim v nudnom a nevyraznom scenari, ktory ani nedava prilezitost vyniknut hercom. V predoslych Darabontovych filmoch dokazali zaziarit herci aj v epizodnych ulohach. V tomto filme pôsobia nevyrazne aj hlavne postavy. No a naviac mam osobny problem s Carreym. Ako komika ho zboznujem, ale v dramatickych ulohach mi nikdy nesedel. Vysledok je pre mna priemerny film s emotivnym zaverom. Jednoznacne najslabsi Darabontov film. 6/10. (14.11.2016)

Třetí celovečerní film Franka Darabonta (pominu-li jeho televizní tvorbu) a zároveň jeho film nejslabší... Majestic měl být zase velké, epické vyprávění na pomezí mýtu a síly klasického dramatu, ale nějak se divákovi postupně mění před očima a modifikuje v sice nadstandardní, ale přeci jen lehce kýčovitou filmovou zábavu. Cítím tu takový napoleonský komplex (nemající nic společného s výškou postavy) - tvůrci chtěli vítězit na mnoha frontách najednou a celá taktická složka, tedy koncepce snímku, se jim trochu rozvolnila a rozpadla. Majestic má několik silných motivů - v základní významové linii byl zřejmě myšlen jako poklona klasické éře Hollywoodu. Což se dá spokojeně kvitovat, i když právě stylizace ke kýčovité estetice té doby tomuto filmu z dnešního pohledu trochu láme vaz. V další rovině najdeme téma mnohem závažnější - padesátá léta a dobu, což film spojuje s mnoha dalšími podobnými snímky s touto tématikou - obdobím mccarthismu, honu na komunistické ,,čarodějnice" (lze ho chápat jako mnohem mírnější paralelu k padesátým létům ve východním bloku). (Nejblíže je Majesticu asi konverzační komedie Na černé listině, v níž exceluje Woody Allen, či vynikající černobílé drama George Clooneyho Dobrou noc a hodně štěstí a samozřejmě životopisné drama Trumbo...) Nevím, jak byla tvůrci zamýšlena příběhová eskapáda, každopádně toto rámcové uvození příběhu trochu ztrácí sílu svým odklonem k romantickému a patetickému dějovému vzorci...(dualita světů - čistota a nezkaženost toho maloměstského x iluzívnost či zdánlivá idyličnost, pod níž je ale skryto pokrytectví a politikaření toho velkého, hollywoodského...) Hlavní hrdina se na základě ztráty paměti stane někým jiným, těžiště se přesune spíše k úvahám o ztrátě a znovunalezení domova a lásce, rodičovské i té partnerské... Co ve filmu funguje ale velmi dobře, je ukázněné a seriózní herectví představitele hlavní role Jima Carreyho. Jeho charismatický výkon je kladnou devízou tohoto snímku. Frank Darabont klade pro něj zcela příznačně důraz na humanitní ideály a lidské poselství svého snímku, film má dojímat, ale i morálně a eticky vzdělávat. Tvůrčí postup typický nejen pro mainstreamový hollywoodský proud ,,rodinných" dramat, ale i pro analogie v dalších národních kinematografiích - v té naší je analogií třeba scenáristický přístup Zdeňka Svěráka či režisérský Jana Hřebejka... Sám Frank Darabont by ale nejspíš rád slyšel v téhle souvislosti jméno hollywoodského vzoru - režiséra Franka Capry... (25.11.2007)

Když je zde široko daleko nejlepším hercem Bob Balaban jako předseda výslechové komise, lze předpokládat, že film se pro mě stane kořistí nízkého hodnocení. Carrey zkrátka nemá na to hrát charakterní role a nezapadne do nich s takovou lehkostí jako do ztřeštěně komických. Navíc film působí už na tehdejší rok vzniku poměrně zastarale. Takže tentokrát v kině The Majestic dávali nudný film s kdysi populárním komikem postupně upadajícím v zapomnění. Klady: nepříjemně přesvědčivý Bob Balaban, výprava, neohraný námět. Zápory: Jim Carrey mně do role nepasoval, televizní režie, film bez tempa, žánrově obtížně zařaditelný, nudné a natahované pojetí, nezajímavé zpracování, dramaturgicky nezvládnuté, velmi zdlouhavý film. Mé hodnocení: 40% (17.02.2013)