Majestic

„Jsem na černý listině? Tak jsem sakra na černý listině?!“ - „Žádná černá listina není.“ - „Ovšem. Žádná není. Studio se k tobě jenom nechce znát.“ Když si klidně žijete v 50. letech v USA a najednou se dozvíte, že jste se znelíbili Výboru pro neamerickou činnost, může se vám během chvilky zbortit celý svět. Začít někde jinde pod novou identitou je pak tajným přáním…Líbil se mi už úvod s „dominantním“ Peterem, ale hned po příchodu do Lawsonu začne film bavit naplno a dlouho se na něj moc příjemně dívá (i za přispění soundtracku, zvláště těch boogie-woogie písniček, díky čemuž je třeba perfektní klavírní pasáž vůbec nejlepší v celém filmu). Samozřejmě je jasné, že tahle idyla nevydrží věčně. Horší je, že od čtení dopisu ve vlaku začne postupně přibývat patosu, konec je pak sentimentální a dojemný až běda. A pak záleží na vaší míře přeslazení, jak moc vám to pokazí celkový zážitek. Ale ač jde pro mě o nejslabší Darabontův film, stále je to ještě na slušné 4*. „Adele?“ - „Ano?“ - „Možná se mi to jen zdá, ale mám pocit, že tu nejsme sami.“ (22.03.2020)

Dobrý, nadprůměrný. Napodruhé ale už ne tak strhující. V kině by ho stejně asi moc lidí nenavštívilo, proto se stal tím lepším, co nabízí vedopůjčovna. A Jim Carrey ? Opět dokazuje, že je dobrý herec a dramata mu v poslední době sedí víc, než jeho komedie. Po Muži na měsíci, Truman show a Eternal Sunshine další skvělá role. Jednou ta Oscarová nominace musí přijít. I když upřímně nevím, co pořád máte všichni s Frankem Caprou. Já jeho filmy nijak nežeru. (02.03.2003)

Soudní drama o hledání identity a sebe sama na pozadí politického, protikomunistického, napětí Ameriky 50. let. Takhle to zní strašně, ale ve skutečnosti je to asi nejdobráčtější film vůbec. Všichni se tam stále usmívaj, poplácavaj se po zádech a hraje k tomu příjemná hudba. Za začátku si říkáte what the fuck? Kde je pointa? Žádná není, prostě vás to buď začne bavit, nebo to vypnete. Já to nevypnul. (24.03.2012)

Občas si při sledování starých filmů říkám, proč už dnes nikdo takové věci neumí natočit, nebo pokud umí, proč je nenatočí. Frank Darabont evidentně umí a natočil. A je radost se na to dívat. Od první do poslední minuty dokonale vystavěný scénář, který je poctou starým filmům a nevynechá jediný jejich prvek, včetně těch kouzelně naivních, které inovuje a přece jim současně nechává původní kouzlo, navíc je obohatí řadou nápaditých drobných odkazů a vtipných narážek a ještě to pro mě osobně celé povýší na druhou zasazením do prostředí prodchnutého láskou ke starým, dřevem vonícím kinům, které mám tak rád. A totéž co o scénáři platí do posledního písmenka také o atmosféře, kameře a hereckých výkonech, kterým dominuje výtečný a nezvykle se krotící živel Jim Carrey. Jeho výkon je tak věrný, že jsem měl občas pocit jakoby jeho rolí sem tam probleskl James Stewart nebo Gary Cooper. Zkrátka film, který mi udělal radost. (24.10.2014)

"Na tom nesejde, kdo jsou Oni. Oni vědí, kdo jsou. To stačí." A kdo začne bránit principy, toho Oni smetou. Já tedy plně věřím Výboru pro neamerickou činnost, že odhalil mezi scénáristy spoustu komunistů. Pravejch i falešnejch. Ti falešní jsou samozřejmě horší, protože ani nevědí, že jsou komunisti. Pak ale neměli do scénářů psát komunistický bláboly o tom, že dělníci mají i jiný práva než držet hubu a makat. To bych jim taky neodpustil. Jinak jsem samozřejmě podlehl atmosféře filmu, takže jsem Peterovi věřil, že není mrtvej Luke, komunista a jméno na neexistující černý listině. Fandil jsem mu a netušil, jestli zvítězí pravá filmová americká demokracie nebo realita mccarthismu. Nakonec to bylo na můj vkus zbytečně moc dlouhý, ale ta budovatelská obnova kina mě jako filmovýho fandu docela potěšila. (16.04.2022)