Evilenko

¨Jsem šílená zrůda, omyl přírody.¨ A. R. Čikatilo. Zajímavá je závěrečná část filmu, kdy po Evilenkově popravě asi rok poté Americká ambasáda žádá vydání Evilenka živého. Film z italské dílny je depresivní, jak atmosférou tak politickým cítěním. Výborně se blýsknul novozélanďan Marton Csokas v roli mazaného inspektora a Frances Barber jako psycholog a soukromé očko. McDovvellovi se sice nevyrovnají, ale aspoň to nestojí celé jen na něm. (09.09.2011)

Fádny, plochý, monotónny a hlavne zbytočný film. Ako rekonštrukcia udalostí zlyháva, pretože si realitu prekrucuje k vlastnému obrazu. A ako realitu ignorujúci thrillerový shocker o masovom vrahovi zlyháva, pretože neponúka to základné čo by mal: premyslené detektívne vyšetrovanie ani desivé vraždy. Evilenka akoby nakrútil naivný konzervatívny televízny tvorca, ktorý si myslí, že ponurá hudba a jeden typologicky dobre obsadený herec urobia z jeho diela masterpiece. Veľký omyl. (15.01.2009)

Ta úvodní scéna ve škole je tak pozitivně hnusná a nechutná, že mě strašně namlsala na další miuty filmu. Jenže pak se ukázalo, že se film věnuje spíše vyšetřujícímu komisařiu, než samotnému Evilenkovi a čím dál více mi bylo jasné, že se to asi dost rozchází se skutečnými událostmi a předlohou vraha Čikatila. A taky že jo. Trochu více detailů ohledně obětí a Evilenkova zabíjení, trochu více prostoru samotnému Evilenkovi a bylo by to hodně fajn. Protože Malcolm McDowell je v tomhle filmu naprosto výborný. Nejlepší herecký výkon, co jsem od něj viděl. Myslím, že snaha po široce koukatelném, přijatelném a přístupném snímku filmu uškodila, protože kdesi od půlky již mlátí prázdnou slámu a i když byl Evilenko/Čikatilo nepochybně fakt zrůda, film postrádá to zhnusení jím a husí kůži, kterou by měl vyvolat. Samostatnou kapitolou je hudba. Věděl jsem, že ji dělal Badalamenti, ale i kdybych to nevěděl, již po pár tónech bych to věděl, protože Badalamentiho rukopis je čitelný a naprost zjevný. Bonusem pak je spolupráce s úchvatnou Dolores O'Riordan. Ten film mohl být lepší. Měl být lepší. (26.01.2013)

Italský příspěvěk do edice masoví vrazi mezi námi věnující se postavě Andreje Romanoviče Čikatila. Snímek, ačkoliv přesně nerekonstruuje příběh jednoho z největších masových vrahů, dokáže divákovi uvěřitelně představit lidskou zrůdu, hlavně díky kvalitnímu výkonu Malcolma McDowella a zprostředkovat tak děsivé řádění v podobě sexuálního a fyzického násilí s kanibalistickou koncovkou této neblaze proslulé postavy ruské historie. Ovšem když přichází na řadu vraždění, kamera nesmyslně uhýbá, což takovému snímku celkem škodí. Důraz kladený na hypnotizování obětí a řekněme politický původ Čikatilova běsnění mě také zrovna nesedl a celý koncept začal zavánět průměrností umocněnou příliš konzervativním zpracováním. Ovšem výslech zatčeného Evilenka a herecký koncert McDowella mě nakonec donutily jít s hodnocením trošku výš. Takže nakonec je to u mě za čtyři hvězdy. (04.12.2009)

Na tomto psychologicko-fiktivno-dokumentárním snímku se mi líbil jen konec. Jak masového vraha chtěly Spojené státy a Německo živého (na výzkum čeho a proč?) a nabízely za něho horentní sumu. Marně. Dějově je to podprůměr, protože do toho zase cpali komunismus, Stalina a kdo ví co. Takže se film změnil na nesourodou směs politiky s krimi. Nefunguje to, tuto kombinaci by dokázali dobře natočit jen Rusové, kteří tu dobu prožili in natura. Nikdo jiný tomu nerozumí. Film byl pro mě, přes celkem dobrý výkon Malcolma McDowella, zklamáním. (03.07.2017)