La Sconosciuta
L'Inconnue
Neznáma
The Unknown Woman
Režie:
Giuseppe TornatoreScénář:
Massimo De RitaKamera:
Fabio ZamarionHudba:
Ennio MorriconeHrají:
Xenija Rappoport, Michele Placido, Claudia Gerini, Piera Degli Esposti, Alessandro Haber, Margherita Buy, Ángela Molina, Pierfrancesco Favino (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Příběh mladé Ukrajinky žijící v italském městě brzy odhalí její smutnou minulost plnou násilí a ponižování. Ve snaze dosáhnout svých snů se snaží za každou cenu dostat práci. Stane se domácí hospodyní v bohaté rodině a stále více se jí rodina stává bližší. Ale jednoho dne přichází někdo z její minulosti a přináší nové zlo a násilí. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (182)
Velmi silné a velmi šílené... ()
Jeden z těch filmů, na které fascinovaně zíráte, i když měnit s hrdiny na plátně by nechtěl nikdo. Postupně se rozplétající příběh lidské hrůzy a ponížení, ceny něhy a naděje, touhy a zklamání, radosti i bolesti, zločinu i trestu. Velmi silné ()
Prekvapujúco priezračne európsky civilný snímok, ktorý dokonale funguje ako v silnej dramatickej, tak aj rovine mrazivého thrilleru. Strhujúci zážitok a sympatická hlavná postava bravúrne zahraná Ksenijou Rapaport. Skladám úctivú poklonu. ()
Tohle mne neuchvátilo, a mám dojem, že zakopaný pes je v tom, že autoři příliš dlouho udržují diváka v nevěděomosti, "jak to vlastně je". Ovšem nikoliv v dějové rovině, v příběhu, to by znamenalo jenom pozitivum, ale v charakteru hlavní postavy. Jestliže mi teprve v poslední čtvrthodině vyjeví, jestli jsem jí měl celý film fandit, nebo se jí obávat, jestli je hodna mé lítosti nebo odsudku, tak je něco špatně. Přinejmenším to, že mi neumožní jít pocitově s ní. Je to, jako by někdo vedle mne skládal Rubikovu kostku a nechtěl mi ji půjčit, ani nestál o mou radu. Můžu se pak dívat, jak mu to jde a přitom se ještě bavit se všemi okolo, protože, až se mu to nakonec podaří, tak na mě nejspíš sám zařve. ()
Další pozoruhodná Tramatoreho záležitost, která se vymyká standardu svou časovou roztříštěností, jež vyžaduje zesílenou dávku divákovi pozornosti. To ostatně není u tohoto Itala ničím novým, no zde šlape mnohem více na pedál stylistický a exploitační, aniž by se až tak zaobíral pečlivým schováváním karet. Subjektivně je pro mě Neznámá kvalitativně až třetím Tramatoreho filmem po Formalitě a Nabídce, ale i tak jde o kousek, který vidět oplatí. 80% ()
Přetrpěla jsem první třetinu a říkala si, že je to strašně zmatená a studená nuda. Asi bych nechtěla hodnotit umělecký dojem z práce funebráků, maximálně jejich profesionalitu. S těmito pocity jsem film vypnula a vrátila se k němu až za dva dny. První třetina byla stejně studená a zmatená. Jenže potom začal příběh dávat smysl a začínaly z něj občas i vypadávat emoce. Zpočátku spíše omylem. A pak najednou došlo ke grand finále. A já zůstávám s pusou dokořán a cítím, jak mi vlhnou bulvy. ()
Druh filmu, který je pro divákovu psychiku místy dost brutální. Já jsem ho poznával v několika etapách. Napřed jsem měl dojem, že mě autor nutí k zamyšlení, jestli se velmi špatný čin dá vykoupit skutkem dobrým. Pak přijde klasický filmový pocit radosti „jsem dobrej, vím, jak to dopadne“. A nakonec „ono to bylo přece jen o kousek jinak, a dost možná to je podle skutečnosti, a jestli ne, asi to napsala ženská, protože je to tak prostě působí (no offense)“. Každopádně o pár zvratů není nouze, nechybí napětí a příběh má celkem sílu. # [viděno: monitor, 5.1] # příběh **** | hudba *** | humor – | akce – | napětí ** | pustil bych si znovu *** ()
Ennio Morricone zložil na staré kolená veľmi pôsobivú hudbu, ktorá dokonale film podfarbuje a v niektorých miestach "drží" a pomáha mu v budovaní atmosféry a napätia; po majstrovi skladateľovi druhý najlepší a ocenenia hodný výkon patrí Kseniyi Rappoportovej, pretože každou sekundou filmu ukazuje a dokazuje, že má právo byť oslovovaná Pani Herečka, no a na treťom mieste sa umiestnil Giuseppe Tornatore, ktorý nakrútil film lepší, ako Malena, no jeho občas obsesívne vyžívanie sa v utrpení nežnejšieho pohlavia zachádza za hranicu ospravedlniteľnej únosnosti a prehnaná štylizácia niektorých scén do krvava a naturalistického voyerstva s tendenciou nič neskrývať, naopak pekne to prifarbiť, mi občas vadila - akoby chcel byť autor šokujúci za každú cenu resp. si myslel, že uchvátiť diváka a natlačiť mu do hlavy svoju myšlienku, je možné len takýmto polopatisticko násilným spôsobom; s miernym prižmúrením očí hlavne za hudbu a herecké výkony (a tiež scénku so Santa Clausmi) dávam napokon 4* ()
Tak som si povedal, že pri Neznámej sa pokúsim naplno od začiatku vnímať Morriconeho hudbu, ale po dvadsiatich minútach som nato zabudol. Asi by to malo byť pozitívum ako pre skladateľa, tak pre režiséra, pretože ako vieme, najlepšia filmová hudba je tá, ktorú nevnímame. Mnohí budú v tomto prípade nesúhlasiť. No a za druhé ma Neznáma začínala pohlcovať čím ďalej, tým viac. Je otázne, či bolo zapotreby dodržiavať scenáristické dogmy a vyrchliť všetky dejové zvraty v poslednej štvrtine 2 hodinového filmu, pretože dovtedy sa film občas vlečie a nič dejotvorného sa nedeje a tá záverečná pasáž je naopak dosť skratkovitá. Podstatné je, že Neznáma je veľmi silný emocionálny zážitok a dôležitejší je pocit, ktorý v divákovi možno natrvalo zostane, ako nejaké hľadanie režisérskych chýb, na ktoré si už po čase nespomenie. ()
Obchod s bílým masem, holohlavý Michele Placido a zoufalá snaha najít něco, co snad ani nelze. Giuseppe natočil tenhle film úplně jinak, než ty jeho předešlé. Víc jak třetinu mi nějak nesednul, ale zbytek jsem už slupnul, jako malinu. Určitě ne dokonalý, rozhodně však zajímavý pohled, který se mnohým ženám stal a to nejen v Evropě. Sympatická hlavní hrdinka, téměř kriminální příběh a snesitelný konec ( nemyslím úplně závěrečnou scénu), tohle vše nakonec rozhodlo o trošku horší čtverce. ()
Jak skoncovat s minulostí, která se přetavila v budoucnost a ještě s vámi nezúčtovala? A je to vůbec možné? Drama zbytečně zaplněno protiklady, chvílemi brutální, najednou melodramatické, ale vůbec ne prvoplánově, navíc poselství a závažnou problematiku filmu to nesnižuje. Komisař Cattani s podobou, v jaké by ho žádná dospělá žena poznat nechtěla, skvělá Xenia Rappoport, jejíž tvář ustojí i podpírá většinu filmu, a tragický příběh, který umocněný hudbou Ennia Morriconeho, by slabší povaze zlomil srdce. 90% ()
A to som si myslel, že uhorková sezóna mi žiaden významnejší filmový zážitok neprinesie. Pred pár dňami Funny Games a dnes Neznáma. O režisérovi, ani o hlavnej predstaviteľke som doteraz nič nevedel, Morriconeho hudbu som začal vnímať až v polovici filmu a Michele Placida som s novou frizúrou nespoznal vôbec. Napriek tomu všetkému som dve hodiny sedel pred obrazovkou ako prikovaný. Veľmi silný film, členitý príbeh s nečakanými peripétiami, výborné herecké výkony a z mojej strany jediná možná odozva v podobe plného počtu hviezdičiek a hlasného Uff!, keď to skončilo. ()
Ponurý příběh neznámé Ukrajinky, která se zničeho nic objeví v jednom Italském městečku a uchází se o práci hospodyňky. Vypadá to, že chce zapomenout na minulost a začít nový život na novém místě. Nejprve vše vypadá nevinně, ale postupem času se dozvídáme, že z nějakého důvodu jí jde o konkrétní místo u konkrétní rodiny. Když se věci začnou ubírat správným směrem a už už to vypadá na šťastný konec, kterého se Irina dočkala, temná minulost ji dohoní. Velkolepé drama se skvělou herečkou v hlavní roli. Depresivní atmosféra a prostřihy do Irininy minulosti v divákovi vyvolávají pocity bezmoci a soucitu a ten se pak alespoň trochu dokáže vcítit do její kůže a sympatizovat s ní, ať už k cíli dorazila jakoukoli cestou. U tohoto filmu si alespoň na chvíli uvědomíme, jak je někdy osud krutý a ne vždy je vše, co děláte, tak úplně ve vašich rukou. Pár klišé a sporným momentům se ani tady nevyhneme, ale jinak vřele doporučuji a slabším povahám radím připravit si kapesníčky. 80% ()
Strhující filmové dílo, které vámi smýká od mrazení a sevřeného žaludku, přes hněv a sevřené čelisti až po lítost a sevřené srdce. Tíživě syrový až depresivní příběh ženy, která se snaží zapomenout na krutou minulost a zoufale, a často bezohledně, se snaží najít a udržet naději pro budoucnost, je šokující, brutální, krutý ale také dojemný a smutný. Výslednému silnému vyznění pomáhá nejen skvělý herecký výkon Kseniye Rappoportové, ale také koláž kratičkých výrazných flashbacků a dlouhé balancování a nejistota týkající se charakteru hlavní postavy. ()
Velmi krutý příběh zahalený v mlžném oparu rychlého střihu a střípcích minulosti, které se nedá jen tak utéct. V prvních chvílích jsem měl trošku problém naladit se na notu vyprávěného příběhu, bránila mi v tom i tentokrát pro mne ne zcela vynikající Morriconeho hudba, ale postupem času, když každý dílek příběhové skládačky začal víc a víc a víc zapadat na své místo, měl jsem chuť stát se Irininým (vynikající Ksenija Rappaport) ochráncem, člověkem, který ji prostě normálně pomůže (tyhle hrdinské pocity ve mně moc filmů nevyvolává, tak si toho vážím:). Silný filmový zážitek a SPOILER: díky za konec. ()
Tohle jsem od Tornatoreho nečekal! Nostalgickou retroatmosféru nahradila syrová a temná současnost v dramatu, které je tak trochu thrillerem. Perfektně vystavěný příběh s řadou ze začátku spíš matoucích flashbacků, kdy jako noční můry vyskakují obrázky, které během zlomku sekundy zase zmizí. K tomu naprosto neznámá Xenia Rappoport, jejíž výkon je mimořádně sugestivní. Michela Placida jsem vůbec nepoznal, až závěrečné titulky mi ho práskly. Ennio Morricone je už jen jahůdkou na dortu. Ten je sice tentokrát upečen z nevábných surovin nasbíraných zřejmě na nějaké skládce, ale stejně je to sakra chutný kousek (90%). ()
Já Neznámou řadím do stejné línie jako Bio ráj i když se jedná o jiné žánry a dobu. Film je napínavý, brutální, krásně zahraný a vše je podpořené skvělou hudbou od mistra Morriconeho, který snad každý film díky své skvělé hudbě pozvedne o další level. ()
Depresivní a v ničem příjemný pohled na život mladé ukrajinky s temným a bolestným tajemstvím. Rozjezd je velice pomalý, ale vynikající hudba a některé neskutečně silné scény (převážně scény s výchovou malé holčičky mě uchvátily) spojené s bezchybným výkonem hlavní hrdinky mě donutily se zaujetím dokoukat film do konce, i když ani ten není, tak strhující, jak by si zasloužil. ()
Na filne je najlepšia hudba a rozuzlenie zápletky. Na druhej strane tá hrdinka nepôsobila na mňa nejak sympaticky a napriek surovosti a krvi, ktorej tu je hodne, tak som s ňou súcitil len v malých okamihoch. Film je navyše veľmi pomalý, nepotreboval mať až dve hodiny, o 30 minút menej by bolo akurát, potom by to malo spád. ()
Námět k temnému dramatu o ženě opředené tajemtvím napsal režisér a scénárista Giuseppe Tornatore už před dvaceti lety. Michele po úniku z východní Evropy se stala snadnou kořistí bezcitných mužů, kteří ji podrobili neskutečné brutalitě, sexuálního týrání a ponížení. Pobledlá žena vyzařuje fascinující přitažlivost. Pod zdánlivě poddajným zevnějškem se skrývá hrdost a divoká, vzpurná síla. ()