Persepolis

Skvělý film, ale musím říct, že komiks je ještě lepší. (20.07.2010)

Proč má Persepolis tak vysoké hodnocení? Ukazuje to na relevantnost názor menšiny vs. názor většiny. Mít charakter hlavní hrdinky, při první vzájemné konfrontaci bych jí musel pěkně od plic říci, jaká že je to kráva. (03.09.2010)

Ač tento druh animace nepatří k mým oblíbeným, film je tak silný, že způsob, jímž je převeden na plátno, je až sekundární. Na mě osobně by měl ještě větší dopad, kdyby byl v hraném podání, na druhou stranu má animovaná verze též svůj neopakovatelný půvab. Navíc další film, který svědčí o tom, jak dokáže íránská kinematografie stále překvapovat. I svým neopakovatelným smyslem pro humor. (31.10.2010)

Když do animačního studia přišli rodiče Marjane Satrapi, tak měli animátoři pocit, jakoby je navštívil reálný Mickey Mouse a Minnie Mouse. Tak byla podobnost dokonalá. (05.03.2012)

Svoboda není zadarmo. Važme si jí... (03.06.2009)

Nádhera. (06.11.2009)

V mnoha ohledech pohled na vesmír z druhé strany: islámská země, s komunismem sympatizující rodina, ženská hlavní hrdinka. Ztotožnění přesto silné, což potvrzuje dnes ne zrovna populární, ale mně jediný přirozený multikulti světonáhled „každý jsme v prvé řadě člověk vržený do nějakého kontextu, v základu máme úplně stejné lidské sny a potřeby, teprve někde daleko za tím jsme Češi nebo Íránci, pravičáci, středaři nebo levičáci, křesťani nebo muslimové, chlapi nebo ženské, hetero- nebo homo-…“ Persepolis je emotivní, ale sympaticky se vyhýbá přímočaré slzopudnosti; plusové body za otevřené vykreslení trapnosti dospívání nebo pádu na sociální dno. Animace zjemňuje – a tady je trochu kámen úrazu; na rozdíl od Valčíku s Bašírem, který by v jiné formě ztratil nejen atmosféru, ale velký kus výpovědní schopnosti, by podle mě hraná Persepolis fungovala ještě líp. Takhle ji ale zase můžu z fleku pustit dětem, ať si užijí trochu té různosti a zamyslí se nad svým vlastním kontextem. (23.09.2013)

Myslím si, že tento film rozhodně obohatil kinematografii o originálně zpracované dílo, díky kterému se můžeme dozvědět o islámské kultuře něco víc. Animovaná forma, kterou byl příběh pojat je mnohem působivější než hraná a umožňuje větší ztotožnění s postavami příběhu. Velmi mě zaujalo, jak byla Marjane v popisování svého dětství otevřená a nebála se prozradit i stinné stránky své povahy.„Pamatuji si, že tenkrát jsem měla poklidný život. Život malé holky. Milovala jsem hranolky s kečupem a Bruce Leeho. Nosila jsem addidasky a byla jsem posedlá dvěma věcmi: Chtěla jsem si holit nohy a stát se posledním prorokem ve vesmíru.“ (28.01.2008)

V úterý 13. května se mi v berounském Kinu Mír, v artovém představení, dostalo nevšedního diváckého zážitku. Persepolis na celé čáře přehlušuje svou kategorii unikátní atmosférou, jež je schopna vytvořit nádech čehokoli bez znatelné křeče. Umě scénář přechází a bilancuje z vážné pasáže do odlehčené, spíše tedy do odhlehčené vážné pasáže. Hudbu můžu beze strachu označit za úžasnou ( a často i velice vtipnou - načasování Eye Of The Tiger je snad ještě lepší než v Sakrapsovi), dostali mě již první tóny a aranže v úvodní sekvenci. Samozřejmě největším kladem Persepolis se hned od začátku stává brilantní smysl pro humor, který si dokáže získat vaše sympatie velice záhy. Pokud si je neuloupí již zpočátku, budete se možná nudit. To však nebyl můj případ. Všechna černě smutná legrace začne již francouzsky mluvícím anglickým papalášem, velkou kadenci udrží solidně hláškující a tancující (opět Survivor:) Marjane Satrapi a to, co předvádí v nejlepších momentech filmu babička.. je opravdu nevšední záležitost, co se týká animovaného filmu. V důsledku zjistíte, že Persepolis je opravdu silný a působivý příběh, který by se v hraném dramatu neztratil nikterak. A já nakonec zjistil, že před projekcí jsem o Íránu nevěděl lautr nic. Nejplnější hodnocení, jak jen může být. (13.05.2008)

V průběhu filmu, jak se vytrácí ta dětská naivita, ztrácí film to kouzlo, kterým začíná, ale i tak jde o moc příjemný kousek. Zezačátku bych napálil klidně hned 5 hvězdiček, ale za druhou polovinu to snížím na 4. (23.07.2008)

Pro me docela zklamani - asi jsem tento film nepochopil, jak se divam na hodnoceni ostatnich. Jelikoz jsem v Iranu osobne byl dvakrat, dokazu si vice nez dobre predstavit, jake to tam je. Tento film realitu zkresluje (hlavne zjednodusuje) pohledem Satrapi - ale od sledovani filmu me hlane odrazuje kycovitost scenare (hrozne predvidatelny), amaterska animace (odpovidajici mozna tak deset let starym filmum), divne postavy (tezko se s nekym z nich dokazi ztotoznit nebo alespon nekoho obdivovat) a konci to trapnymi dialogy (coz souvisi s tim scenarem - ty postavy jsou fakt spatne). (29.01.2009)

Kongeniální adaptace výborného komiksu, téměř doslovná, co se obrázků týče, ačkoliv krácená kvůli rozsahu. Přesto jsem měl pocit, že ve filmu některé obrazy a hlavně jejich symbolika fungují lépe, než ve statickém komiksu. Krásné, chytré, vtipné, kruté. Navíc se člověk něco dozví o zemích jako je Írán, které běžnému Evropanu nic neříkají, bohužel. (10.06.2009)

Obrovská síla Persepolisu je v tom, že se po celou dobu dokáže na složitou životní situaci hlavní hrdinky dívat s velkou upřímností, určitým nadhledem a notnou dávkou humoru. Tomu odpovídá i originální audiovizuální zpracování s jednoduchou, ale krásnou animací, řadou orientálních prvků a rozmanitou hudbou. Moc se mi líbil dětskej pohled na politickou situaci v Íránu, vnímání kulturních rozdílů prostřednictvím dospívání a neustálá touha po emancipaci a svobodě. Trochu mi vadilo snad jenom to, že se autoři snažili do necelejch 90 minut nacpat co nejvíc příběhu a já jsem to všechno vlastně nedokázal pořádně vstřebat. Kdyby byl film o půlhodinu delší a některý místa víc rozvedený, vůbec by mi to nevadilo, protože rozhodně je na co se dívat a nad čím přemejšlet. Film o revoluci, která z nedemokratickýho režimu udělala jen další nedemokratickej režim, o válce, která nikam nevedla, o složitým postavení žen v islámu a především o tom, jakou hodnotu má svoboda. (01.10.2011)

Malá poznámka na úvod: Íránci jsou šíité a okolní arabský svět je převážně sunnitský, vyjma jihovýchodního Iráku, Jemenu, Bahrajnu a Ázerbájdžánu. Z tohoto i dalších důvodů se sami Íránci za Araby nepovažují, takže ono "rozdílné vnímání kultury v evropském a arabském světě" v oficiálním textu distributora je stejná pitomost, jako popisovat československou novou vlnu slovy např. "ty výborný ruský filmy". Ale pojďme k filmu. Malá Marjane zvaná Marji vyrůstá v zemi, kde revoluce neznamená vždy skok k lepším zítřkům (což platí téměř vždy). Diktaturu ambiciózního a bezohledného šáha Muhammada Rezy Pahlavího vystřídá po islámské revoluci tuhá theokracie bigotního ajatolláha Rúholláha Chomejního. Marjane, pocházející z dobře situované rodiny intelektuálů, potkává svého strýce politického vězně a dozvídá se o svém již mrtvém dědečkovi, perzekvovaném šlechtici. Narůstá tak napětí vyvolané rozdíly mezi oficiální státní a rodinou historií a dospívající Marji začíná revoltovat. Navíc vypukne válka s Irákem a státní aparát začne utahovat šrouby. Začíná hon na ideové odpůrce a rodiče raději posílají Marjane studovat do Evropy. Zde se však naše hrdinka jen těžko sžívá se svým novým prostředím. Je vnímána jako exot z té barbarské země, rozumí si jen s partou outsiderů a navíc se přidají i první milostné problémy. Marji neví jak na tyto problémy reagovat, nakonec žije na ulici a po hospitalizaci v nemocnici se vrací domů. Zde sice skončila válka, ale jinak se nic nezměnilo. Mravnostní policie dál šikanuje občany, pro ženy platí přísná náboženská pravidla, je zakázaná západní hudba, alkohol. Marjane tak po několika životních peripetiích opouští Írán již natrvalo. Její babička, velmi moudrá a emancipované žena, její životní vzor, umírá několik měsíců po jejím odjezdu. Slovy již dospělé Marji "každá svoboda něco stojí". (07.01.2018)

Opravdu výjimečná animace zaslouží potlesk. Příběh podle komiksu nebyl suchý ani nudný, ale nabytý příběhem dívky, která neměla lehký život. Film vypadá na první pohled dětsky, ale je spíše pro dospělé. (14.05.2009)

Já snad nikdy neviděl žádnou pořádnou tagikomedii... tak snad proto to vysoké hodnocení. A ač jsem neviděl žádný drastický záměr něco podstatného sdělit, nemám co filmu vytknout. Snad je i dobře, že se nás filmař, přes všechny scény s jakýmisi reáliemi a podobně, nesnaží ničím nakrmit. Po dlouhé době jsem z toho snímku necítil žádné: "Tohle je dobré, tohle špatné, tohle si mysli a tohle ne!". Sice je to film o ideologiích a režimech, narozdíl od ostatních mi ale tenhle přišel výrazně epický a ryze vyprávěcí. (23.06.2009)

Docela překvapení. Francouzsky mluvená černobílá animace o tom, jak se revoluce v Persii nepovede a svoboda přeroste v totalitu. Vynikající, má to myšlenku. Potěšilo mne, že to není ani trochu infantilní. Orwellovský popis islámské republiky je tu realističtější a depresivnější než v mnohém hraném filmu. Dal bych pět hvězdiček, protože se mi strašně líbí ten kresebný styl, ale za některé části, které mi nesedly (zvlášť ke konci) jen čtyři. (12.10.2009)

Jak jednoduché a přitom tak působivé. Naivní, smutné, veselé, nadějné i beznadějné, jako aktuální stav mysli hlavní hrdinky. Jak nepříjemné je uvědomit si, že hrůzy a zvěrstva válek neskončily s koncem té 2. světové, jak se nám Evropanům může zdát... (13.02.2008)

Pohled na život a útrapy Íránské dívky Marjane. Já osobně jsem o situaci v Íránu tolik nevěděl, takže na mě film velice zapůsobil. Jediné, co bych možná vytkl je přemíra informací, kterou nás film zavaluje. Veliké překvapení. 90% (30.03.2008)

Jeden zmála animovaných, smutněji laděných a velice působivých filmů.. (01.04.2009)