Spirit

Niekedy sa o zlých filmoch píše oveľa ľahšie, ako o tých kvalitných. Je jednoduchšie si robiť v celom komentári iba srandu z tvorcov a masírovať si ego tým, akí sme vtipní. O niektorých zlých filmoch sa mi ale nechce písať vôbec nič, pretože mi na ich sledovaní neprišlo nič vtipné. Frank Miller skrátka nevie točiť a jediné, čo som si z tohto filmu odniesol, je preto stará známa pravda, že každý by sa mal držať svojho remesla. (01.07.2012)

Naprosto chápu, co chtěl Frank Miller stvořit, bohužel jeho minimální zkušenosti s režírováním nechaly dobré úmysly jen na půli cesty. Spirit měl být jakýmsi pastyšem brakových detektivek a superhrdinských filmů, přičemž pastyš mnohdy přechází až v uvědomělou parodii sebe sama. Věřím, že mělo jít zároveň i o parodii původního Eisnerova Spirita, jelikož se ale jedná o dnes poměrně neznámý komix (jistě, jedná se o klasiku, ale na takového Loba, Slainea, Blacksada nebo Tin Tina slyší určitě víc lidí), Millerova snaha se v tomto směru míjí účinkem. Zároveň se jedná o oslavu ženy jakožto atrakce. Samotný scénář rozhodně nepovažuji za špatný, ale Miller je stále spíše komiksovým scénáristou než filmovým tvůrcem, takže to, co by dobře sloužilo komiksové formě, ještě zákonitě nemusí fungovat ve filmu. Jasným důkazem budiž už Millerovo Sin City, které doplatilo na přílišnou spjatost s předlohou, následkem čehož samotný film mnohdy obcházel tradiční filmové postupy, další adaptace Millerova díla – 300 – zase trpěla na akci zbavenou dynamiky, když bylo nadměrně užíváno extrémního slow-motionu pro „vytípání“ určitých záběrů v duchu komiksových políček. Millerův režijní debut Spirit je sice o poznání filmovější, ubylo hutných monologů, které se v Sin City míjely účinkem, Miller ale není schopný vdechnout scénám dynamiku, akce je statická a místo důmyslnějších postupů při snímání se zde sází na povrchní efekt. Zároveň se ve filmu ale vyskytuje i celkem dost povedených záběrů, celkový vizuál je opravdu stylový a některé postmodernistické prvky dokáží příjemně překvapit. Pokud jde o scénář, Miller opět kombinuje tradiční brak s teatrálností, mytologiemi, mezi nánosem dialogů prostých jasných point se sem tam najde i nějaká ta švihlá a za vlasy přitažená perla („Sklapni a krvácej“, „Jsi mrtvej jako Star Trek“, „Zabiju tě všemi možnými způsoby“,…) a s ohledem na patos a kýč obsazený v dialozích se zdá, že autor tak trochu paroduje i sám sebe. Škoda, že Miller nepřenechal režisérskou sesli někomu ostřílenějšímu, který by jeho svéráznému scénáři vdechl opravdový život a nestvořil něco na pomezí komiksu a filmu. Takhle je Spirit studený jako psí čumák, spousta věcí kvůli nejisté ruce režiséra nevynikne tolik jako ve scénáři a přes potenciál nového postmoderního kultu vznikl pouze lehce nadprůměrný film. Škoda, potenciál by tu rozhodně byl. 60% (06.01.2010)

Jedno se Spiritovi nedá upřít, je to snaživka. Ten film se snaží být cool a zároveň vyprávět příběh. Jenže k tomu by potřeboval lepšího režiséra (zdravím Zacka Snydera). Takže, když máme vcelku originální příběh, ale nemáme dobrého režiséra, co nám zbývá? Obsazení, jistě. Já osobně jsem si tento film sehnal kvůli třem jménům, z nichž mě ani jeden z nich nezklamal. Scarlett Johansson a Eva Mendes - tyhle bohyně se zde předvedly tak, jak se patří. A Samuel L. Jackson jako Octopus neměl chybu. Jenže chybu jsem našel u někoho jiného - představitele hlavní role, Gabriela Machta. Je to možná sympaťák, ale tu roli nezvládl. Když má totiž hlavní postava nulové charisma a ve většině scén vypadá jako neškodný looser, je něco špatně. Do jeho role bych si dovedl představit Deppa nebo McGregora a hned by z toho byl lepší zážitek. Takže ano, Spiritovi oproti Sin City chybí podstatně hodně, nicméně není to zas takový průser, jak jsem čekal. Hlavní díky hercům dávám 3 hvězdy. (23.04.2010)

Na první pohled jsem si řekla: Co je to za pí4ovinu? Na druhý pohled se mi vtírala otázka: Co je to za pí4ovinu? Na třetí pohled... ále, nač se opakovat. A na čtvrtý pohled jsem se vysrala. Nehodnotím, těch 10-12 přetrpěných minut ve mně vyvolávalo pocity, jako by mi po podbřišku hopsal vzteklý horolezec s mačkami a sem-tam přidal ránu cepínem do mé ubohé hlávky. (22.06.2013)

Ajajajaj, SPIRIT nefunguje ani jako film, ani jako adaptace komiksu, ale jako experiment je zajímavý a ambicióznější než SIN CITY._____ Dokonce funguje lépe, protože je filmovější: nápaditě propojuje různé časoprostorové roviny, dovolí si paralelně rozehrát akci, je jednotný v užití barevných abstrakcí, voice-over dění dovysvětluje a glosuje, naštěstí nám nepřevypravuje, co právě vidíme. Problém ale vidím v tom, že i když má přímočarý děj, chybí mu pořádný tah na branku, hlášky tolik nevyniknou, protože je film přes svou atraktivnost hrozně ukecaný a obsahuje spoustu zbytečné vaty, popř. rozmělněných scén natahováním, a tak nudí._____ Jako rozumné mi nepřijde snažit se oživit hrdinu Zlatého věku komiksů tím, že mu dám moderní sincitiovský háv, zatímco dotahuji styl k dokonalosti a vysmívám se dalším hrdinům Zlatého věku, jmenovitě Batmanovi, Supermanovi ad. Tenhle Millerův samostatný debut tak připomíná jeho přístup k postavě Daredevila, tedy její modernizace ve smyslu zdrsnění a zakomponování velkoměsta jako metropole s duší, nechybí velká porce násilí a sexistického přístupu k ženám, nakombinovaný s parodií Alana Moore k tomuto Millerově přístupu ( http://home.insightbb.com/~fourcolorheros2/freeread/TheDaredevils2.pdf )._____ Bavil jsem se, jak to zajímavým způsobem nefunguje, ale cítil jsem se provinile, že si to užívám. Ukázkový příklad VGP - Very Guilty Pleasure ("velmi provinilého potěšení"), které navíc svou "podivnost" okázalou staví na odiv ve scéně, ve které věčně přehrávající Samuel L. Jackson kouká na poskakující nohu s hlavou a ptá se svých podřízených, jestli jim to nepřipadá "hodně podivné". Mně taky, mně taky. 5/10 (13.03.2009)