Imaginárium Dr. Parnasse

Dámy a pánové přistupte blíže. Zvu vás do mysli, ohromné mysli doktora Parnasse..... Předvádět na plátně fantasmagořiny by chtěl kde kdo. Ale je jen pár vyvolených. Imaginární svět - to musí být něco výjimečného, zábavného, strašidelného a úžasného. Třeba jako v mysli T. Gilliama. Jeho svět tam za zrcadlem přináší mnoho zajímavých nápadů, bohužel jako celek jede příběh tak na ¾ plynu. Což zase není tak málo, jen mám občas pocit, že to chtělo ještě víc přitlačit, protože představivosti a snaze zmocnit se ,,mé“ mysli se meze nekladou. Každopádně, nálepka POSLEDNÍ FILM HEATH LEDGERA z něj udělá věc téměř nesmrtelnou. Stejně jako TADY. PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ** (31.03.2010)

Gilliamovo alegorické imaginárium je doslova vratkým a kodrcavým double deckerem, který v sobě ukrývá všechno možné i nemožné, fungující i nefungující, krásné v ošklivém, staré či nové a zábavné spolu s nudným. Stejně, tak jako filmový ďábel pokouší duše všech smrtelníků možností volby, tak i Gilliem nutí diváka volit a v řadě případů je to volba dost nelehká. Ačkoliv je jeho imaginace bezbřehá a vizuální koncepce některých scén dokonalá a dech vyrážející, stejně mi v tom všem něco chybělo, možná nějaká ta pomyslná duše. Gilliam často vypadává ze symbolického řádu a místy nastoluje obrazové šílenství ad absurdum. Ve výsledku je Imaginárium přeci jen prázdným místem otevřeným hlavně divákově imaginaci. Tam, kde triky nestačí by měla přijít na řadu lidská představivost. Jenže ta moje zřejmě selhala a já odcházel z kina s pocitem, že Ledgerovou poslední rolí měl opravdu zůstat Temný rytíř. Místy imaginativně hravé, ale hlavně dekadentně nudné. 65% (novinářská projekce) (08.01.2010)

Imaginárium pro mě bylo spíše zklamání...já asi očekával něco víc. Docela jsem se nudil a nejlepší okamžik při sledování pro mě byl, když se na scéně objevil Johnny Depp. Neměl jsem ani tušení, že Heath zemřel, a proto je takto zastupován...čest jeho památce...Tento snímek ode mě dostane 2* za kostýmy a zpracování, které mě docela zaujalo. (29.08.2010)

Imaginárium se řadí k povedenějším Gilliamovým dílům, a ačkoliv se mu již tradiční smůla opět vehementne lepila na paty, problém s úmrtím Heatha Ledgera je elegantně vyřešen. Podobně jako v podceňované Krajině přílivu se zde sází na groteskní fantastiku, tak vlastní celému Gilliamovu dílu. Umělecká díla, která si berou inspiraci z bible obvykle příliš nemusím, protože se svým zdrojovým materiálem nechají často až příliš svázat, ale Gilliam stvořil fiktivní svět, který nikomu nic nedluží. Jednou z nejzajímavějších scén filmu zůstává ta úplně poslední, jejíž význam není jednoduché pochopit. (06.06.2011)

Terryho Gilliama opět dostihla obrovská smůla (smrt Heatha Ledgera), nicméně tentokrát se s ní dokázal poprat a vyřešil to úžasným způsobem. Tak, že z filmu vlastně ani nejde poznat, že využití čtyř herců pro jedinou postavu nebylo úmyslem od začátku. Velkolepé fantazie trochu kazí mizerné vizuální efekty, ale ono je to vlastně asi jedno, protože jde o to, nechat se unést do světa za zrcadlem a třeba si i některé věci představit ve své vlastní hlavě. Nejlepší jsou ale stejně scény s papundeklovými stromky a Parnassovým jevištěm, prostě scény "před zrcadlem", které odkazují na starší Gilliamovské výpravy (o MontyPythonovskému tanci policajtů v sukních nemluvě) a pak samozřejmě herecké výkony - jednak již zmiňovaného kvartetu Heath, Collin, Jude a Johnny a především ďábel Toma Waitse. Terrymu se jednoduše začíná navracet forma a já jen doufám, že se mu konečně podaří natočit toho Dona Quijota. (10.04.2010)