Muž a stín

Český kriminální film natočený podle stejnojmenného románu E. Vachka. Inspektor Klubíčko v podání M. Donutila rozplétá případ vraždy staré lichvářky Zacharové. Proti nebohému manželovi Hugo Zacharovi (T. Töpfer), dlouhodobě trpícím pod despotickým chováním své ženy, svědčí všechny indicie a je automaticky pokládán za hlavního podezřelého. Důvody vraždy spadají do minulých časů, které sahají až do období před první světovou válku a je do nich zapleten i Zacharův přítel Friedman, kterého ztvárnil V. Postránecký. S vyšetřováním na první pohled jasného případu inspektoru Klubíčkovi pomáhal R. Holub a začínající kriminalista J. Strach a cennými informacemi přispíval i novinář J. Langmajer. Ve snímku se objevují osoby, u nichž jsem měl poněkud problém určit jejich vztah k ostatním postavám, jednalo se především o S. Postlerovou a V. Cibulkovou, s čehož vyplývá, že vztahy ve snímku byly dosti komplikované a nepříliš srozumitelné. Z vedlejších postav mohu ještě zmínit policejního technika M. Táborského, Zacharovu bývalou sekretářku N. Konvalinkovou a především mého oblíbence J. Bábka v malé roli bankovního úředníka. Nakonec vyšlo najevo, že vražda byla spáchána kvůli drahocennému prvotisku K. H. Máchy, což se mi nezdálo také příliš přesvědčivé. Jak už bylo napsáno, film D. Kleina vyžaduje značné soustředění a ani tak není jisté, zda divák pochopí všechny souvislosti. Přesto si dovolím hodnotit průměrně, neboť žádné jiné hodnocení nepřipadá v úvahu. (04.03.2022)

Dušan Klein převzal nápad, že ideálním dnešním představitelem Vachkova Klubíčka je Donutil a rozvinul volný cyklus prvním remakem slavné Vraždy v Ostrovní ulici, která zpracovávala román Muž a stín už v roce 1933 v hlavní roli s Jindřichem Plachtou jako první film, který se natočil na Barrandově. Velmi skromné řešení, s jakým přišel poprvé Donutil jako Klubíčko na obrazovky ve Zlé minutě Klein aktualizoval o atraktivnější prostředí dancingu a módního salónu, což vždy shledávám na fajn. Milenci Tomáš Töpfer a Naďa Konvalinková jsou řádně sexy cele v intencích předválečné optiky, Jitka Sedláčková v trafice dotváří atmosféru doby, Jiří Langmajer jako prohnaný žurnalista a Vilma Cibulková coby žena vamp nemohou chybět, oceňuji i Radka Holuba jako inspektorovu pravou ruku a bez Josefa Somra by také bylo škoda se obejít, zvlášť, když si tak pěkně dopřává špagety. Jsem velmi ráda, že se po tomto případu neustrnulo na vavřínech a shledali jsme se ještě s případem Devatenácti klavírů. Anžto Vachka je nutno si vepsati do paměti. (12.08.2016)

Celkem příjemná televizní kriminálka s vrchním inspektorem Klubíčkem. Je to druhý druhý případ, který tato postava musí řešit a díky svým schopnostem a analytickému myšlení ho bravůrně vyřeší. Vrchní inspektor Klubíčko v mnoha ohledech připomíná postavu Hercula Poirota, vždy elegantně působícího a vystupujícího Belgičana. Také je spousta věcí spojuje. Rozdíl mezi nimi je jedině v tom, že Klubíčko je ryze český detektiv. Škoda, že příběh s detektivem byl tak unylý. Nicméně, Donutil to všechno vynahrazuje svou vážností, která je pro něho docela netypická. Znám ho spíše jako baviče. Takže mě překvapil. (17.08.2011)

Dušan Klein a jeho spolupracovníci dokázali, že i v dnešní době lze (třebaže v televizních podmínkách, snad vyjma postupně uvadajících Četnických humoresek) natočit nadprůměrnou krimi. Miroslav Donutil coby vrchní inspektor Klubíčko zde exceluje a potěší i skvadra vedlejších protagonistů - např. krásné dámy Vilma Cibulková a Simona Postlerová či Michal Pavlata v úloze přísného vyšetřujího soudce. Skvělá atmosférická detektivka se spoustou zajímavých postav a parádně zamotaným dějem, který nemá daleko k filmům noir. 85%. (28.09.2011)

Muž a stín, televizní detektivka podle scénáře Terezy Brdečkové na motivy stejnojmenného detektivního románu Emila Vachka v režii Dušana Kleina postrádá sice onen příslovečný detektivní punc a je mnohem více televizní inscenací, tak typickou coby zástupce portfolia tvůrčích snah České televize poslední dekády, lze ji i přesto vzít na milost a obstojně se při jejím sledování bavit. Překvapivě vážný Miroslav Donutil v roli inspektora Klubíčka (je pozoruhodné, že většina klasických českých detektivů má tahle milá zdrobňující jména) ve své roli obstál, přiléhavě ztvárňuje majestát statutu inspektora i odlišný mravní rámec předválečné doby (pohled na prvorepublikovou realitu je ale obecně v soudobé televizní a filmové tvorbě hodně idealizovaný). Zřetelná je i snaha tvůrců etablovat tu českou obdobu slavných zahraničních vzorů a Donutilův Klubíčko je zjevnou esencí detektiva z dílny nejpovolanější, Agathy Christie - český Poirot. A sázka na staromilskou školu (Klubíčko je milovníkem bibliofilií, dýmky a dobré kávy (nafty)...) celkem vychází... I ostatní role jsou na televizní poměry výborně obsazeny, dá se říci, že tu hraje doslova herecká špička (mně osobně nesedí Tomáš Töpfer), výborně funguje i hudební složka, místy se jako jediná stará o ,,detektivní" atmosféru, povedené jsou též flashbackové rekonstrukční prostřihy, barevně jinak tónované... Zkrátka televizní setkání s vrchním inspektorem Klubíčkem se neslo přesně v duchu jeho gentlemanské přirozenosti... (19.10.2007)