Baccano!

Nelineární forma vyprávění je často dobrou volbou. Pokud tedy není použita jen kvůli násilnému zamotání děje s cílem vypadat za každou cenu hlouběji. Ruku v ruce s tím jde obrovské množství charakterů, které je v Baccanu také strašně přestřelené. Ještě horší je však to s poměrem likeable a naprosto zbytečných postav a jejich času "na plátně". To co fungovalo v knize nemusí nutně fungovat v anime. Tvůrci se však o pár let u Durarary pochlapili a tento převod se jim tam povedl takřka bez výhrad. Baccano je sice kvalitní, nicméně ani zdaleka ne tak jak jsem z jeho pověsti očekával. (03.03.2011)

Tohle se tak úplně nepovedlo. Problémem není příběh vyprávěný napřeskáčku v různých časových rovinách, ale příliš velké množství postav. A že některé z nich jsou velmi otravné (Izák, Mirie, Jakuzzi, Czes), tomu taky zrovna neprospívá. Naopak jsem litovala malého prostoru pro postavy, které mě zaujaly (Chane, Ennis, Firo). (31.08.2012)

Moje prvé myšlienky po dvoch-troch dieloch pozerania Baccana! - veď toto je úplné psycho a všetci sú tu fakt dobre oblečení! Nesleduje sa to úplne jednoducho, ak nebudete dávať pozor, asi sa stratíte v časových líniách, ktoré sa neustále menia a vo väčšom množstve postáv, z ktorých má každá vlastný príbeh, ktorý sa postupne odtajňuje a prelína s inými postavami. Hneď v úvode ma potešil skvelý opening, je spravený výborne po hudobnej aj obrazovej stránke. Opakovanie mien a predstavovanie postáv sa pri sledovaní zíde. Ďalej postavy, pre mňa naj Jacuzzi Splot, Maiza Avaro, Firo Prochainezo a Rail Tracer Claire Stanfield. Naopak mi celkom vadil Ladd Russo s tým svojím kvázi cool zabijáckym štýlom. Dvojica Isaac a Miria majú určite primárne slúžiť na odľahčenie, ale niekedy som z nich mala naozaj veľmi zvlášty pocit. Ale áno, klobúky, obleky, zbrane, mafia, honba za nesmrteľnosťou, istá nepredvídateľnosť, veľmi fajn hudba - Baccano! sa mi dobre pozeralo. Posledné tri diely mi prišli trochu zvláštne a akoby umelo nadstavované, takže ďakujem Subjektivovi za info, že sú to diely bonusové. To veľa vysvetľuje. Dejovo už nie sú nejaké premakané, ale je tam viac odľahčenia a podarený humor. Na záver snáď už len pokrútim hlavou nad asi najhlúpejším názvom vlaku - Flying Pussyfoot. Akože naozaj? (27.08.2011)

Zaujímavé rozprávanie a odkrývanie dôležitých súčastí príbehu. Z dôvodu takéhoto rozprávania príbehu, pre mňa Baccano začína byť zábavné, až ku koncu a nie od samého začiatku. Spôsob rozprávania je unikátny a podobný anime Durarara!!. Teda lepšie povedané v Durarare je to podobné ako tu, pretože toto vzniklo skôr. Durarara je pre mňa v porovnaní s týmto lepšie dielo (viac ma bavilo, lepšie postavy). No Baccano si teda hrá s príbehom tak, že na diváka stále vybaľuje niečo nové a ten si postupne dokladá kúsky príbehu ako pomyselné puzzle. Veľká časť príbehu sa odohráva vo vlaku, čo je veľmi dobré a dynamické prostredie kedže vo vlaku Flying Pussyfoot sa nedá kam ujsť. Je pravda aj to, že Baccano je jednoznačne jazda od začiatku až do konca a ani jeden diel nie je slabším na to totiž nie je čas. Postavy ma veľmi nenadchli až na dve v podstate najvtipnejšie a to "dvojka" Isaac a Miria. Ono je to zrejme tým, že je tu výrazné sústredenie na tempo a kvalitu príbehu. Preto jednotlivé postavy nedostávajú až tak veľa priestoru. Veľmi dobrý a melodický opening. Hudba je veľmi kvalitná po celý čas anime, výrazne a veľmi dobre dopĺňa jednotlivé situácie. Baccano! je dynamické a kvalitné dielo, ktoré sa dá pozrieť na jeden dych avšak, nie je možné pri ňom vypnúť svoju hlavu, kedže to vôbec nie je oddychovka. (12.05.2015)

Celý tenhle seriál byl jedním přesným tahem na mou branku. Vzhledem k tomu, že si opravdu libuji v nechronologicky vyprávěných příbězích, které do sebe postupně zapadají, a navíc ještě seriál slibuje zakomponování mysterie, fantasy, gangsterky a taky napětí, nic jiného než pětihvězdičkový zážitek jsem neočekával. Má očekávání byla do puntíku splněna. První díl byl sice pěkně zamotaný a řádně mě navnadil na sledování dalších dílů, ale od druhého dílu se začala příběhová vlákna pozvolna rozmotávat a já tak mohl přijít celému tomu příběhu nesmrtelných a jedné (větší) události na Flying Pussyfootu pomalu na kloub. A že to byla opravdu jízda! Perfektní ending i opening, který vám zpočátku pomůže zorientovat se v postavách a při každém dalším dílu vás bude nabádat k hádání jmen postav (heh, tak to fungovalo alespoň u mě), pěkná retro stylizace a nešetření krví a napětím. Největším zásahem jsou ale jednoznačně postavy a příběh. Ano, postav je sice mnoho, ale každá z nich je osobitá a věřím, že si alespoň takové tři postavy dokáže každý divák oblíbit. U mě jsou to rozhodně dvojka Isaac a Miria (od teď jedna z mých nejoblíbenějších filmových dvojic – o nich bych fakt dokázal básnit hodně dlouho) a sympaťák Firo. Sakra, ještě nikdy jsem si nepřál, aby mě někdo vykradl, ale pokud by to měli být Isaac a Miria, pak by mi to snad ani nevadilo (pokud by mi teda ukradli jenom dveře, že jo). Heh, ten samotný závěr seriálu v roce 2001 s nimi byl opravdu úsměvný. :) Co dodat na závěr? Snad jen: „Ajzakkůůůů!” – „Miriááááá!” (13.05.2012)