Únos vlaku 1 2 3

Filmy Tonyho Scotta pro mě většinou představují velmi slušnou zábavu, někdy až zběsilé tempo a různé technické vychytávky. Tentokrát mě až zaskočilo, s jakou nudou jsem se setkal. Dva nezajímaví protihráči, dvě hodiny nijak zvlášť zajímavě napsaných dialogů a sem tam se zrychlí / zpomalí záběr na přijíždějící / odjíždějící vlak. (13.10.2009)

Ve světle repete prostředního remaku nedostižného originálu ze sedmdesátých let musím přehodnotit. Ta stísněná atmosféra prvních dvou zpracování se tady úplně vytrácí. Já chápu, že tak minimalistická zpracování jako nabídly první dvě verze už dnešní diváctvo neoslní, a všichni tam musí mít emoce a hrozně propracovanou psychologii postav, ale to já tam nepotřebuju. Nemluvě o tom, že Washington už nikdy nebude patřit mezi moje oblíbence a Travolta byť ho mám jinak rád, tak tady přehrává jako o život. Navíc ten prostý plán na kterém byla premisa původního filmu vystavěna se tu snažili tvůrci za každou cenu vyšperkovat, tak aby byl co nejvíc geniální a to už nepůsobí moc uvěřitelně. Kouzlo prvních dvou zpracování je v tom, že tohle se klidně mohlo stát i v reálu, ale tohle zpracování už je jenom pohádka pro děti. Nemluvě o tom, že Tonymu Scottovi (Ať odpočívá v pokoji) už ke konci jeho režisérské kariéry nepříjemně docházel dech a tahle konzumní a přeplácaná blbinka toho budiž důkazem.40% (10.12.2012)

Tak to dopadá, když chce Tony Scott natočit něco civilního a dramatickýho. Jenže jakmile mu ve filmu nemá co vybuchovat a nemá dost pohybu, kterej by mohl sestříhat do ultrakrátkejch záběrů, je bezradnej. Ve výsledku si pak musí pomáhat právě berličkama v podobě nelogickejch akčních vsuvek a jiskřivě líbivejch záběrů, který naprosto bouraj tu trochu komorní civilnosti, která se tam nesměle přišla podívat. Ve výsledku to pak neni ani akční záležitost ani drama. Bez chuti, bez zápachu. (26.01.2011)

Na začátku je Travolťák fakt sexy a je vidět že s přibývajícím věkem chlap zraje jako víno, ale zase aby jste se neradovali pánové zbytečně, to platí jen pro mě a pro Travoltu, ostatní chlapi nám dvoum nemaj šanci konkurovat. Samotný film sice nemá šanci konkurovat nejlepším filmům v oboru, ale i tak, buďme rádi, že jsme v tmě, na pohodlných sedačkácha a před náma to barveně bliká. Samozřejmě některý scény zaujmou víc, třeba jak se v tunelu metra prochází Travolta a jeho pohunci za plnýho provozu, jak na nějaký lazeňská kolonádě. To jo, to se mě hodně líbilo. My kluci tady v Praze vlečem holku na Petřín a než se na ten posranej kopec vydrapem, jsme propocený, unavený a nasraný, že jsme na pokraji sil aniž by jsme vrzli a přitom stačí vzít holku do tunelu metra nejlépe v dopravní špičce a je to. Takovou procházku tunelem, mezi stanicema Muzeum a I.P. Pavlova považuju za vrchol romantiky. (19.09.2009)

"Teď bych rád, abyste se mrknul na burzu a řekl mi, na kolik se dneska cení jedno newyorský rukojmí." Rukojmí uneseni, cena stanovena, prachy jsou na cestě a padouch si povídá s dispečerem. A o tom to je. O nepříliš vysokým napětí přenášeným po vysílačce. A o troše jalový akce. Akce jsem chtěl víc a povídání míň. Přesto jsem si to honění v metru celkem užil, ale určitě jsem chtěl zažít mnohem větší filmovej orgasmus. Navíc jsem trošku rozpolcenej. Celým příběhem se totiž line dilema, zda dlužíme Bohu svou smrt nebo svůj život. Já nerad něco dlužím, takže bych v tom chtěl mít jasno. (20.02.2022)