Harry Potter a Relikvie smrti - část 2

Nikoli dokonalé, ale má to k tomu velmi blízko. Harry dospěl a ve svém finále naservíroval druhý nejlepší díl série. Tentokrát už žádná pohádka, ale plnohodnotná válečná vřava. Extra body za to, že tvůrci konečně dali prostor fenomenálnímu Alanu Rickmanovi. Téměř absolutní spokojenost, kterou mírně čeřil jen dabing, debilní 3D (většinu času se film odehrává za tmy/šera a tudíž se člověk musí hodně snažit, aby něco viděl) a otravné odrovnávání důležitých postav mimo obraz. (11.07.2011)

Ani nevím, jestli jsem závěr ságy dopředu zatracoval, nebo doufal v epesní konec. Asi ani jedno a to se ukázalo jako nejlepší možné rozpoložení, při kterém zapomenete na předsudky a necháte film udělat zbytek. Už předem recenzenti varovali před 3D, ale musim zmínit, že já jsem žádná hluchá místa v temných částech filmu nenašel (nutno dodat, že ani kolega ne a to nemusel ani na chvilku odvrátit zrak od děje, kvůli zápasení s dvěma brýlemi naráz - jojo, 3D a uživatelé dioptrických dalekohledů nejdou dohromady (politujte nás!). Několikrát mi v posledním týdnu projela hlavou myšlenka, že bych rozhodně nechtěl být v kůži Davida Yatese a nést na ramenou tu odpovědnost. Vědomí, že se musíte zavděčit nejen filmovým nadšencům, ale především (a to je ta těžší část) fandům knižní předlohy.. Sám se řadím do druhé skupiny a stále nemůžu uvěřit, že se mu to takřka povedlo. Měl bych samozřejmě nespočet výtek v rámci rozdílů předlohy - filmu, ale nebudu je tady ze strachu ze spoilerů rozebírat a asi žádný zastánce knihy nemohl čekat, že by byl na 100% uspokojen. Já beru Harry Potter and the Deathly Hallows: Part II jako jeden z nejlepších dílů série a rozhodně jako důstojné zakončení Potterovské éry - 90%. PS: Po druhé projekci první části jsem musel i jí zvednout hodnocení, takže v zásadě velká spojenost. (14.07.2011)

[imdb: 8.5/10] | me: Veľmi slušná bodka za celou sériou. Dobrá akcia s výbornými efektami a pružným dejom držiacim pozornosť až do samého záveru, ktorý ma (veľmi nečakane) kvalitne pobavil a uzavrel tak celú ságu v potterovsky rozprávkovom duchu. Na každý z "potterovských" filmov som sa pozeral ako filmový divák, pretože knihy som nečítal a práve preto (ani teraz) nemám špecifické výhrady k samotnému scenáru a deju. Film uzavrel to čo ostalo otvorené spôsobom, ktorý ladí k celej sérii a dôstojne sa rozlúčil z fanúšikmi. Moja spokojnosť. (22.07.2011)

Plátno pohaslo, brýlatý chlapec s jizvou na čele zmizel a moje dětství pravověrného potterhlíka po sedmi knížkách a osmi filmech skončilo. Bez triumfální fanfáry, s pachutí na jazyku po nechtěně komickém epilogu. Harry Potter vyrostl, příběh se završil, ale jeho filmová podoba trochu zakrněla. Finále kouzelnické ságy bylo předurčeno k válce světů, k ostrému střetu mezi liberálním viděním světa a učením o nadvládě rasy, ale nakonec jsme přes velké sliby dostali pyrotechnickou přehlídku, několik parádních scén (Gringottovic banka s drakem, Komnata nejvyšší potřeby) a povinnou bitvu o polorozbořený hrad. Přesahy a vrstvy kamsi zmizely, příběh chlapce, který přežil, a jeho Nemesis Voldemorta se zcvrkl v prostinkou pohádku, v níž obzvláště zamrzí odfláknutá koncovka klíčové postavy posledního dílu, Severuse Snapea. Když film skončil, přála jsem si jediné: obraceč času a talentovaného scenáristu, který by předlohu zručně osekal podobně jako Michael Goldenberg v pětce. Takto zbývá poslední kouzlo. Obliviate. Ale jako mudlovi mi to není nic platné. Takže mne omluvte, jdu si do knihovničky pro svůj oblíbený díl Harryho. (03.08.2011)

Předchozí díly pod režijním vedením Davida Yatese přestaly být zajímavé z estetického hlediska a nabývaly na pozoruhodnosti svým zaměřením se pouze na - nesmírně početnou, nutno poznamenat - fanouškovskou skupinu. Narativní doťuknutí celé ságy už ale nestojí za pozornost ani z tohoto hlediska, protože se od fanouškovského diskurzu upustilo, a začíná být hodno zájmu až díky kritickým ohlasům, na nichž se výrazně podepsal hype "epického zakončení vyprávění pro celou jednu generaci". Zatímco první část posledního dílu by se s trochou nucené snahy dala obhájit jako odvážný narativní experiment, "dvojka" selhává jako samostatné vyprávění, jako završení příběhu kouzelníka s jizvou na čele i jako adaptace. Syndrom druhých polovin se zde projevuje velkou měrou, protože film nemá začátek, prostředek i konec a přechody mezi jednotlivými akty jsou až příliš nucené a neobratné. Nevadilo by to, kdyby daný přístup byl opodstatnitelný v rámci série, ale na místo strukturování vyprávění do větších celků mají sekvence podobu uzavřených adventurních úkolů s jasnými deadliney. Na předchozí díly se odkazuje jenom situováním na konkrétní místa a užitím stejných záběrů ve flashbacích. Je ode mě jako nečtenáře posledních dvou knih odvážné tvrdit, že ve výsledku nejde ani o dobrou adaptaci, ale pokud kvůli neukázáním scén úmrtí kladných postav postrádají činy přeživších během bitvy motivické opodstatnění a nezmínily se věci, které se zde najednou objeví a zužitkovávají, nemůže jít o ukázku dobrého převodu textu z jednoho média do druhého. A i ten vyzdvihovaný styl, který se vyznačuje netradičními úhly záběrů (rakurzy), decentralizovanou kompozicí a "nahrazení" konvenčního snímání dialogových scén (záběr/protizáběr) obkroužením postav v prostoru, se stalo v posledních letech v rámci blockbusterové kinematografie normou (viz batmanovská sága od jinak hodně stylisticky konzervativního Nolana, oproti němu formální progresivnost Abramse). Je dobře, že Harry skončil, protože až na výjimky z pravidla představoval zpátečnického představitele blockbusterové kinematografie, přizpůsobujícího se tak leda moderním trendům (opravdu je poznat, která akce má narativní opostatnění a která slouží jen jako atrakce kvůli 3D). (20.07.2011)