Muž a jeho pes

50%. FIlm z první půlky je velmi nevýrazný, pak se to zlepší, jakmile Belmondo je na ulici. Celé s to nese ve velmi smutné linii. Nicméně mě příjde, že Belmondo neměl moc co hrát, to co mu dovolili zahrál dobře. Některé rozhovory mi přišly mimo mísu. Celkově ten osud byl nelogický, ve francii nedávají důchody? Nedávají renty zasloužilým vysokým důstojníkům? (je vidět ve filmu na fotce, že to byl úspěšný voják). Scénaristicky je to špatné, jediný tahoun je zprostředkování soucitu kvůli stáří. Pro mě je to málo. (10.12.2009)

Další z řady filmů, které vás šťaví a taví, až vás navzdory relativně krátké stopáži utaví. To není tematikou, hlavní postavou, to je prostě jen špatně udělané. Snaha dostat diváka smutným osudem starého muže a snad i poukázat na příkoří, kterých se společnost na důchodcích dopouští (ad stávka), je příliš úporná. Opravdovou sílu příběhu bohužel cítíme jen v několika málo momentech (když Charles hledá ubytování a potkává starého přítele, když jeho pes žebrá u kloboučku, útulek). Ale protože belmondovské komedie ve valné většině nemusím, tato hercova nová poloha pro mě byla dostatečným důvodem ke zhlédnutí filmu Muž a jeho pes. A právě Belmondo dělá z tohoto šedě průměrného kousku malinko zajímavější záležitost, malinko. Nejlepší herec je totiž stejně ten voříšek. (09.11.2009)

Muž a jeho pes, aneb jak starý komediant Belmondo natočil drama o stáří (18.12.2009)

Sentimentalita se Belmondovi nesluší a vůbec se k němu nehodí. Já ho mám zkrátka zakořeněného jako frajera a jím byl i v novějších filmech. Samozřejmě beru v potaz jeho fyzický a zdravotní stav, to zase klobouk dolu co předvádí, ale ta roli mi k němu prostě nepasovala. Navíc nemám rád citové vyděračství a tady je ho zkrátka tuna. Možná je to i tím příšerným psem (samozřejmě nic proti psům), ale ten pes to haní na city strašně umocňuje. Třeba takový Hačiko by se dalo říci bylo něco podobného, ale tam jsem zkrátka tu upřímnost a city cítil, tady ne, tady mě to strašně iritovalo. Asi jako bankovní poplatky. (21.12.2013)

Ano, je to smutný film. Ale není to sentimentální doják. To by nám Belmondo neudělal. (06.03.2015)

Co mám jako divák dělat, když se mi během filmu místo dojetí v hlavě rodí otazník za otazníkem? Když nerozumím tomu, proč postavy dělají, co dělají? Když filmu v jeho prvoplánovosti ne a ne uvěřit? Když se nedokážu ubránit pocitu, že nejlépe hrajícími jsou tu pes a pětileté děvčátko. (Což mě vede k pocitu, že všichni hrají pod čáru, jen aby si Belmondo nepřipadal úplně blbě.) Co mám dělat, když mě to dráma ve své tak zjevné snaze o velikánskou hloubku spíš zle rozesmívá než žene k reflexi nebo slzám? (A to se – právem – považuji za vyměklou filmovou plačku.) Patrně se na takový film vůbec nemám dívat. Uznávám. (25.05.2009)

Neuvěřil jsem........ a proto jsem se cítil citově vydírán. Ano tohle jsem pocítil při sledování Muže a jeho psa. Až příliš okatě se zde na zlatém podnosu přináší "srdcervoucí" příběh o muži, který přišel o vše, hlavně své ideály a smysl pro žití. Vše drží na svých bedrech Belmondo, v jehož zarytých vráskách a smutných očích bývalého lamače ženských srdcí se kamera přímo vyžívá. A když už i samotný režísér pocítl že by to mohlo být moc , přeostřil raději na smutné oči psa. Dle mého názoru zcela průměrný remake, který stojí pouze na velmi dobrém výkonu Belmonda, zajímavé kameře a výborné muzice. (03.11.2009)

Belmondova charizma je trošku málo aby dokázala potiahnuť celý film. Čakal som trochu silnejšie vykreslenie vzťahu človek a pes. Takto to šlo akosi mimo mňa.... (15.03.2013)

Belmondo bude navždy patřit mezi mé největší oblíbence. I když se raději dívám na jeho široký úsměv. Tento film je hodně ponurý a smutný. Možná se místy až příliš tlačilo na pilu soucitu. K tomu mi stačí náznak, pohled, slovo.. zasáhnout může malá věc, dlouhé natahované záběry to ze mě nevyždímou. Co chválím je krásná hudba. (08.11.2017)

Belmondovi jsem to vždy věřil a věřím mu to i v tomto filmu. A když je to film takto "vyzrálý" a lidský (i když v podstatě negativně - ale takový život je), věřím mu to o to víc. A vůbec mi nevadí, že se tam místy nic neděje, je to přeci o životě. A tak se u mě Muž a jeho pes vyšvihl na post nejlepšího dramatu za tento půlrok. A ten voříšek byl úžasnej. (11.11.2009)

Pan Belmondo je už pán v letech a tak asi těžko po něm chtít aby honil gaunery po střechách,střílel ze zbraní všech možných ráží a smykoval ve vytuněných autech ale rozloučit se s hereckou kariérou nudně vlečícím se sentimentálním cancem....no nevím.Navíc jde o předělaný italský film z roku 1953.Vrásky mu sluší ale smutná story důchodce o trpkém podzimu života brzo omrzí.A o kdovíjakém hereckém prostoru se při vší uctě mluvit nedá.Takže jediné co potěší je jeho voříšek který to "zahrál" na jedničku a oblíbí si ho nejeden ne-pejskař.Taky známé tváře ve vedlejších rolích,Peyrak z Angeliky je k nepoznání.Jako celek však slabota,možná to ocením v pokročilejším věku. (09.04.2010)

Neskutečná nuda. Dal bych si 5 hvězdiček jen za to, že jsem to dokoukal do konce. Očekával jsem tíživé komorní drama a nedočkal jsem se ho. Vůbec nic tam nefungovalo. Belmondovi senilní žvásty, nepochopitelné chování některých postav (z toho chlapa v útulku jsem měl dost), naprosto unylá a nic nevyvolávající hudba, nelogičnosti (dva staří známí si povídají v léčebně asi 6 metrů od sebe, i když je kolem stolu spousta jiných židlí... to se i ve svém věku navzájem slyší ?). Takhle bych mohl pokračovat. Moc klišovité. Průhledné. Mělké. Amatérská hra na city. Nerad cokoliv kritizuji, ale tady si prostě nepomůžu. Málokdy se mi stane, že si přeji smrt hlavního hrdiny. Modlil jsem se, aby po tom, co ho přejel vlak už nevstal a film skončil. Bohužel vstal, ale moc dlouho jsem se netrápil, film naštěstí skončil a závěrečné tiutulky mi přinesly něco jako orgasmus. Příběh neměl začátek, vrchol ani konec. Ztráta času. Zbytečný, unavený film. Tak jako Belmondo. (11.08.2010)

Zklamání. Celou první hodinou velmi rozvleklým způsobem představuje zápletku, postavy a jejich jakoustakous charakteristiku, což by se celé vešlo do poloviny zmiňovaného času. Snímek se snaží hrát na city, přitom já z něj žádné necítil. Postavy se chovali zmateně, bez očividných motivacích a z jejich dlouhých zamyšlených pohledů nešlo vyčíst ani zblo. Ani JP Belmondo se herecky nevytáhl. Nebylo také bohužel z čeho. Muž a jeho pes je nesmírně nudný a zmatený film, kterého zachránila alespoň scéna s Maxem von Sydow a záchvěv napětí v závěru snímku. 2+ (29.07.2014)

V tomhle filmu je všechno bláznivé a všichni jsou divní. Ale není snad stáří takové? Dojemná hudba vás zasáhne tam kde je třeba, opravdu dá se mluvit v určitých chvílích o citovém vydírání. Ale přesto jsem se necítil nijak podveden, nebo dotčen. Belmondo má nádherně zmuchlaný obličej, stáří ve své nejčistší podobě a kráse. V podstatě velmi dobré dílo, kterému škodí jen některé malé neurčitosti v ději. Ale ty psí oči... (02.06.2009)

J. P. Belmonda mám rád a proto asi těžko objektivně zhodnotím. Jako by se tady pro mě v jeho starých očích zrcadlili všechny jeho skvělé role. Ze samotného filmu jsem trochu zmatený a nejsem si jist zda to jeho tvůrci zamýšleli. Jako by možná oni sami nevěděli co natočit - dokument o bezdomovectví, pokus o popsaní vztahů mezi mužem a ženou či snad další díl pořadu "Chcete mě?" (kdyby náhodou někdo nevěděl tak pořad, kde jsou lidem nabízeni opuštění psi). Nevím, možná to chtělo se na něco zaměřit a jít trochu do hloubky. Kdo nemá rád Belmonda nebo psy, ať si možná nějakou tu hvězdičku z mého hodnocení ubere. (pokud vůbec někoho ty moje bláboly zajímáj :)) (08.11.2009)

Citlivo spracovaný príbeh starého muža a jeho psa,ktorý sa v bezvýchodiskovej situácii ocitli na ulici s nádherným hudobným doprovodom a množstvom známych tvári v malých alebo cameo úlohách(Max von Sydow ako starý a chorý plukovník,Tchéky Karyo ako pouličný gitarista alebo poliak Daniel Olbryski ako priatelský taxikár). (28.11.2009)

Belmondo už není bohužel zvíře co skáče po střechách. Docela mi přišlo líto sledovat ho v roli bezmocného starce, protože zrovna jeho tak vidím hrozně nerad, ale pořád je eso. (13.01.2010)

Záčatek na mě působil poněkud zbrkle. Vžít se do postav a soucítit s nimi dokáže po 5 minutách filmu opravdu málokdo. Časem mi v hlavě vykristalizovala představa režiséra jako šíleného klavírního fanatika, ale tento pocit nemohl obstát dlouho - Konec byl naprosto ztrhující, smršť emocí a soucitu umocněná i slzícími spoludiváky. Po dojezdu titulků a krásné podtrhující hudby se člověk stydí za podvratné a ukvapené myšlenky (výše zmíněné). Doufám však, že mi odpustíte moji netrpělivost, protože nevtíravá plynulost scén, děje i smutného stařeckého života by zaostala v rychlosti i za největšími flegmatiky. Nakonec však musím říci, že jsem rád za tu pomalost a krutou všednost. Nejvíce mi je líto Muže, který si jako jediný podržel zdravý rozum a mnoho kvůli tomu trpí. (08.02.2010)

Mám slabost pro charismatické francouzské filmy a herce. Jean - Paul je opět bezchybný a tolik přesvědčivý... (24.03.2010)

Jak už zpíval mistr Gott „čas letí jako bláznivý“ a Jean–Paula už asi nikdy neuvidíme viset na stavebním jeřábu. Proto emocemi nabité drama o bezmoci starého muže beru, víc než cokoliv jiného, spíš jako jakýsi druh pocty velkému herci a charismatickému muži, jakým bez diskuzí Belmodo byl, je a navždy bude. ps: léty ověřené spojení Belmodo – Krampol tentokrát příliš nezafungovalo, ba naopak. (03.09.2010)