Gomora

Potenciál, který toto téma má je obrovský a bohužel zůstal zcela nedotknut. O tom hovoří i to, že nejvíce z celého filmu na mě zapůsobily závěrečné titulky, říkající konkrétní čísla a zajímavé informace o mafii. Až tehdy jsem ucítil pocit mrazení v zádech, přestože vlastně tyto informační titulky nijak přímo nenavazovaly na film. Ten je totiž strašně chaoticky vylíčený, s velkým počtem postav, které ale nejsou nijak propracované, aby se jim divák dostal pod kůži. A pokud natáčím film z podsvětí, je pro mě identifikace s postavami jedním z nejdůležitějších faktorů, protože napětí je jedním ze zásadních požitků, které u podobných žánrových filmů mám... Postavám chybí i motivace a do prostředí jsou mnohokrát až příliš násilně zasazeny. Stejně tak pokulhává i technická stránka filmu, která je i na evropské poměry žalostná. Kameraman si nedokázal ohlídat expozici a tak jsme svědky, že na mnoha místech obraz podexponováním ztmavne nebo naopak díky přeexponování je bílý a není na něm vidět žádná kresba. A přitom by stačilo trochu si pohrát s nasvícením. V celku jde o velmi chatrně vystavěný film, který pořádně neví jestli chce sledovat osobní příběhy jednotlivých postav anebo se komplexně vyjadřovat k tématu italské mafie... (01.01.2009)

Keď zase budem niekde počuť slovenského rappera, ako sa pozastavuje nad ťažkým životom chlapca z ulice v Petržalke, dám mu medzi viečka zápalky a pustím mu päť krát po sebe Gomorru. Predpokladám, že strielanie detí v uliciach naživo nikdy nezažil. Gomorra je film, ktorý si od diváka drží odstup, čím ho núti samého nad jednotlivými príbehmi filmu rozmýšlať. Tým vznikla pre mňa paradoxná situácia, keďže film rozhodne za strhujúci nepovažujem, pretože ma napriek tomu vôbec nenudil, tak nejak príjemne plynul a ja som si vôbec neuvedomoval jeho dĺžku. To sa mi pri filmoch, ktoré nehodnotím percentuálne až tak vysoko, často nestáva. Gomorru treba vidieť, pretože je to jediný film široko ďaleko, ktorý sa zaoberá problematikou talianskej mafie a keďže sme súčasťou kozmopolitnej Európy, mali by sme o jej temných stránkach vedieť čo najviac. Čo na to všetko Marek Hamšík? 70% (05.01.2013)

Několik epizod z jakési italské chudinské čehosi. Jedou tady drogy, zbraně, meziklanová válka a byznys v oblastech fashion & svoz odpadů. Moc jsem nepochopil, v čem vlastně spočívala práce toho účetního, který vyplácel peníze různým osobám - nevím za co. Ale syrovost z toho jen čiší, že člověk opravdu věří, že to je autentické, skoro dokumentární. Možná se to více rozvine v seriálu, na který jsem slyšel ódy, ale tenhle film na mě působil tak nějak průměrně. A kdo už se těší do Itálie na dovolenou? (09.03.2024)

Reálná a nepřikrášlená sonda do Neapolského sídliště ovládaného mafií. Bylo to dost zmatený a moc jsem nevěděl, kdo je proti komu a tak. Jenže, oni to tam moc nevěděli ani ti gangsteři. Akční scény tam nejsou, vždycky klid, klid a pak bum bum a mrtvola. Čekal jsem od toho filmu víc, zároveň mne ale nenudil. Možná sáhnu po stejnojmenné knize. 70% (05.03.2009)

Více než film, je toto dílo sociologická studie do života italské společnosti, která je již od útlého mládí nekompromisně infikována zločinem ve všech jeho podobách (drogy, vraždy, úplatky, nelegální ukládání odpadu...). Film nemá žádné hrdiny, žádné šťastné události, žádné pozitivní výhledy do budoucna. Tvůrci ukazují, že spravedlnost či pravda jsou v takovém životě jen prázdná slova a státní úřady jsou jen jakési loutkové divadlo. Mafie je ta organizace, která stanovuje pravidla, jejíž jediným zájem je finanční zisk a prostředky k jeho dosažení jsou zpravidla různé formy násilí jako vraždy, zastrašování, nálože pod auty aj. Po shlédnutí jsem měl zoufalý a fatalistický dojem. Konejším se tím, že to snad není v takovém měřítku nejen v Itálii a i v jiných zemích na světě, ale sám trochu cítím, že si lžu do kapsy. Roberto Saviano měl mimořádnou dávku odvahy. (16.02.2014)