Postavení mimo hru

Československý film vyprávějící o hokejistovi, jenž se ocitl v postavení mimo hru, jak ve sportovním smyslu, tak zejména v životním. Po zamotané úplatkové aféře je kapitán Skláren Jindřich Macula disciplinární komisí potrestán zákazem činnosti. Vrací se tedy do rodného místa, do státem odepsaného sídla v severozápadních Čechách určeného pro povrchovou těžbu uhlí. Zde se seznámí s místním zeměměřickým inženýrem, alkoholikem I. Prachařem a zejména s jeho ženou J. Šulcovou. Vynikajicí J. Kukura v hlavní roli svým typickým, slovně strohým, avšak celkově velmi působivým projevem odmítá prosit o prominutí trestu a odchází žít v samotě, kde diváka může zaujmout například excentrický alkoholový dýchánek s J. Lábusem. Domnívám se, že průměrný příběh, totéž platí i pro Hapkovu hudbu, byl v mých očích pozvednut o něco výše zejména díky dojemně smutné epizodě s malým nevlastním bratrem T. Holým, smrtelně postiženým odumíráním svalstva, dětsky věřícího v uzdravení. Dále mě zaujalo zobrazení tehdejší geodetické činnosti (Kukura měl ten stroj postavený nepřirozeně nízko), v té době považovanou za podřadnou práci vyvrhelů a nezvladatelných živlů. Herecký výkon hlavní postavy hodnotím též nadprůměrně, neboť Kukurův životní ofsajd mě hodně bavil sledovat. I přes některé nepodařené věci (podivný novinář J. Somr), mě Novákovo sportovně-životní drama poměrně zaujalo a příjemně překvapilo. (20.10.2014)

Dal bych jednu či dvě hvězdičky, ale za dnes již unikátní záběry Starého a neexistujícího Mostu dám jako patriot jednu navíc. Celý film je o sportovci, který se chce vrátit do vrcholového sportu (hokeje). Natáčelo se to na Mostecku a na Jihlavském a Litvínovském stadioně a ve filmu se mihlo tehdy spousta reprezentačních hokejistů včetně nebožtíka Hlinky. (29.09.2004)

Snímek z doby před 30-ti lety pojednává o pomíjivosti sportovní slávy. Juraj Kukura jako stárnoucí hokejista se těžko vyrovnává s křivdou. Na počátku je velmi populární. To se však záhy diametrálně změní, když je nespravedlivě obviněn z podvodu. Přijde o všechno. Končí i jeho vztah s „vysedávačkou“ (Čížková). Odchází do rodného města za otcem (Rozsíval), který se před lety po smrti jeho matky znovu oženil (Švormová). Juraj má bratra (Holý), který je ovšem velmi nemocný a později umírá. Juraj hledá sám sebe. Vrhá se do dalšího neperspektivního vztahu s manželkou technika (Šulcová, Prachař) v Mostu. Nakonec se vrací pomoci svému mužstvu do 1. ligy. Tento psychologický film nepřekročil práh průměrnosti tehdejší tvorby. Jednání některých postav, například technika (Prachař), jeho ženy (Šulcová), „vysedávačky“ (Čížková), novináře (Somr) je někdy překvapivé až nelogické. Škoda, že nedostali více příležitosti Holý, Švormová, Lábus, Beneš, Olmer a další. Myslím, že nadabování Kukury Brzobohatým nebylo šťastné. Některé herce jsem ani nepostřehl – Schránil, Merta, Štibich, Talpová, Janů atd. Díky za zajímavé záběry starého Mostu a připomenutí postav naší hokejové historie, především Martince, Hlinky, Guta a Staršího. 2 nejzajímavější poznatky z filmu: 1) Lábus si myslí, že se postupně bude bourat více měst a že se na tom dá vydělat. 2) Vysedávačky zpravidla spí nahé. Gek a Čuk (02.03.2012)

Hodně plytká slátanina z nejen hokejového prostředí. Příběh, který neměl hlavu ani patu, jen se podbízel divákům jakýmisi pseudoproblémy stárnoucí ukřivděné hokejové primadony a snažil se brnkat na citové struny diváka také skrze úmrtí dítěte, což zavánělo až citovým vydíráním. Většina filmu je navíc nuda skoro  k nepřečkání. (01.11.2022)

Postavení mimo hru, pevné zásady, pokřivené charaktery, zadek Hanky Čížkové, staré zimáky, předabovaný Kukura, neboštík Hlinka, porouchané vztahy, husté kníry, socialistický pohled na svět, vždycky Most, hattrick Fakírovi, maringotkové smilstvo, Tomáš Holý na smrtelné posteli….prostě je to tam. Dejme tomu, že Jiří Křižan uměl napsal povedenější scénáře, ale viděl jsem ve stejný den jako o čtyřicet let mladší celovečerní Tři tygry (r.2022) a musím jenom konstatovat, že u ledu jsem se cítil lépe. (15.08.2022)