Muži v říji

Příjemný počin, kde humor vychází z reálných situací a postavy jsou normální lidé, které potkáváme denně okolo nás. Tedy pokud bydlíte na moravském venkově. Pečlivě vykreslené charaktery a rozehraná zápletka na pozadí Mistrovství Evropy ve vábení jelenů, kam má přijet dokonce ministr...Obyčejný a vůbec ne špatný film pro obyčejné lidi. Na jedno shlédnutí. Což je škoda. Nevím, jestli jsem sám, kdo má pocit, že až na pár výjímek není zapotřebí ba co ani chuť se vracet k našim filmům natočených po roce 1990...Je jich žalostně málo, co stojí znovu za vidění. (07.05.2010)

Muži v říji jsou typickým příkladem filmu, který rozděluje filmové diváky na dvě poloviny, přičemž tu třetí polovinu nechává někde na pomezí, jelikož její zástupci se nedokáží rozhodnout, jestli se jim to vlastně líbilo nebo ne. Do téhle matematicky a logicky neexistující poloviny patřím i já. Pointa řady vtipů mi zůstala utajena, ale s nástupem Igora Bareše na scénu šel film nahoru, resp. vystačilo to na tři hvězdy. (10.03.2013)

No nevím, popravdě jsem měl po předchozím Sedláčkově dramatu Pravidla lži a při vědomí očekávané herecké účasti Petra Váši očekávání vskutku převeliká a možná o to větší je teď mé zklamání. Robert Sedláček, sám sobě scénáristou, se chce coby inteligentní tvůrce zjevně vyjádřit k fenoménu české vesnice a komunitního života s ní spojeného. Leč nekoná se ani Hoří, má panenko, ani Dědictví, ani Mistři, natož Vesnička má středisková, možná tak trochu Divoké včely, ale ne tak dotažené a pravdivé, Robert Sedláček chce s pražskými profesionálními herci a mizanscénou dalece odtrženou od reality moravské vesnice vytvořit iluzi života na hony vzdáleného Praze, jejíž zástupci přijíždí v postavách českého premiéra a ministra zemědělství, čímž očividně vzniká prostor pro nanejvýše zajímavou konfrontaci, jako právě v případě Divokých včel...ale neděje se vcelku nic neočekávaného, neřku-li překvapivého...vše tak nějak prošumí a vytratí se do ztracena. Chápu, proč Sedláček své podobenství točil, chápu jeho cíle, ale vůbec nechápu fakt, že vzniklo jen další pokračování Bobulí...sice o řád inteligentnější a promyšlenější, ale absolutně neplnící svou funkci. Prostě komedie téměř bez vtipu, které se o satirickém přesahu může jen zdát... A jestli byl Sedláčkův koncept postaven jen na poetice trapnosti, pak o to víc zamrzí jím volený casting. V ohlase tzv. České nové vlny měli hrát převážně neherci, při vší úctě k pánům Zedníčkovi, Hanzlíkovi, Lábusovi... (16.05.2011)

Tož kurva hoši (guten tag), to jsem teda nečekal. Snímek, který je ve svých kárajících připodobněních přímočarý a často též otřelý a povrchní, oplývá humorem založeným z velké části na trapnosti a bizarnosti postav (co s tím měl společného Troška?) a světe div se - ono to nějak funguje. Člověk se výborně baví i uznale kývá hlavou, když se Sedláček trefuje do černého (což se bohužel děje méně často, než by bylo záhodno). Všechna trapnost, upachtěnost a malost zůstává na plátně, kde je vystavena na výsměch, a nepřelévá se do obecenstva ani se nestává charakteristikou samotných tvůrců. O to víc mrzí značná neukotvenost (film se rozlévá v různých polohách a žánrech, ale ani jedné se nedrží) a několik těch stupidních scén, které opravdu zapadjící spíš do Kameňáku (Czáková). Přesto velmi příjemné překvapení...70% (LFŠ 2009) (27.07.2009)

Další potvrzení (si) faktu, že můj náhled na (….život) a smysl pro humor je odlišný od 99% ostatních (ok, 90% -:) Ještěže existují i spřízněné duše… R. Sedláčku. Pravda, k tomuto snímku můžete přistoupit jako k tragikomedii nebo (osobně bych se za to přimlouval) ryze čistě upřímné, civilní, (satirické) absurditce protknuté skrz naskrz prvky (ze) současné reality. Až do dnešního dne jsem si výraz absurdní spojoval především s P. Landovským resp. O. Vetchým resp. vojínem Kefalínem resp. M. Švandrlíkem resp. Z. Syrovým a jejich Černými Barony.Ve světle tohoto počinu musím konstatovat jediné: našel jsem (si) zdatného to konkurenta. Díky Roberte! P.s. (bez urážky): Muži v říji, nic pro (zdejší) veskrze „potěrové“ osazenstvo. „Vyzrálý snímek pro vyzrálé publikum“ (s osobitým smyslem pro humor), který doceníte až s pokročilým věkem (resp. by mohl (do)zrát s dobou). Anebo taky ne. V současné záplavě infantilních (nejen) komedií, téměř zázrak. Vcelku inteligentní současná reflexe (víc než by se mohlo na první pohled zdát), ke které je ovšem nutno (lépe) přistupovat s nadhledem. Pokud se vám to podaří, máte (z poloviny) vyhráno. A tak jediným (mírným) nedostatkem zůstává skutečnost, že Sedláček (jak s oblibou říká(píše) uživ. DaViD´82, doufám, že na to nemá patent a nehrozí (mi) popotahování u soudů :-) „honí příliš zajíců najednou“ a snímek tak může (v některých očích) působit poněkud roztříštěně. Nicméně (ne)chci končit negativně (pozitivně) a tak (za sebe) dodám: dlouho jsem neměl takovýto příjemný pocit při sledování (českého) snímku. P.p.s. pls nehledejte za snímkem „žádné velké umění“ (skryté poslání), na to je snímek příliš smířlivý (nekritický). Tohle mělo „pouze“ (po)bavit a pravda, malinko přinutit zamyslet se. A to se (v mém případě) povedlo. Dokonce tak, že (s časovým odstupem) určitě bude (plánovaná) opakovaná (nejedna?) projekce. S dovětkem, že (jakmile čas dovolí), určitě sáhnu po http://www.csfd.cz/film/278430-rodina-je-zaklad-statu/ R. Sedláček je totiž bezpochyby nesporný talent! zajímavý „komentář“ (pro mě): Kamil Fila http://aktualne.centrum.cz/kultura/film/recenze/clanek.phtml?id=645389 (28.03.2012)